Kniha je vždy dárkem, s kterým pod vánočním stromečkem nemůžete udělat chybu. Nabídka na českém knižním trhu je široká a proto s radostí doporučujeme tituly z Nakladatelství Karolinum, které předvánoční prezentaci knih představilo ve čtvrtek 5. prosince v recepčních prostorách historického Karolina.
Jakub Bachtík (ed.), Richard Biegel, Jiří Kroupa, Petr Macek
Fotografie: Martin Micka
Jan Blažej Santini a svět jeho architektury
Dílu barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677–1723) je přikládán mimořádný význam nejen českými historiky umění, ale též širší kulturní veřejností, u které získal popularitu zejména díky fenoménu tzv. barokní gotiky a stavbám se symbolickými půdorysy, jež jsou mnohdy laicky spojovány s různými mystickými, až ezoterickými významy. Kniha se pokouší o dialog s dosavadními interpretacemi Santiniho díla a hledá odpověď na otázku, jaké jsou skutečné hodnoty jeho architektury v evropském kontextu a co jsou naopak spíše nánosy postupně vznikající „legendy o Santinim“.
Všichni autoři jsou historiky umění. Jakub Bachtík působí v Ústavu dějin umění AV ČR, Richard Biegel v Ústavu pro dějiny umění při FF UK. Od roku 2021 je předsedou Klubu Za starou Prahu. Jiří Kroupa se zabývá dějinami architektury raného novověku a působí v Semináři dějin umění v Brně, a Petr Macek se věnuje dějinám architektury od raného středověku až po 18. století. Působí v Ústavu pro dějiny umění při FF UK a v Národním památkovém ústavu.
František Šmahel
Husitská revoluce II - Země vymknutá z kloubů
Druhý svazek třetího doplněného a přepracovaného vydání Husitské revoluce přináší propojený třetí a čtvrtý díl předchozích vydání. Během posledních let bádání v některých úsecích výrazně postoupilo, a proto bylo nezbytné původní verzi přepracovat nebo upravit všude tam, kde to bylo žádoucí či nezbytné. V celkovém pořadí šestá kapitola líčí vývoj reformních snah od počátků v době Karla IV. až po boje o fary a poutě na hory v roce 1419. Kroniku revolučních událostí přinášejí dvě následující kapitoly. Sedmá se zabývá anatomií konfliktu do roku 1426, osmá pak vládou radikálních bratrstev až do nástupu krále Zikmunda Lucemburského na český trůn. Poslední kapitola je věnována důsledkům, ohlasům a výhledům předčasné české reformace. Nové poznatky a dodatky čtenář nalezne též v poznámkovém aparátu a v soupise literatury a pramenů.
František Šmahel je respektovaným medievistou, jeho texty o dějinách Univerzity Karlovy či husitství byly přeloženy do řady jazyků. Z díla lze uvést: Cesta Karla IV. do Francie 1377–1378 (2006), Jan Hus. Život a dílo (2013), Alma mater Pragensis (2016), Nahlédnutí do středověku (2017) a Tábor I. Do roku 1452 (2020). František Šmahel se stal členem Učené společnosti ČR, členem korespondentem Britské akademie i Královské historické společnosti, čestným členem Americké asociace historiků a nositelem vyznamenání včetně medaile Za zásluhy I. stupně a Národní ceny ČR. V roce 1998 založil Centrum medievistických studií při Akademii věd ČR.
Petr Čornej
První pražská defenestrace
První pražská defenestrace zahájila husitskou revoluci, která zásadním způsobem proměnila tvářnost českého pozdně středověkého státu. Svržením několika konšelů a dalších úředníků z oken Novoměstské radnice vyvrcholil odpor pražské husitské obce proti kompromisní politice Václava IV., zprvu sympatizujícího s reformním hnutím, posléze však ustupujícího nevybíravému tlaku papežství i římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Na scénu velkých dějin vkročily s revolučním výbuchem, jehož příčiny i pozadí kniha v překvapivých souvislostech objasňuje, nejen výrazné osobnosti Jana Žižky a Jana Želivského, ale také celá plejáda pozoruhodných, leč neprávem zapomenutých lidí. Průběhem i symbolikou inspirovala první pražská defenestrace politické převraty v letech 1483 a 1618 a jako pojem zakotvila hluboko v českém historickém vědomí. Nové, upravené vydání je oproti předchozímu vydání doplněno o nedávno zjištěné poznatky a o aktualizovaný poznámkový aparát obsahující odkazy na prameny a základní odbornou literaturu.
Petr Čornej (vpravo) a ředitel Nakladatelství Karolinum Petr Valo.
Petr Čornej se zabývá problematikou českých a středoevropských dějin pozdního středověku, zvláště husitství, dále dějinami historiografie a proměnami historických tradic. Publikoval 150 původních vědeckých studií a několik knižních monografií, mimo jiné Tajemství českých kronik (1987; 2., rozšířené a přepracované vydání 2003); Lipanská křižovatka (1992); Velké dějiny zemí Koruny české V. 1432–1437 (2000; 2. vydání 2010); Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437–1526 (2007, spoluautor Milena Bartlová); Jan Žižka (2019). Významnější dílčí studie shrnul v publikacích Světla a stíny husitství (2011) a Historici, historiografie a dějepis (2016). Soustavně se věnuje popularizační činnosti.
Jiří Podolský
Teoretická mechanika ve třech knihách
Dílo je uceleným a navzájem propojeným souborem tří knih, jež jsou moderní učebnicí teoretické mechaniky určenou především pro studenty Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. První kniha obsahuje klasický výklad Lagrangeova a Hamiltonova formalismu pro hmotné body, tuhé těleso i kontinuum, druhá elegantní podobu těchto formalismů v jazyce diferenciální geometrie, jež je oproštěna od souřadnic. Ve třetí knize jsou vzorově vyřešeny pečlivě zvolené typové příklady k procvičení. Zmíněny jsou i návaznosti na kvantovou a relativistickou teorii. Soubor má přehlednou strukturu, srozumitelnou formu výkladu a bohaté ilustrace.
Jiří Podolský je teoretický fyzik, působí jako profesor na Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK, autor významných publikací. Zabývá se obecnou teorií relativity, především studiem přesných řešení Einsteinových rovnic gravitačního pole a gravitačními vlnami. Kromě výzkumu a výuky se věnuje popularizaci vědy, zvláště teoretické fyziky a astronomie. Řada jeho přednášek byla natočena a jsou k vidění na YouTube.
Barbora Půtová
Výtvarná rekonstrukce pravěku a evoluce člověka
Kniha čtenáře uvádí do vývojových proměn výtvarné rekonstrukce prehistorického světa, zejména období mladého paleolitu. Pozornost je věnována výtvarné tvorbě českých a zahraničních umělců od 19. až do počátku 21. století. Výklad sleduje postupný vývoj a základní milníky výtvarné rekonstrukce pravěku a evoluce člověka na území Evropy i ve Spojených státech amerických. Tvůrci umělecké rekonstrukce ztvárňují fyzický vzhled i způsob života našich evolučních předků, přičemž kladou důraz na vizualizaci evolučních proměn morfologie rodu Homo v kontextu prehistorických přírodních ekosystémů, flory a fauny. Tuto uměleckou produkci podporovaly postupně narůstající vědecké poznatky a empirická data z oborů prehistorické archeologie a paleoantropologie.
Umělci v mnoha případech pracovali s dobovými domněnkami, archeologickými fragmenty a spekulativními představami otevírajícími prostor pro fantazii, tvůrčí volnost anebo únik z oficiálních uměleckých proudů. Výtvarné rekonstrukci pravěku a evoluce člověka se proto nevěnovali pouze vědecky orientovaní umělci, jako jsou Charles R. Knight, Rudolph Franz Zallinger a Zdeněk Burian, ale i Mikoláš Aleš, Jaroslav Panuška nebo Jan Konůpek. V současnosti svět pravěku zachycují John Sibbick, Julio Lacerda, Cícero Moraes, Élisabeth Daynès, bratři Kennisové nebo Pavel Dvorský a Petr Modlitba.
Barbora Půtová je česká kulturní antropoložka a historička umění působící na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se problematikou dějin kultury, umělecké tvorby a kulturního dědictví. Mezi další oblasti jejího odborného zájmu patří historická antropologie, pravěká archeologie a antropologie umění. Je autorkou desítek článků a odborných studií i několika odborných monografií, k nimž patří Pravěké umění (spoluautoři Jean Clottes a Václav Soukup, 2011), Félicien Rops (2013), Kristkova podyjská glyptotéka (spoluautorka Iveta K. Pavlovičová, 2013) nebo The Genesis of Creativity and the Origin of the Human Mind (spolueditor Václav Soukup, 2015). Výsledky svých terénních výzkumů paleolitického umění, které realizovala v archeologických lokalitách na území Francie a Portugalska, publikovala v knize Skalní umění (2015). Její kniha Antropologie turismu vyšla v roce 2019.
Gurminder K. Bhambra, John Holmwood
Kolonialismus a moderní sociální teorie
Kniha je výjimečným příspěvkem do debat o povaze moderní společnosti. Svým zaměřením na opomíjené souvislosti vzniku a rozvoje moderní sociologie jako nástroje výkladu moderní společnosti reaguje na současné proměny sociologické agendy a na nové výzvy spojené s voláním po začlenění perspektiv, jež byly v dosavadním kánonu opomíjeny. Výchozí teze celé knihy se opírá o přesvědčení, že je do okruhu zájmů sociologie, který byl historicky spojen s otázkami třídy, genderu a sexuality, nezbytné začlenit otázky koloniální „moci“ a imperiální nadvlády. Velkou předností této knihy je skutečnost, že v reakci na volání po „dekolonizaci“ sociologického kurikula tyto jevy pouze nepřidává do stávajícího sociologického repertoáru. Klade si za cíl celkovou rekonstrukci „moderní sociální teorie“ prostřednictvím výkladu autorů, kteří stojí za celou „konstrukcí“ moderní sociologie.
Jednotlivé kapitoly, kriticky rozebírající dílo od Hobbese a Hegela po Tocquevilla, Marxe, Webera, Durkheima a Du Boise, nejsou dalším učebnicovým výkladem těchto klíčových myslitelů, kterých je na knižním trhu nespočet. Otázky související s kolonialismem a impériem se zde stávají součástí systematického výkladu, jenž proměňuje dosavadní pojmový aparát moderní sociální teorie, který se dosud opíral o formativní koncepty jako národní stát a kapitalistická ekonomie. Zcela zřetelně tedy nejde o dějiny sociologie, nýbrž o svébytný argumentační pokus o rekonstrukci sociologické tradice, jenž je souměřitelný s tou ambicí, s níž autoři jako Habermas, Giddens nebo Bourdieu vydávali v osmdesátých letech své velké teoretické výklady vývoje společnosti. Jakkoli jde o ambiciózní příspěvek k výkladům moderní společnosti, zaměření na souvislosti, které jsou dnes atraktivní nejen akademicky, dělají knihu velmi čtivou a lákavou nejen pro úzký okruh sociálních vědců nebo jen studentů sociologie.
Kniha po svém vydání vyvolala velký zájem čtenářského publika i velký ohlas v akademické veřejnosti. Autoři uspořádali přednáškové turné, jež je zaznamenáno na řadě volně dostupných videí představujících jak hlavní teze knihy, tak i detailnější analýzy jednotlivých aspektů výkladu. Pro české prostředí a české publikum je překlad knihy jednak systematickým uvedením do problémů souvisejících s kolonialismem a impériem, jednak vysoce aktuální kontextualizací myšlenek velkých sociologických myslitelů. Je rovněž vítaným obeznámením s nejnovější tematizací agendy sociální teorie a obecně výkladů vývoje společnosti. Nepochybně jde také o ukázku proměny současné sociologické argumentace, v níž se dostávají ke slovu mnohé dosud opomíjené problémy koloniální a imperiální dominance.
Gurminder Bhambra je v současnosti prezidentkou Britské sociologické asociace (2022‒2025). Nedávno získala prestižní Leverhulme Trust Major Research Fellowship (2022‒2024) díky projektu nazvaném ‘Varieties of Colonialism, Varieties of Empire’. Přednáší na Sussex University. Je autorkou mnoha knih a článků, např. Rethinking Modernity: Postcolonialism and the Sociological Imagination (Palgrave, 2007), Connected Sociologies (Bloomsbury, 2014).
John Holmwood je emeritním profesorem sociologie na University of Nottingham. V letech 2012–2014 byl prezidentem Britské sociologické asociace. Dlouhodobě se věnuje sociologické teorii, sociální stratifikaci a proměnám vyššího vzdělávání. Je autorem mnoha knih, např. A Manifesto for the Public University (2011), Explanation and Social Theory (1991), Founding Sociology: Talcott Parsons and the Idea of General Theory (1996), Sociologies of Moderation (2013), Countering Extremism in British Schools?: The Truth about the Birmingham Trojan Horse Affair (2017). V českém jazyce vyšel výbor z jeho textů pod názvem Sociologie, veřejnost, politika (Academia, 2019).
