Členové vedení Univerzity Karlovy analyzují a komentují aktuální témata v podcastové sérii Stop-time. Aktuální 675. výročí založení Univerzity Karlovy je dobrou příležitostí k zamyšlení nad jejím současným celospolečenským významem, financováním i kvalitou. Co nejvíce brzdí současnou UK? Jak se vyrovnává se současnou ekonomickou krizí? Má její jméno dostatečnou váhu v zahraničí? Nejen nad tím se zamýšlí rektorka Milena Králíčková. Pořadem provází Luboš Veverka z Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Pravidelný Stop-time (čili minuty věnované současným i budoucím výzvám Univerzity Karlovy) zve zajímavé hosty z vedení UK, aby informovali o tom, co právě řeší a chystají. Odpovídají nejen na tyto otázky: Co čeká univerzitu v nejbližších měsících a letech? Čím mohou přispět současné společnosti a o co se zajímají? Jsme rádi, že následující krátkou pauzu, váš osobní stop-time, věnujete právě setkání s některým z nich. A máte i možnost pokládat přímo rektorce dotazy, na něž bude v některé z dalších epizod odpovídat.
Králíčková: Rizikem je podfinancování vysokých škol
Univerzita Karlova slaví počátkem dubna již 675. výročí svého založení, přičemž i ona musí nevyhnutelně řešit řadu celospolečenských výzev. Poprvé v historii univerzitu vede žena. Změnil se snad za rok od převzetí prestižní funkce její pohled na nejstarší vysokou školu v Česku? „Zásadně ne. Mám ale za ten první rok ještě větší pokoru k tomu, co naše univerzita znamená. A jsem moc šťastná, že jsem dostala příležitost stát v jejím čele,“ říká v předvečer jubilejních oslav profesorka Králíčková.
Dnes reprezentuje instituci, která se zdá, že tu bude věčně. Je tomu skutečně tak? Jakým rizikům musí staletá univerzita čelit? „Aktuálně tím největším rizikem, jemuž čelíme jako univerzita, je podfinancování vysokých škol v České republice, které předtím, než začala ekonomická krize, která je všude kolem nás ve společnosti, nebylo tak patrné,“ říká Králíčková s tím, že Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ) vyčíslily různými metodami míru podfinancování vysokých škol na zhruba deset miliard korun. Velmi zranitelné jsou dle rektorky humanitní a společenskovědní obory.
Co s tím lze udělat? Poslechněte si rektorčiny odpovědi a celou novou epizodu podcastu Stop-time.
V moderování pořadu Stop-time se střídají dva zkušení novináři a „rozhlasáci“.
Vystudovala klasickou kytaru na Státní konzervatoři v Praze a na konzervatoři Reina Sofia v Madridu. Táhlo ji to však k mikrofonu a před televizní kameru. Začínala jako programová hlasatelka v České televizi a na stanici Český rozhlas Praha. Postupně moderovala řadu pořadů. V roce 2009 získal cyklus pořadů Retro, který uváděla, televizní cenu Elsa za nejlepší magazín. V současnosti uvádí live magazín Sama doma na ČT. Spolupracuje na vzniku pořadu 13. komnata, píše scénáře a stojí u zrodu některých nových televizních projektů.
Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd UK. V průběhu novinářské dráhy se zaměřoval především na popularizaci vědy a techniky, například v Lidových novinách. V letech 2005 až 2012 působil v Českém rozhlase Leonardo jako redaktor a později šéfredaktor, odvysílal několik set premiérových živých diskusí z cyklu Třetí dimenze a moderoval také další pořady včetně živých nahrávek s publikem. Spolupracoval na přípravě titulů z knižní Edice Leonardo. Od roku 2013 působí na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde pracuje v Oddělení propagace a mediální komunikace. Autorsky spolupracoval na některých titulech z edice popularizace nakladatelství MatfyzPress (Cesty nesmrtelných, Tenkrát v listopadu).
Pravidelně a na více zvukových kanálech
Na příští zastavení, váš Stop-time, se můžete těšit opět za čtrnáct dnů na témže místě: na webu magazínu Forum a dalších zvukových kanálech Spotify nebo Soundcloud. Udělejte si čas a brzy na slyšenou!
