Srpnová epizoda podcastu Balast se zaměřila na „následovníky“ legendárního Indiana Jonese, na klasické archeology z Filozofické fakulty UK. Petra Tušlová z Ústavu klasické archeologie se před nedávnem vrátila z výkopů pohřebních mohyl v Bulharsku. Se svým týmem hledala římské hroby, které by nabídly ucelený kontext pro její dlouhodobý projekt. Ovšem na vytipovaných místech našla něco, co zprvu ani nečekala...
„Hned první den jsme kopli ,mrtvolku´ a bylo jasné, že nebude z doby římské. Protože v té době byly v Thrákii pohřby žehem. Takže ve chvíli, kdy najdete celé tělo, je to první varování, že to asi nebude Řím,“ uvádí archeoložka Tušlová momenty, kdy se před ní a jejím týmem odkrývaly hroby zcela jiné kultury, než původně čekali. Dál ale očišťovali další ostatky. „Pak jsme zjistili, že máme skrčence. Což je další varování, že půjde o něco velmi prehistorického. A podle pozice těla v hrobě jsme odhadli, že se jedná o střední a ranou dobu bronzovou takzvané jámové kultury,“ doplňuje Tušlová.
Koňáci, pastevci a naši předci
Jámová kultura patří k velmi záživným výzkumným tématům, protože se k ní řadí první nositelé indoevropského jazyka, kteří přišli na Balkán. Značně se lišili od tehdejších obyvatel Evropy, neboť byli vysocí a mohutní. K tomu skvěle jezdili na koních a s sebou přivezli i vozy. „Museli být v té době pro obyvatele Evropy zjevením. A zdá se, že to byli nositelé genomu, který podporoval trávení mléka a mléčných výrobků díky tomu, že šlo víceméně o pastevce. Tento gen v sobě spousta lidí v Evropě dodnes má a jsou tak schopni pít mléko i v dospělosti,“ přidává další detaily Petra Tušlová.
A hned na první pohled nám nově odhalené hroby nabízejí další poznatky. Nalezené tělo ženy totiž mělo zuby lopatkovitého tvaru, který typicky přísluší asijské populaci. Tudíž není od věci u této kultury předpokládat styky s východem. Pro další poznatky se musí ale nalezené artefakty podrobit detailnějším rozborům, jak vysvětluje doktorka Tušlová: „Tam budou zajímavé DNA analýzy, abychom zjistili vztahy jednotlivých těl v té mohyle. Vedle ženy jsme našli i dítě a podle antropologa Pavla Kubálka má žena na pánvi porodní změny, takže to dítě by mohlo být její. Navíc do pláště této mohyly jsou vkopnuty další hroby a tam nevíme úplně přesně jejich dataci a ani vztah k centrálním hrobům. Takovýchto důkladných analýz pro tuto kulturu je málo, teď se teprve začínají dělat ve větším množství.“
Pro (klasické) archeology jsou v Bulharsku zajímavé spousty dalších lokací a historických vrstev, jako je například v thráckém Perperikonu.
Řada dalších analýz tudíž bude následovat. Kosti půjdou vyjma již zmíněného DNA rozboru také na radiokarbonové datování, tedy na „C-14“, která podle rozpadu radioaktivního izotopu uhlíku zjišťuje stáří biologických předmětů. Lipidové analýzy zase čekají na obsah dvou nalezených keramických nádob. Rozbor tuků by mohl napovědět, co se kdysi do těchto nádob dávalo. V neposlední řadě lze petrograficky a chemicky analyzovat i keramiku samotnou.
Studenti jako odborní kopáči
Moderátoři Balastu si tradičně pozvali také studentského zástupce. Matej Lelovič se připravuje na první ročník magisterského programu klasického archeologie a se svojí vyučující Petrou Tušlovou spolupracuje ve vznikající archeologické dílně v Kampusu Hybernská. Zároveň s ní leckdy vycestuje za výkopy na Balkáně. Studenti si mohou na podobných výjezdech vyzkoušet archeologickou praxi, i když často pracují také jako rázná pomocná síla s krumpáči v ruce. Matej ale jinak vypráví také o tom, jak v Praze pracoval na záchranných výzkumech, které se provádějí před velkými městskými stavbami.
Co všechno Matej našel při výzkumu na pražské Letné? Jak se Petra vyrovnává se zájmem jiných archeologických týmů o své výkopy? A kdy práce archeologa opravdu připomíná dobrodružství Indiana Jonese? Poslechněte si celou epizodu s podtitulem Dobyvatelé klasické archeologie.
Balast je oficiálním popularizačním podcastem Filozofické fakulty UK. Studentsky dynamickou formou představuje jednotlivé humanitně-vědní obory v jejich vlastním prostředí, tedy na společensky závažných tématech. Za tuto aktivitu byl děkankou FF UK oceněn Cenou Jana Palacha. Nadčasově aktuální pořad vzniká ve studiu Kampusu Hybernská a vychází každé první pondělí v měsíci. Obsahuje řadu rubrik od studentských perspektiv po rozhovory s odborníky. Vybrané díly sdílí rovněž magazín Forum.
