Displaying items by tag: Rozhovor
Práce s lidmi je disciplína, kterou vás v žádné škole nenaučí
„Naše stanice jsou rozvrstveny tak, aby pokrývaly celé spektrum společnosti – věkové i sociální. Každý si může vybrat to své, co ho zajímá. Na tom nic nezměnila ani situace kolem koronaviru,“ říká René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu a absolvent FSV UK.
Moudrá: Jako Češi se neumíme moc prodat. Nebojte se!
„Zahraniční zkušenosti vám otevřou oči. Ukáží vám, jak se věda má nebo také nemá dělat,“ říká Alena Moudrá, imunoložka, která o sobě říká, že je opak inbreda. Už během studia získala mnoho zkušeností z různých laboratoří v ČR i zahraničí, nyní působí jako postdoktorandka na Babraham Insititute v Cambridge.
Existuje spousta institucí, jejichž činnost k vtipům vyloženě svádí
„Kreslení je taková moje terapie. Všechny ty negativní vlivy ve vědě dokážu spláchnout tím, že si z nich udělám legraci,“ říká muž tvořící pod pseudonymem František Mizera a jehož vtipy jsou právě k vidění v Malé galerii vědeckého obrazu Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Laboratoř může být frustrující. Oceněná biochemička vědu opustila
Gabriela Nass Kovacs získala v květnu prestižní ocenění od Společnosti Maxe Plancka za svůj výzkum struktury proteinů pomocí rentgenové krystalografie. Přesto se rozhodla s vědou skončit. „Práce v laboratoři vyžaduje velkou vůli i časovou obětavost. Nemůžete se sebrat a jít domů jen proto, že je už večer,“ říká absolventka FAF v Hradci Králové UK.
Právníci v e-výuce obstáli, zvažují i televizní ministudio
„Každý dělal, co mohl – bez ohledu na věk a na technické znalosti,“ komentuje e-learning v době koronavirové krize JUDr. Věra Honusková, Ph.D., členka kolegia děkana Právnické fakulty UK. Právě ona patřila k těm fakultním pilířům, na nichž právníci od jara „stavěli“ vynuceně rychlý přechod od kontaktních setkávání do převážně elektronické výuky.
Nový přístup ochlazení molekul otevírá cestu k dalším objevům
Dr. Lucii D. Augustovičové z MFF UK se podařilo vyřešit problém, o kterém předchozí vědecké publikace tvrdily, že nejde – najít způsob, jak ochladit molekuly na extrémně nízké teploty, což otvírá cestu k novým objevům a technologiím využitelným třeba při návrhu kvantových počítačů.
Vědecké úspěchy Michaela Mikáta řídí kyjorožky
Objektem jeho vědeckého bádání se staly samotářské včely kyjorožky Ceratina nigrolabiata. Zaujalo ho, že stejně jako u obratlovců (a v ideálním případě i u člověka) se oba rodiče starají o své potomstvo. Úkaz u blanokřídlého hmyzu spíše nevídaný. Seznamte se s Mgr. Michaelem Mikátem z Přírodovědecké fakulty UK, který počátkem června obdržel Cenu rektora za mimořádné vědecké výsledky za rok 2019
Film může dětem smysluplně a navíc zábavně přiblížit minulost
Vyučovat dějepis jinak než jen mechanickým zkoušením letopočtů se snaží spousta učitelů, jenže na vytváření materiálů nemají čas. Jaroslav Pinkas z katedry dějin a didaktiky dějepisu PedF UK proto spolu se svými studenty vytvořil podrobné metodické pokyny, jak lze ve výuce využít film.
Kontakt s mikroby může chránit před vznikem alergií
„Jednou v budoucnu by malé děti do tří let mohly dostávat „mikrobiální pilulku“, která by vyškolila jejich imunitní systém a ochránila by je před vznikem alergií a autoimunitních onemocnění,“ laicky popisuje výsledky základního výzkumu Matouš Vobořil z PřF UK.
Termiti jsou inženýři ekosystémů a ještě o nich mnoho nevíme
Termitů existuje více než 3 000 druhů a jejich celková hmotnost je větší jak celková hmotnost všech lidí. Nejznámější jsou jako škůdci, kteří vám „sežerou“ dům a až v posledních letech se začíná více zkoumat jejich význam pro ekosystém. Aleš Buček na japonském ostrově Okinawa zkoumá jejich evoluční vývoj a příbuzenské vztahy – základní znalosti, které nám donedávna chyběly.
Nikdy nebudeme vědět, co se odehrávalo v nitru Horákové
„Byla by škoda, kdybychom Miladu Horákovou vnímali jen jako černobílou hrdinku. Byla člověkem z masa a kostí, a proto si zcela jistě prošla stádii zoufalství a marnosti. Došla ale dál, než zvládne většina lidí. Věřím, že došla ke smíření,“ říká psycholog z Filozofické fakulty UK Jiří Šípek.
Na výzkumu z titulky Science se podíleli i vědci z matfyzu
Ondřej Maršálek, Kryštof Březina a Tomáš Martinek tvoří výpočetní podjednotku, která se podílela na mezinárodní studii, na kterou poutala i titulní strana prestižního časopisu Science. Spolu s vědci z ÚOCHB AV ČR, Los Angeles a Berlína detailně zmapovali proces, jak se z nekovové látky stává kov.
