„Jste připraveni změnit svět?“ Takhle sugestivně – a bez uzardění – se studentů ptá web celosvětové soutěže Map the System („Zmapuj systém“), jíž organizuje Oxfordská univerzita, jmenovitě její Skoll Center for Social Enterpreneurship na Saïd Business School. Vyzývá mladé vysokoškoláky, aby se snažili hluboce porozumět sociálním anebo environmentálním problémům světa, v němž žijeme. „Soutěž vede účastníky k mapování a pochopení komplexních výzev 21. století,“ nastiňuje Barbora Komberec Novosadová, jež od nového semestru vede kurz systémového myšlení v rámci Inovační laboratoře v Kampusu Hybernská. Do předmětu se ještě mohou hlásit studenti všech fakult Univerzity Karlovy.
„Do mezinárodní soutěže se podávají přihlášky do 31. ledna 2022. Náš dvousemestrální kurz, který se v zimním semestru jmenuje Map the System I.: Úvod do systémového myšlení, jsme vypsali již nyní, aby se studenti UK mohli na účast v soutěži co nejlépe připravit, sestavit si týmy a ponořit se do analýzy systémů,“ vysvětluje Komberec Novosadová, jež je lektorkou a facilitátorkou se zkušenostmi jak ze světa PR a marketingové komunikace, tak z neziskových organizací a filantropie v Česku i za mořem.
„Bára se profesionálně zabývá podporou neziskových organizací ve zvyšování dopadu jejich práce, prací se systémovým myšlením, hledáním inovativních řešení, evaluací a tvorbou strategie pro systémové změny a zabývá se rovněž tématy společenské odpovědnosti, udržitelnosti i rozvojem high impact careers, tedy kariér s pozitivním společenským dopadem,“ představuje kolegyni Klára Nechvílová z Centra pro přenos poznatků a technologií UK (CPPT), které kurz zastřešuje.
Mezioborové týmy vpřed!
Národní kola soutěže, která za sebou má již pět ročníků, se konají v dubnu. Česko posléze vyšle svého finalistu do Oxfordu na závěrečné prezentace v půlce června. V Oxfordu čeká studenty setkání s mezinárodní porotou i poznání kampusu jedné z nejstarších univerzit na světě.
„Podle pravidel může jít dokonce o jednotlivce, ale velmi podporujeme, aby to byly týmy, aby se mladí lidé podívali na rozličné problémy z různých hledisek, a díky tomu bylo jejich pochopení toho, jak a proč systém funguje, co nejlepší. Z přihlášek už teď víme, že v kurzu budeme mít studenty napříč fakultami UK – z adiktologie, ekonomie, mezinárodních studií... anebo medicíny, což je úžasné právě pro tvorbu multidisciplinárních týmů a vyzkoušení si toho, že jedině díky spolupráci můžeme čelit problémům dnešního světa. Jestli si parta kamarádů řekne: ,Tohle nás pálí a jdeme do toho´, anebo se spárují až třeba během kurzu, je vlastně jedno,“ láká Barbora účastníky k týmování.
A jaké systémy mají týmy mapovat? Co bude porotce nejvíce zajímat? Může to být takřka cokoliv, kde se objevuje nějaký problém, který ovlivňuje životy lidí nebo stav planety a jeho řešení prozatím nikdo neobjevil: ať již jde o zpracování bioodpadu v místě, kde studenti žijí, situaci s dostupností bydlení pro seniory nebo třeba znečištění vod v určité oblasti.
Globální soutěž ohraničuje výběr problému těmito čtyřmi oblastmi: zdraví, ekonomika, klima, společnost.
„Pracujeme tak, aby studenti sami poukázali na nějaký problém, který je trápí. Snažíme se pak rozkrýt, proč existuje a co k němu přispívá, a také, jak a co by šlo udělat, aby bylo možné ho vyřešit. Chceme si vyzkoušet, s jakými tématy budou přicházet sami studenti; věříme, že je to tak bude více zajímat, budou to opravdu ,jejich´ témata,“ říká Barbora, která vystudovala Fakultu sociálních věd UK a nyní je doktorandkou studií občanského sektoru na Fakultě humanitních studií UK.
Co bodovalo v minulém globálním finále? „Loni to byl tým, který se zaměřoval na urban indigenous food insecurity, dostupnost a bezpečnost jídla nativního obyvatelstva v Britské Kolumbii – to byl kanadský tým. Kanada obecně mívá silné zastoupení, byly tam třeba i týmy zabývající se mentálním zdravím nativních obyvatel, tedy indiánů,“ vypráví. Univerzita Karlova se tak nově řadí mezi participující instituce, jako jsou kanadské University of Alberta či University of Calgary, ale i další školy, někdy i zvučnější či exotičtější: GeorgiaTech, Vanderbilt University, mexické Monterrey, Singapur nebo Haifa.
Workshopy i mentoring pro soutěžící
Kurz pro studenty, kteří chtějí pronikat do hlubin problémů a řešit je, bude mít formu delších asi tříhodinových seminářů, jež proběhnou jednou za čtrnáct dní.
„Nebudou to přednášky, ale spíše workshopy. Nejprve zmíním teoretické zarámování, ukážeme si nástroje, které jim mohou v mapování pomoci. A pak už si to budou zkoušet... Chtěla bych, aby si na vlastní kůži vyzkoušeli, co nám může systémový přístup přinést: jak naslouchat systémům, jak rozkrývat vzorce našeho chování i uvažování a jak ve spolupráci a s pokorou hledat řešení problematických jevů kolem nás. Budeme hodně diskutovat, kreslit i se dívat na mapy předchozích finalistů. Budu zvát hosty z neziskových organizací, ale i z byznysu, aby ukázali, jak uvažují a co je to systémový přístup,“ říká Barbora Komberec Novosadová.
V sudých týdnech pak účastníky čeká kratší mentoring, sdílení, usměrňování a vedení jejich rozjetých projektů k cíli.
Často jako společnost dlouhodobě a s velkým úsilím „záplatujeme“ přetrvávající problémy, který se po čase vracejí, protože systémy mají autoimunitní reakce a samoregulační schopnost. U komplexnějších potíží, jako je nezaměstnanost, marginalizace určitých skupin obyvatelstva, rovný přístup ke vzdělání či péče o živé systémy, jež nám dávají to, co k životu potřebujeme (jídlo, vzduch, vodu) pomůže jen změna, která respektuje zákonitosti systému a chápe jeho historii i vztahy v něm.
„Snažíme se najít kořeny a příčiny problémů, skryté vzorce, struktury i mentální modely, postoje a vzorce uvažování a chování. Systémové myšlení klade důraz na naslouchání a vnímání, jak daný systém vypadá, jak se utvářel i co si myslí ti uvnitř systému. Musíme jej pochopit a teprve poté ho právě s lidmi, jichž se přímo týká, společně řešit. Musíme si uvědomit, že neexistují žádní systémoví outsideři, že i my sami jsme součástí systému a ovlivňujeme ho,“ líčí lektorka.
Užiteční „hybatelé“ i teoretici
Coby lektorka je zvědavá, jaké typy osobností a s jakými motivacemi se přihlásí. Někdo je podle ní change-maker, chce dělat pozitivní změny, ale jiného zase baví spíše perfektní analýza. Každý má svoji nezaměnitelnou roli. Podle vývoje předmětu se s účastníky, kteří budou mít zájem, pokusí nápady přetavit i do reálného užití, uplatnění. A jak se uplatní sami absolventi takového cyklu?
„Myslím, že za několik let bude systémové myšlení vévodit nejen světu sociálních inovací, ale také byznysu. Takže každý, kdo si tento přístup osvojí, už bude mít výhodu, ať již ve firmě, v neziskové anebo akademické sféře. Naučí je to spolupráci v interdisciplinárním týmu, a to vše s pokorou i empatií. Pokud totiž nebudeme spolupracovat, nejsme schopni sami změnit svět k lepšímu,“ míní Komberec Novosadová, jež píše na FHS UK disertaci o tom, jaká může být role nadací při podpoře systémových změn ve společnosti.
Premiérový kurz začíná 6. října v 9:00 hodin ráno. Předmět je evidován v SISu. „Je otevřený celé univerzitě. A když bude větší zájem, než je kapacita zhruba 35 osob, zkusíme najít cesty, jak zapojit i další zájemce tak, aby se na soutěž mohlo připravit co nejvíce týmů, ale abychom zvládli jít do dostatečné hloubky,“ upozorňuje mentorka programu. A všem zájemcům doporučuje k přečtení knihu od Donelly H. Meadows Thinking in Systems (2008).
| Mgr. Barbora Komberec Novosadová |
| Členka týmu Inovační laboratoře UK, která funguje v Kampusu Hybernská pod záštitou CPPT. Vystudovala marketingovou komunikaci a PR na FSV UK, načež navázala magisterským studiem elektronické kultury a sémiotiky na FHS UK. Tam nyní pokračuje jako doktorandka studií občanského sektoru, na téma související se systémovou změnou píše i disertaci. Má zkušenosti z oblasti komunikace i občanského sektoru v Česku, Velké Británii či Kanadě, vedla Impact Academy, působila v Ashoce anebo transformovala portál Dobrovolnik.cz. Zabývá se zvyšováním společenského dopadu práce neziskovek i problematikou tzv. systémového myšlení a inovací. |
