Displaying items by tag: Primus

„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“‎ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.

Heleně Pivoňkové bylo už během studia medicíny jasné, že ji láká spíše věda. Zkoumá interakce mezi neurony a gliovými buňkami v mozku, aktuálně již třetím rokem na University of Cambridge. Díky podpoře Primus se vrací a zakládá vlastní výzkumnou skupinu na 2. LF UK.

„Primus je jedinečná příležitost, jak mít vlastní tým a pracovat na vlastních projektech,“‎ je nejčastější odpověď, která zaznívá již od 112 mladých vědců a vědkyň, kteří v minulosti získali grantovou podporu Primus pro založení vlastní výzkumné skupiny na UK. 

Přesně tak by se dala s humorem popsat spolupráce neuroonkologa Michala Zápotockého s kanadskými kolegy. V Kanadě strávil tři roky, dnes působí zpět v ČR, ale spolupráce pokračují. Výsledkem je i publikace v časopise Cell, na níž se podílel s dalšími pěti kolegy a kolegyněmi z 2. LF UK a FN Motol.

„Motivovaný a kvalitní učitel je pro výukový proces důležitější než nejmodernější technologie,“ říká Cyril Brom, jenž na MFF UK zkoumá výukové efekty nových multimédií. A získal pro svou práci i univerzitní podporu Primus.

„To co se děje v oblasti mozkových nádorů – především u dětí – se dá nazvat revolucí a jsem moc rád, že mohu být u toho,“ říká Michal Zápotocký, jenž působí na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.

Vědu považuje za jedno ze svobodných zaměstnání. Pochvaluje si, že může v laboratoři strávit třeba i celou noc. Svou vědeckou kariéru dokázala skvěle skloubit s mateřskými povinnostmi. Seznamte se s Klárou Hlouchovou, výjimečnou ženou a vědkyní, , které Univerzita Karlova v rámci prestižního programu Primus umožnila založit výzkumnou skupinu zabývající se syntetickou biologií.

Vášeň pro počítače odstartovala u Jaroslava Švelcha v kanceláři jeho otce, který v 80. letech pracoval jako programátor pro Solo Sušice. Při čekání na rodiče se autor knihy s názvem Jak obehrát železnou oponu zabavoval na východoněmeckém počítači Robotron.

Transportní proteiny nádorových buněk jsou v řadě věcí podobné těm v placentě. Martina Čečková z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové se je proto rozhodla zkoumat a zjistit, jak se podílejí na vzniku lékové rezistence. ​

Peter Dráber je jedním z devíti vědců, kteří letos získali prestižní EMBO Installation Grant. Díky tomu zakládá vlastní výzkumnou laboratoř na BIOCEV.

Page 3 of 3

Archiv starších čísel magazínu Forum najdete zde:
https://iforum.cuni.cz/IFORUM-13962.html