Jan Amos Komenský byl jedním z největších českých myslitelů, filosofů a spisovatelů, který během svého života získal věhlas především jako pedagog. „Komenský je pro mě archetypem vzdělávání," říká Michal Nedělka, děkan Pedagogické fakulty UK. V neděli 15. listopadu je tomu od úmrtí Učitele národů právě 350 let. Comenius je autorem mnoha spisů. Poslední biskup Jednoty bratrské se zabýval všeobecnou teorií výchovy, didaktikou, vytvořil speciální metodiku výuky jazyků a sepisoval originální učebnice.
„Komenského myšlenky jsou stále platné, i když oproti lidem ze 17. století máme docela jiné možnosti, jak je uplatnit a uskutečňovat v praxi,“ říká v komentáři pro Forum děkan Nedělka.
„Například jeho naprosto stále aktuální zásada, že nejefektivněji se učíme, pokud danou věc vnímáme co největším množstvím smyslů. Tato myšlenka mě inspirovala k vytvoření dvou elektronických multimediálních učebnic pro studenty hudební výchovy. Využil jsem při tom i Komenského ideu škola hrou – když totiž i dospělým dáte do rukou ,hračku´, tak doslova rozkvetou. V elektronické učebnici si zatrhávají, píší poznámky, hledají správná řešení, učí se formou kvízů… Každá kapitola prověřuje nabyté znalosti formou interaktivního testu. Ke špatné odpovědi si mohou okamžitě najít řešení, zasadit ho do kontextu, pochopit, v čem a proč chybovali. Zjistil jsem, že i u zkoušky jsou pak studenti mnohem úspěšnější. A není to proto, že bych po nich chtěl méně. Je to přesně naopak. Díky e-knize si dokážou sami nastudovat dvakrát více obsahu, než bych jim stihl vyložit na přednášce či semináři. Jsou daleko aktivnější a pracují efektivněji. Mnohem více vnímají obrazově a sluchově, proto se jim učí snáz.
S touto formou výuky ostatně souvisí i druhá výše uvedená Komenského ohromná myšlenka, a to škola hrou, která ovšem neplatí jen pro klasickou základní nebo třeba vysokou školu, ale doslova i pro školu života. Všichni si rádi hrají – děti i dospělí. Vezměte si, kolik toho víme díky svým hobby. Nejlépe se učíme při tvořivých činnostech, zkoušením nových kombinací. A nejvíce nás motivuje, když vidíme, že nám pod rukama či v hlavě vzniká něco nového, když chápeme souvislosti. To je nesmírně důležité v každém věku, uplatní se i v Univerzitě třetího věku a snad ještě více v jejím spojení s Univerzitou věku prvního: nejen ve vzdělávání, ale také ve výchově, v propojování generací, v učení se toleranci a vzájemným inspiracím,“ oceňuje Nedělka přínos Komenského metod až do dnešních dnů.
„Komenský se pokusil na encyklopedickém, teologickém a filozofickém základě nově systematizovat a harmonizovat dobové vědění o přírodě, člověku a Bohu a nabídnout metodu jejich poznání, která by se dala uplatnit jak v rovině školního vyučování, tak na úrovni metafyzického systému. Jeho cíle zahrnovaly nápravu věcí lidských – filozofie (respektive vědění), politiky a náboženství,“ řekl k výročí Lidovým novinám komeniolog Vladimír Urbánek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR.
Mezinárodní připomínání Komenského
V zemích celého světa proběhnou události spojené s úlohou a odkazem Učitele národů. Česko má své komeniologické webové stránky, které připomínají národní oslavy Komenského výročí - 350 let od skonu (a také 430 let od narození, jež nastanou příští rok).
Už o sobotní půlnoci 14. listopad například odstartoval projekt Celý svět čte Komenského. Tak se jmenuje maraton online čtení z Komenského díla, kdy každých 15 minut převezmou štafetu další čtenáři od Německa, Polska, Nizozemí, Maďarska a Velké Británie přes Spojené státy, Japonsko, Kolumbii až po Rusko či Izrael. Čtyřiadvacet hodin trvající online čtení podpoří akademici i nadšenci z celého světa. Úryvky z Komenského filozofických a pedagogických spisů i osobní korespondence zazní v sedmnácti jazycích a podtrhnou tak jeho celosvětový věhlas. Číst se bude dokonce v esperantu nebo kašubštině.
Vybrané citáty ze tří Komenského děl:
(na obrázku předtitul sebraných didaktických spisů J. A. Komenského vydaných v Amsterdamu roku 1657)
* Předchůdce vševědy (Prodromus Pansophiae)
„Především musím říci, že studium věd, jímž se nyní zabývá veškerá mládež, má býti vzděláváním mysli k moudrosti. Dejme tomu, že toužíme po vědomosti, abychom něco věděli, ze zvědavosti, nebo pro potěšení mysli, nebo z touhy po vyniknutí, abychom si získali vážnost, nebo pro zisk, abychom ulovili hmotné statky: jsme pošetilí, jestliže, jestliže si za cíl místo vznešeného a božského daru klademe věci tak nízké a tak dočasné. Je třeba hledat moudrost.“
* Velká didaktika (Didactica Magna)
„Jak jsme viděli, semena vědění, mravnosti a zbožnosti poskytuje příroda; vědění samo ctnosti a zbožnost nedává; toho lze nabýt modlitbou, učením a skutky. Proto není špatná čísi definice, že člověk je živočich schopný kázně, neboť nemůže se stát člověkem ten, koho nelze ukáznit.“
* Cesta světla (Via Lucis)
„Až budeme mít školy všeobecné (to jest, až bude zavedeno všeobecné vzdělávání lidu, aby se všichni učili číst a chápat knihy, kterých se jim dostane), nastane rozšíření světla ke všem vůbec, aby všichni od největšího k nejmenšímu poznávali Hospodina a aby se země naplnila známostí Hospodina, tak jako moře naplněno jest vodami.“
(překlady Radovan Krátký, sborník Apoštol míru J. A. Komenský, Praha - Čs. spisovatel 1949)
