„Veřejnost si myslí, že jen zhruba polovina lékařů věří vakcínám proti onemocnění covid-19. Přitom je to devadesát procent! Ukázali jsme, že pouhé informování o této shodě je jednoduchý a dlouhotrvající způsob, jak zvýšit ochotu nechat se očkovat,“ shrnuje Michal Bauer a Julie Chytilová, spoluautoři nové studie v prestižním časopise Nature.
Michal Bauer a Julie Chytilová. Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR.
Čtveřici českých ekonomů a ekonomek, kterou před lety spojila Univerzita Karlova, se vůbec poprvé podařilo publikovat společenskovědní studii v jenom z nejprestižnějších odborných časopisů Nature. Zjistili, že devadesát procent českých lékařů věří vakcínám proti onemocnění covid-19, přesto si většina lidí myslí, že názory lékařů jsou rozdělené zhruba půl na půl. Také ukázali, že pouhé informování o většinové shodě odborníků je jednoduchý, levný a dlouhodobý způsob, jak zvýšit proočkovanost populace. Neochota lidí nechat se očkovat totiž často pramení z mylné domněnky, že sami lékaři vakcínám nevěří. K tomuto zkreslení nejspíše přispívají média, která ve snaze o objektivní přístup dávají stejný prostor i extrémním názorovým směrům bez zdůraznění jejich četnosti a většinového názoru odborníků.
Výsledky studie odlehčenou a srozumitelnou formou shrnuje i popularizační video.
Co zvyšuje proočkovanost? Fakta!
„V únoru 2021 jsme ve spolupráci s Českou lékařskou komorou provedli mezi českými lékaři velké dotazníkové šetření, do kterého se zapojilo deset tisíc lékařů! Zjistili jsme, že 89 procent lékařů schváleným vakcínám proti onemocnění covid-19 důvěřuje. Zároveň jich 90 procent již bylo očkováno nebo se plánovalo naočkovat. Až 96 procent lékařů by pak doporučilo očkování svým zdravým pacientům,“ shrnuje Julie Chytilová.
Zároveň se ale v dlouhodobém průzkumu Život během pandemie realizovaném agenturou PAQ Research ukázalo, že veřejnost se mylně domnívá, že schváleným vakcínám věří pouze 60 procent lékařů a že jen 57 procent lékařů se chce nechat naočkovat. „Překvapilo nás, že takto jednoznačná zjištění o existujícím kontrastu neměla velký mediální ohlas, proto jsme se rozhodli tento nesoulad dále prozkoumat a podložit daty,“ vysvětluje Michal Bauer.
Proto náhodně vybrané polovině respondentů průzkumu Život během pandemie poskytli v březnu 2021 informaci, že devadesát procent lékařů vakcínám důvěřuje a nechá se očkovat. Druhá polovina účastníků průzkumu tyto informace nedostala. „To nám umožnilo věrohodně odhadnout, jakou roli hraje znalost skutečných názorů lékařské komunity v ochotě nechat se očkovat,“ říká spoluautor studie. V následujících devíti měsících pak vědci sledovali, zda se respondenti nechali naočkovat.
„Zjistili jsme, že poskytnutá informace o odborné shodě zvýšila proočkovanost o 4,5procentního bodu. To znamená, že počet nenaočkovaných lidí se snížil přibližně o 15–20 procent. Navíc i jednorázové sdělení informace mělo stabilní a dlouhodobý efekt – vyšší ochota nechat se očkovat přetrvala po dobu minimálně devíti měsíců a přispěla i k zvýšenému zájmu o třetí dávku,“ upřesňuje Julie Chytilová a dodává, že je dlouhodobý efekt překvapil. „Nečekali jsme, že by ‚minutové‘ přečtení krátkého textu o názorech lékařů mohl mít tak výrazný dopad i po devíti měsících.“
Mediální zkreslení
„Výsledky naší studie ukazují, že informování o velké názorové shodě ohledně prospěšnosti očkování mezi lékaři je levný a dlouhodobý způsob, jak zvýšit zájem o očkování,“ shrnuje výsledky nové publikace v Nature Michal Bauer.
Autoři studie se dále domnívají, že mylné představy veřejnosti o názorech lékařské komunity jsou pravděpodobně způsobeny snahou médií zprostředkovat ke kontroverzním tématům opačné názory. „Poskytovat stejný prostor protichůdným názorovým proudům vytváří zdání objektivního přístupu. Bez kontextu a zdůraznění míry názorové shody – četnosti daných postojů – to ale vede ke zkreslenému vnímání reality a oslabení schopnosti čelit celospolečenským výzvám. Novináři by proto měli poskytovat kontext a více informovat o konsensu názorů mezi odbornou veřejností,“ uvádí Chytilová.
Podle autorů se zkreslené představy o nejednotnosti expertů, které oslabují schopnost řešit globální výzvy, velmi pravděpodobně týkají i řady dalších oblastí, například debat o klimatických změnách. „Výsledky této studie tak patrně mají přesah do celé řady dalších oblastí a současná pandemie je jen jedním příkladem obecnějšího fenoménu,“ dodává Bauer.
Návod na publikaci v Nature
Publikovat studii v oblasti společenských věd v jednom z nejprestižnějších světových vědeckých časopisů se českým vědcům a vědkyním podařilo vůbec poprvé. Jaký je návod na úspěch v Nature? „Je to asi kombinace štěstí, aktuálního tématu, velikosti a kvality dat a síla výsledků,“ shrnuje Julie Chytilová. „A také možná pár předchozích nepovedených pokusů. Tím se člověk hodně naučí. Pro Nature je to trochu jiný styl psaní, než jsme v ekonomii zvyklí,“ doplňuje s úsměvem Bauer. „Obrovskou výhodou naší studie byla dlouhodobá spolupráce s Danem Prokopem a zapojení do výzkumu Život během pandemie. Všem respondentům patří obrovské díky, že od počátku pandemie opakovaně sdílí své postoje a chování,“ uvádí autoři studie.
Právě na kvalitu dat se hojně zaměřili i recenzenti; například je zajímalo, zda si účastníci výzkumů nemohli vymýšlet. „Museli jsme najít způsoby, jak dokázat, že nám lidé v dotaznících nelžou. Zaprvé by si lidé, kteří od nás v březnu 2021 získali informaci o názorové shodě odborníků museli vyvodit, že by nás potěšilo, kdyby začali vyplňovat zájem o očkování, a to přesně v době, kdy se podle věkové skupiny mohli nechat očkovat, a tento zvýšený zájem uvádět i po devíti měsících například v kontextu třetí dávky,“ komentují výzkumníci. Že si lidé nevymýšlí ale ověřili i pomocí nezávislého dotazníkového šetření jiné agentury a také otázkou na specifické informace o vakcíně, které najdou pouze očkovaní ve svém covid certifikátu.
Do výzkumu zapojená čtveřice ekonomů a ekonomek spolupracuje dlouhodobě, i když většinou na tématech týkajících se chudoby, vzniku diskriminace a konfliktů. „Další dva spoluautoři jsou skvělým příkladem mladých vědců, kteří získali doktorát na CERGE -EI a nyní mají úspěšnou akademickou kariéru v zahraničí. Jana Cahlíková v současné době působí na Max Planck Institute v Mnichově a Vojtěch Bartoš pracoval na Univerzitě v Mnichově a nyní se přesouvá na Univerzitu v Miláně,“ komentuje Bauer s Chytilovou, jež společně působí na CERGE-EI a Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Snažíme se o mezioborový společenský výzkum. V době pandemie se záhy ukázalo, že nestačí pouze vyvinout vakcínu, ale že je potřeba i lidi přesvědčit, aby se nechali očkovat. Chtěli jsme přispět do aktuální diskuze, poskytnout data, z čeho pramení neochota nechat se očkovat a nabídnout možné řešení. Snad tyto výsledky budou užitečné,“ uzavírají výzkumníci, jejichž poznatky již nalezly první uplatnění například v očkovací kampani Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Co na studii říkají kolegové z CERGE-EI?
Štěpán Jurajda: „Výjimečný vědecký úspěch týmu z Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy ukazuje nejen na excelenci vědecké práce v ekonomii na těchto pracovištích, ale především na zásadní roli, kterou empirické sociální vědy mohou hrát při zvládání společenských krizí. Zásadní problém epidemie nebyla schopnost vyvinout vakcíny, ale schopnost nastavit účinnou komunikační strategii podporující ochotu k vakcinaci. Zvládání budoucích společenských výzev stárnutí, adaptace společnosti na klimatické změny a imigraci, regulace trhů, dezinformací a udržení demokracie v konečném důsledku bude záviset na schopnosti podložit veřejné politiky užitečnými podklady. Bohužel jsou sociální vědy u nás dlouhodobě v mezinárodním srovnání podfinancované oproti jiným oborovým skupinám a podpora excelence je v nich také velmi omezená.“
Filip Matějka: „Je to ohromně užitečný výsledek pro aktuální dění, nejen v rámci covidu a samozřejmě nejen pro naši zemi. Moji kolegové ukazují, že veřejnost využívá přesně ty informace, kterými by se nechali přesvědčit moudří lidé. Ta informace je: kolik procent lékařů se samo nechalo očkovat či kolik z nich to doporučuje ostatním. Není třeba, aby nás přesvědčovali charismatičtí herci a ani není třeba, aby v médiích zazníval jeden hlas pro a jeden proti, když 90 procent odborníků je pro. Lidé vnímají jasné statistiky. Myslím, že jde v historii o první článek českých ekonomů v Nature. Obrovský úspěch.“
Daniel Münich: „Jde o obrovský vědecký úspěch českého výzkumu. V jednom z nejprestižnějších světových vědeckých časopisů (Nature) mělo během posledních deseti let alespoň jednoho českého spoluautora pouze 108 článků. A v oblasti společenských věd je to dokonce článek jediný, kde převažují a hrají vedoucí roli autoři působící na českých výzkumných pracovištích.“
