Cílem odborné platformy Vzdělávání21 je systematicky zlepšovat vzdělávání a posilovat moderní pedagogické přístupy a metody. Prvním tématem bude distanční forma výuky a její integrace do školství. Celkovou strategii představili na tiskové konferenci v Karolinu rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, prorektorka UK pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti Radka Wildová, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga, analytik v oblasti vzdělávací politiky Bob Kartous a výkonná ředitelka Stálé konference asociací ve vzdělávání Silvie Pýchová.
„Think-tank Vzdělávání21 sdružuje řadu předních odborníků z akademické oblasti i praxe, kteří budou diskutovat o aktuálních problémech a příležitostech ve školství, přicházet s konkrétními návrhy a řešeními,“ vysvětluje rektor Tomáš Zima s tím, že název pracovní skupiny neodkazuje pouze symbolicky na 21. století a s ním spojené výzvy. Členové think-tanku vybrali 21 aktuálních problémů ve školství, s nimiž se chtějí vypořádat.
„Jednadvacet je magické číslo – počet témat, jimž se chceme dlouhodobě věnovat, přičemž je nám jasné, že jich může být samozřejmě více a že se nejedná o záležitosti naprosto nové a dosud neprobírané. Chceme je ovšem nyní posunout do další etapy a opravdu je realizovat v praxi,“ upozorňuje prorektorka Radka Wildová.
Vnitřní strukturu think-tanku budou tvořit tři vzájemně propojené platformy: učitel, žák/student a rodič. „Chci upozornit především na tu třetí skupinku, která je pro úspěšné vzdělávání zásadní, ale ne všichni rodiče svou roli takto vnímali. V koronakrizi byli nuceni svůj přístup přehodnotit, stali se aktivnějšími a my bychom je v tomto rádi podpořili. Vybrali jsme proto pro každou ze tří těchto skupin sedm klíčových bodů, jimž se chceme dlouhodobě věnovat. Sedmička je tedy další šťastné číslo, které bude think-tank provázet,“ dodává Radka Wildová.
Podle ministra Roberta Plagy musí přijít poptávka po změnách ve školství také zdola, což se nyní díky koronakrizi začalo dít. „Neměli bychom plakat nad tím, že nám proběhlá situace ukázala nové neduhy českého školství. Pouze obnažila to, na co řada odborníků dávno poukazovala, a o čem naopak velká část lidí pochybovala, že je skutečným problémem českého školství,“ popisuje Plaga a vypichuje právě skupinu rodičů. „Díky distančnímu vzdělávání mohli doopravdy vidět, co se od jejich dítěte ve škole očekává a že ne vždy jde o úkoly podstatné. Potvrdilo se, že naše vzdělávací programy jsou přehlcené obsahem a je potřeba se koncentrovat na to důležité,“ říká ministr školství.
Dále se prokázala sociální nerovnost, kdy někteří žáci ze vzdělávacího systému úplně vypadli. „Opět nejde o nic nového, podobné problémy se vyskytují i při prezenční výuce, jen se při té distanční více nasvítily,“ upozorňuje Plaga s tím, že úspěšná škola najednou nebyla ta, která by měla nejlepší nástroje pro online výuku, ale taková, jež začala aktivně jednat, komunikovat s rodiči, zjišťovat jejich situaci a přizpůsobovat se jí. „Vidíme, že volání po univerzálním nástroji vzdělávání nedává smysl, protože to podstatné, kde se vše odehrává, stojí na individuálním trojúhelníku rodič, žák a učitel. Ministerstvo školství zde může hrát, stejně jako ve všech vyspělých zemích, roli podpůrnou. Nabízím této platformě úzkou spolupráci, a pokud je 21 magické číslo a 7 opatření šťastné číslo, pak se ji já, jakožto narozený 21. 7., pokusím co nejvíce podpořit,“ uzavírá Plaga.
Podněty do think-tanku nabídla také výkonná ředitelka Stálé konference asociací ve vzdělávání Silvie Pýchová. Představila témata, která se v odborných diskuzích, jež její organizace pořádá, často opakují a panuje v nich shoda. „Je to právě téma distančního vzdělávání a potíže s ním spojené, které nelze schovat pouze pod kolonku omezené technické možnosti škol. Ukázalo se, že klíčová je komunikace s rodinami a zjišťování jejich individuální situace. Zjistili jsme totiž, že z distanční výuky nevypadli jen děti se špatným socio-ekonomickým zázemím, ale i ty, které mají rodinné problémy,“ podotýká Silvie Pýchová. Dále je podle ní opravdu nezbytné zredukovat učivo a nastavit mezipředmětové vztahy tak, aby bylo možné vyučovat individuálněji, pomaleji a kvalitněji. Zmínila také otázku hodnocení žáků a jejich motivování, které by nemělo být založeno pouze na známkách.
Toto všechno jsou témata, jimiž se think-tank Vzdělávání21 plánuje zabývat. „Jedním z nástrojů, jež chceme využívat, je vyhledávání a aktualizování příkladů dobré praxe. Připravovat podklady pro expertní týmy a na jejich základě také strategie, o nichž budeme informovat odbornou i laickou veřejnost. Nebude to jen nějaké obecné povídání, jako univerzita se chceme podílet i na řešení aktuálních problémů,“ uzavírá prorektorka Radka Wildová.
