Ve středu 10. ledna byl v Akademickém klubu 1. lékařské fakulty UK ve Faustově domě uveden do života Atlas anatomie člověka II, který tak po třech letech od realizace „jedničky“ skompletoval originální české vydání.
Zatímco první díl atlasu obsahuje anatomii končetin a stěny trupu, druhý díl je zaměřen na struktury hlavy a krku, orgány hrudní, břišní a pánevní dutiny, centrální nervový systém a smyslové orgány. Ve dvojdílném kompletu téměř s 1300 ilustracemi a fotografiemi jsou anatomické útvary popsány v mezinárodní terminologii a každou ilustraci doprovází vysvětlující text v latině, češtině a angličtině. Nechybí slovník nejčastěji užívaných latinských a anatomických termínů a jejich překlad do češtiny a angličtiny. Za dvoudílným anatomickým atlasem člověka stojí tvůrci z Anatomického ústavu 1. LF UK Miloš Grim, Ondřej Naňka a akademický malíř Ivan Helekal.
O osobní vzpomínku se u příležitosti křtu podělil Tomáš Zima, rektor UK – prof. Miloš Grim, tehdy ještě asistent, byl prvním učitelem, kterého při studiu všeobecného lékařství na fakultě potkal. „Věřím, že tento velmi moderně pojatý anatomický atlas člověka bude skvěle sloužit lékařům, učitelům anatomie, studentům medicíny i všem, kteří budou chtít do detailu poznat lidské tělo. A pomůže posunout znalost anatomie kupředu. Blahopřeji všem autorům,“ řekl mimo jiné rektor Zima.
Aleksi Šedo, děkan 1. LF, přirovnal nový anatomický atlas k velmi stabilnímu partnerovi, který skvěle vypadá a přináší informace trvale potřebné pro biomedicínu. Zároveň vyjádřil poděkování a respekt tvůrcům z Anatomického ústavu 1. LF UK: „Co považuji za přidanou hodnotu, je provázanost naší vlajkové lodi, tedy morfologického pracoviště, se špičkovými vědeckými a klinickými pracovišti napříč fakultou. Proto neskrývám úctu a radost, kterou, jak věřím, budete se mnou sdílet.“ Děkan Šedo v závěru svého vystoupení navázal na slova rektora UK, když s úsměvem dodal, že „profesor Grim byl pro řadu úspěšných studentů i posledním učitelem anatomie, kterého na fakultě viděli, což jistě svědčí o dobře vyučované anatomii“.
Právě Miloš Grim neskrýval během vernisáže uspokojení ze zdárného dotažení práce do konce. Vedle poděkování spolutvůrcům prozradil: „Naše možnosti vycházely ze dvou skutečností. Tou první je, že Anatomický ústav má značnou sbírku preparátů, tou druhou je sbírka ohromného množství kreseb od různých autorů.“ Jak dále uvedl, některé obrázky se podařilo převést do digitální podoby a s využitím znalostí Ivana Helekala upravit, ovšem velká část z nich byla pořízena nově.
Ukočírovat svou touhu dát do atlasu všechno bylo podle Ondřeje Naňky nejtěžší při hledání optima informací pro zařazení do knihy. Cílem autorů bylo nedělat klasický obrázkový atlas, ale zařadit do něj i současné možnosti zobrazovacích metod. „Proto je pod realizací publikace podepsáno dvacet kolegů z patnácti klinických pracovišť, kteří poskytli zhruba dvě stovky obrázků doprovázející anatomické ilustrace,“ prozradil doc. Naňka a dodal: „Sami jsme se na nich učili, jak je zařadit a popsat.“ Ve více než čtyřsetstránkové publikaci jsou zastoupeny snímky z rentgenu, magnetické rezonance nebo počítačové tomografie.
Akademický malíř Ivan Helekal přiznává, že si během tříleté práce na atlasu k žádnému orgánu nevytvořil bližší vztah: „Spíše naopak, to když jsem se domníval, že něco půjde nakreslit velice snadno, a pak jsem byl zklamán a ztrácel jsem trpělivost. Přesto věřím, že je v mých obrázcích patrná jistá kreativita, kterou se má tvorba liší od jiných dostupných anatomických ilustrací.“
Nový dvoudílný Anatomický atlas člověka od českých autorů vyšel letos po neuvěřitelných 117 letech od vydání posledního českého atlasu. Čeští medici byli až dosud při studiu anatomie odkázáni na překlady zahraničních učebnic. Obě knihy vydalo nakladatelství Grada, cena za každý díl se pohybuje kolem 850 korun.
