Displaying items by tag: publikace

„Průměrná evropská horská rostlina je jak Sisyfos. Během dob meziledových se škrábe do vysokých nadmořských výšek, pak ale přijde zalednění, které ji zase srazí dolů do podhůří,“ přirovnává výsledky nové publikace v Nature Communications evoluční biolog Jan Smyčka z Centra pro teoretická studia.

I za běžných okolností psychicky náročné doktorské studium bylo v posledních dvou letech ještě ztíženo vývojem pandemie. „Kromě zřejmých psychických dopadů přináší v případě začínajících vědců a vědkyň zpomalení kariéry,“ píše doktorand Ivan Loginov z Přírodovědecké fakulty UK.

 „Aplikace mapuje publikační výkon českých vědeckých pracovišť s rozlišením vědeckého vlivu výzkumů, a to i s ohledem na personální velikost pracovišť na oborové úrovni,“ říká Daniel Münich, jeden z autorů unikátní aplikace, která vznikla v rámci projektu IDEA při CERGE-EI.

Evoluční biolog Lukáš Kratochvíl z PřF UK a jeho kolega Matthias Stöck se stali editory dvou čísel prestižního časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. Speciály vznikly na oslavu stoletého výročí formulace hypotéz o evoluci pohlavních chromozomů.

„Tropické lesy v afrických horách jsou unikátní ve smyslu biodiverzity – hostí mnoho druhů rostlin a živočichů. Nyní jsme zjistili, že ukládají i mnohem více uhlíku, než se doposud myslelo, což zvyšuje jejich význam a nutnost ochrany,“‎ říká David Hořák, jeden z autorů nové studie v Nature.

„Popsat nový chaperon – ‚pomocníka filmového střihače‘ v našich buňkách – se už moc často nestává,“ říká Klára Klimešová z Přírodovědecké fakulty UK a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, první autorka nedávné studie v časopise Nature Communications.

„Evoluce je náhodný proces,“‎ zní obecně známá definice. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK publikací v prestižním časopise Americké akademie věd (PNAS) ukazují, že to za některých podmínek neplatí a existují vnitřní zákonitosti, podle kterých se evoluce opakuje.

„‎Čekali jsme, že největší změny vegetace budou na konci doby ledové. Překvapilo nás, že to jsou poslední čtyři tisíce let,“ říká paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty UK, který se na publikaci v prestižním vědeckém časopise Science podílel.

Biologům z Belgie a České republiky se podařilo objasnit, jak rostlinné hormony brasinosteroidy řídí růst kořenů. Objev publikovaný v prestižním časopise Nature Plants přispívá k lepšímu pochopení vývoje kořenového systému.

Říká se jim predátorské časopisy. Jde o pofidérní tituly, které navenek imitují řádné vědecké časopisy. Martin Srholec a Vít Macháček z ústavu CERGE-EI a částečně FSV UK v nové studii ukazují, jak do databáze Scopus pronikají predátorské časopisy i kvazivědecké poznatky.

Page 2 of 2