Bárta: Členství v AAAS mě těší. Snad přibude i více Čechů

Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu FF UK se dočkal významného mezinárodního uznání. Americká akademie umění a věd (American Academy of Arts and Sciences, AAAS), která existuje od roku 1780, jej přijala se čtyřicítkou nových čestných zahraničních členů. Informovala o tom Filozofická fakulta UK na svém webu. „V dopise stojí, že jsme byli vybráni ,za přínos k rozvoji vědy a poznání světa´. Mohu se jen domnívat, že šlo zčásti o to, co se zatím povedlo v oblasti egyptologie a expedic, jak do egyptské Západní pouště, tak do oázy El-Héz a především v Abúsíru, kde náš tým učinil řadu světových objevů,“ řekl magazínu Forum profesor Miroslav Bárta, jenž byl i prorektorem UK pro vnější vztahy.

Podle americké edice časopisu Forbes bylo letos uvedeno 269 nových členů; čtyřicítka z nich má mezinárodní zastoupení ze 23 zemí. Do sekce společenských a behaviorálních věd, kam je řazena antropologie a archeologie, přibylo 58 osobností. Bárta je možná jediným Čechem v aktuálním složení AAAS. „Přeji si, aby sem patřilo co nejvíce českých vědkyň a vědců,“ říká známý archeolog, jenž působil mimo jiné na Pennsylvánské univerzitě (UPenn), od roku 2009 je profesorem Univerzity Karlovy (egyptská archeologie) a v roce 2019 obdržel cenu Česká hlava.

Stal jste se 19. dubna nově přijatým členem AAAS, jichž bylo letos 269 – včetně řady biologů, matematiků i nobelistky Emmanuelle Charpentierové, jež je podepsána pod objevem a rozvojem revoluční metody editace genů CRISPR. Jak vám to oznámili?

Dozvěděl jsem se to nejprve emailem, následoval i telefonát ze Spojených států amerických. Následující den bylo vše zveřejněno na stránkách Akademie a v americkém Forbesu. O pár dní později jsem ještě dostal oficiální sdělení o udělení členství, přišlo Fedexem. Nyní musím potvrdit členství ručně psaným dopisem, což je tradice od založení této instituce v roce 1780.

Vlastnoručně a poštou?

Je to trochu starobylé, ale musím říci, že se mi to líbí. Poctivý rukopis od dob prvních členů, jimiž byli George Washington, Benjamin Franklin nebo Charles Darwin, přes J. F. Kennedyho, Martina Luthera Kinga, Alberta Einsteina a Winstona Churchilla a až po Madeleine Albrightovou.

Oficiální akce s udělením členství pak proběhne letos na konci září v Bostonu. Tak doufám, že se potkám s řadou osobností na seznamu... Sama AAAS se celkově chlubí mimo jiné více než 250 nositeli Nobelových a Pulitzerových cen.

Letos přibylo v social sciences 58 členů. Znáte některé další osobně, viděli jste se?

Některé dřívější ano – třeba Manfreda Bietaka (rakouský archeolog z Vídeňské univerzity, jenž řešil ERC Advanced grant – pozn. red.), u něhož jsem byl jako student na výzkumech, Kathryn Bardovou z Boston University, Thomase E. Levyho z University of California San Diego anebo Israela Finkelsteina z Telavivské univerzity. To jsou ale samozřejmě členové již delší dobu. Z letošních členů nikoho neznám. Snad se to brzy zlepší (směje se).

AAAS píše svojí historii již od roku 1780, prvními členy byli historičtí prezidenti USA Benjamin Franklin a George Washington... Kam řadíte úspěch ve své kariéře?

Toto členství je pro mě asi vůbec nejvýše. A jeho půvab spočívá nejen v tom, že přišlo naprosto nečekaně, ale i v tom, že jde o společnost opravdu významných osobností, které ovlivnily a ovlivňují celý svět. Každá z nich nejenže zásadně změnila svůj vlastní obor, ale zásadně přispěla i k poznání nebo také pozitivním změnám světa.

V roce 2020 zahajoval Miroslav Bárta (u pultu) velkolepou výstavu Sluneční králové v Národním muzeu - cenné artefakty zapůjčil Egypt.

Víte o členství nějakých Čechů nebo Čechoameričanů? Aktuálně tam asi žádný není.

Díval jsme se na svoji sekci archeologie a antropologie, ale mezi živými tam nikoho nenašel, to neznamená, že tam někdo není v sekcích pro matematiku, fyziku, chemii a podobně. Vím ale, že členem – a dokonce i jejím předsedou – byl poradce prezidenta Billa Clintona a slovutný historik Jaroslav Pelikan, ale ten se v Americe, v Ohiu, již narodil (byl slovenského původu, stal se profesorem Yale University a Akademii předsedal v letech 1994 až 1997 – pozn. red.). Je ovšem zajímavé, že zejména v Americe je jeden ze žebříčků kvality univerzit postaven i na tom, kolik mají svých členů v AAAS. Samozřejmě, že vede Harvard.

Jak takový přijímací proces probíhá? Jak se hlasuje, víte to?

Pokud tedy vím, hlasují členové Americké akademie umění a věd po obdržení nominací ve dvou kolech. Nic víc nevím. A je to vlastně i dobře. Není to politika.

V Abúsíru, na cenné lokalitě nedaleko Káhiry, pracují čeští vědci z FF UK už řadu dekád, a odkrývají tak stopy úchvatné egyptské civilizace.

Byly nějak výslovně deklarovány důvody pro vaše přijetí? Je to za egyptologickou práci v Abúsíru, anebo i za hojně medializované teoretické koncepty „kolapsů“ a tak?

AAAS konkrétní důvody nesděluje. V dopise stojí, že jsme byli vybráni „za svůj přínos k rozvoji vědy a poznání světa“. Mohu se jen domnívat, že šlo zčásti o to, co se zatím povedlo v oblasti egyptologie a českých expedic, jak do egyptské Západní pouště, tak do oázy El-Héz a především v Abúsíru, kde náš tým učinil řadu světových objevů. Druhou část si myslím tvořily teoretické práce na poli srovnávacího studia civilizací – včetně té naší – v rámci dlouhých časových řad, neboť na jejich základě vznikly hlavně v USA některé nové studie.

Odlehčíme: Jak jste to oslavil? Kdo vám blahopřál?

Upřímně, čas na slavení zatím moc nebyl, protože běží semestr, v Abúsíru probíhají další aktivity a k tomu řešíme neveselou finanční situaci tuzemské egyptologie... Jistě, bylo pár gratulací, poměrně hodně ohlasů na různých sociálních sítích, ale největší radost panovala samozřejmě doma; od mojí partnerky Olgy jsem také dostal krásný dárek.

Když se podívám na soupis 127 žijících osob v páté antropologické sekci AAAS, vidím „hvězdné“ antropology, jako jsou Conrad P. Kottak, Richard B. Lee, Renate Rosaldo, Marilyn Strathernová, Sherry B. Ortnerová... Kdo vyniká v egyptologii, archeologii?

Obecně mnoho egyptologů v této společnosti není – na seznamu žijících členů jsou jen dva, již jmenovaní Manfred Bietak a Kathryn Bardová, kteří patří po desetiletí k mezinárodně uznávaným kapacitám. Takže v jedné větě: obrovská jména, lidé, kteří svou prací předběhli svět o desítky let! Obecně v archeologii tam jsou mezi žijícími vedle již uvedených Kent V. Flannery, Joyce Marcus, Jeremy A. Sabloff, Malcolm H. Wiener a další a další, s jejichž publikacemi jsem začínal před lety ještě jako student (odmlčí se)... A to nemluvím o takových ikonách, jako byla třeba již zemřelá Mary Leakeyová a její výzkumy hominidů v Africe.

Thomas E. Levy (vlevo) v Karolinu na jaře 2018 vedle profesora Miroslava Vernera (za nimi druhý Dr.h.c. ředitel CERNu Rolf-Dieter Heuer).

V Karolinu jste v roce 2018 předávali čestný doktorát UK profesoru Thomasi E. Levymu. Přizval vás třeba on a nějak tak, jako je tomu v Učené společnosti ČR?

Popravdě: já to nevím. Nominační proces není otevřený, netušil jsem nic ani o své nominaci. Až během práce na jednom projektu v kalifornském San Diegu, někdy zkraje letošního roku, mi bylo u snídaně jen tak mimochodem řečeno, že běží druhé kolo hlasování členů AAAS a že jsem stále na seznamu... Znělo mi to docela dost nepravděpodobně a málem mi zaskočilo, tak jsem se z pověrčivosti dál raději ani na nic neptal. Oznamovací email o členství v Akademii a obálka od Fedexu mi přivodily minulý týden opravdový šok.

Miroslav Bárta dělí svou práci mezi pracovnu v Celetné ulici, kde sídlí ČEgÚ FF UK, terénní práce v Egyptě i veřejné aktivity (na výstavě, NM 2020).

Jak takové pocty využijete? Dáte si to na vizitky?

Vizitky nepoužívám, tak nevím (usmívá se). V září by mi měli předávat na ceremoniálu v Bostonu diplom. Tak budu mít diplom. Ale vážně, pokud by to mohlo trochu pomoci lepšímu postavení a bezpečnému ukotvení oboru egyptologie, který reprezentuji, tady u nás v Česku, dále zajištění vědeckých výzkumů v egyptském Abúsíru i možnostem nadále rozvíjet srovnávací studium civilizací, ve kterém jsme – myslím – rovněž hodně daleko, nemohl bych být šťastnější. A přeji si samozřejmě i co nejvíce českých vědkyň a vědců v AAAS.

Posouváte se více k popularizaci vědy, máte i nový film Civilizace. Co chystáte dál?

Je toho hodně. Teorie sedmi zákonů vydaná česky v roce 2021 by si zasloužila rozšíření a zahrnutí toho, co se událo se světem za poslední tři roky; hledám nakladatele v zahraničí. Na podzim nás snad čekají archeologické výzkumy v Abúsíru a jen letos bych měl zvládnout minimálně jednu monografii a řadu článků – tady myslím zejména v egyptologii. S italskou společností Laboratorio Rosso chystáme velký mezinárodní projekt o archeologii civilizací. Asi je toho víc, než by mělo, ale žijeme jen jednou. Snad to bude stát za to.