Studentská debata Kdo ovládne FF UK?, jíž uspořádal spolek Studentů politologie FF UK (POLIS) spolu se senátním uskupením FF UK International 7. června, doplnila oficiální akci setkání kandidátů na děkana: Evy Lehečkové (nakonec zvolené) a Ladislava Stanča. Debata se snažila nejen přiblížit volby děkana Filozofické fakulty studentům, ale odpovědět jim i na otázky, které by je s volbou nového vedení mohly zajímat. O jejím průběhu píše Václav Sklenář z POLIS; v závěru článku pro Forum je kompletní videozáznam z debaty.
Debata se oproti prvnímu, tedy oficiálnímu klání obou kandidátů, zaměřovala hlavně na studentská témata. Prvním tématem tak byl tradičně nízký zájem studentů o fakultní politiku a celková úroveň informovanosti akademické obce o tom, co se v řídících orgánech fakulty vlastně děje.
Debatování archeologa s lingvistkou
Kandidát docent Ladislav Stančo poznamenal, že zájem o fakultní politiku není letos nijak nižší než v dřívějších letech a ani v budoucnu se podle něj významně zvyšovat nebude. Nízký zájem o fakultní politiku se podle něj odráží i v nízkém zájmu společnosti o politiku státní. Zároveň ale vyzdvihl pozitivní roli studentských spolků a aktivity studentských senátorů na sociálních sítích, které pomáhají informovanost zvyšovat. K tomu, aby se zlepšilo šíření informací ve všech částech fakulty navrhl docent Stančo organizační změny, které se osvědčili na jiných velkých fakultách. Podle něj by bylo možné vytvořit oborové skupiny, zabývající se činností určitého fakultního úseku, v nichž by se studenti, doktorandi a akademici dostali k potřebným informacím snadněji, než jak je tomu nyní.
Kandidátka doktorka Eva Lehečková ovšem poznamenala, že například volební účast ve volbách do akademického senátu se oproti dřívějšku zvýšila. V návaznosti na to pak popsala, jak si představuje, aby se studenti začlenili do fakultní politiky. Iniciativa by podle ní měla vycházet zezdola. Studenti by se například přes své zapojení do oborových spolků dostali do přesahu svého studia a tím i směrem do veřejného prostoru, odkud vede přirozená cesta k fakultní politice. V té mají studenti silné zastoupení jak v senátu, tak v senátních komisích. Úkolem vedení je pak především naslouchat požadavkům studentů a poskytnout jim odpovídající podporu k rozvíjení jejich agendy. Možnost zlepšení obecné informovanosti akademické obce pak vidí i v identifikaci fakultních neuralgických bodů, tedy slabších míst. Těmi narážela třeba na vedoucí ústavů a kateder – základních součástí nebo na řešitelé projektů, ti by měli být podle Lehečkové komunikační prioritou. K tomu, aby se zlepšila informovanost napříč fakultou, by mohla přispět speciálně zřízená pozice koordinátorky. Ta by mohla mít na starosti i identifikaci problémových míst.
Problematický je dlouhodobě také nízký zájem o studentské hodnocení výuky. Doktorka Lehečková se domnívá, že problém by mohl spočívat v tom, že studenti nedostávají na své hodnocení zpětnou vazbu. „Proč evaluovat, když ústav na doporučení studentů nereaguje a požadovanými změnami se nezabývá?,“ pokládá otázku. Význam evaluací může pozvednout chystané hodnocení akreditací. V evaluacích bude možné pokládat oborové otázky ohledně zkušeností ze studijních programů, odpovědi se pak promítnou do hodnocení akreditací. Podle docenta Stanča by měla s výsledky evaluací pracovat studijní komise tak, aby se k opakujícím konstruktivním komentářům a k opakujícím se tématům dostalo odpovídající reakce. Situaci může pomoci i zaváděné hodnocení akademických pracovníků. Vedoucí ústavů budou muset reagovat na negativní evaluace, protože je uvidí komise, před níž budou muset své pedagogy obhájit.
Fakultní podpora studentských spolků
Přirozenou další otázkou bylo fungování již zmíněných studentských spolků. Docent Stančo zmínil kroky, které byly v nedávné době na podporu spolků podniknuty. Na webu fakulty lze nyní nově nalézt seznam spolků včetně odkazů na jejich vlastní stránky, stejně jako seznam odkazů na systémy podpory spolků. Do budoucna by tak snad mohlo být možné dát spolkům k dispozici fakultní prostory, protože existuje naděje, že si fakulta vytvoří prostorové rezervy.
Doktorka Lehečková vidí jako důležitý úkol vedení fakulty směrem ke spolkům identifikaci funkčních systémů, které ve spolcích umožňují generační obměnu. Studenti přicházejí a odcházejí a stává se, že s odchodem jedné skupiny studentů spolky upadají a zanikají, což je podle ní škoda. Vedení fakulty a jednotlivé základní součásti by tedy měly zmapovat různé modely studentských spolků a vytvořit institucionální paměť jako základní podmínku pro generační obměnu. Zároveň vyjádřila potěšení nad tím, že se podařilo udržet Kampus Hybernská, který chápe jako prostor, primárně určený studentům a jejich setkávání, který mohou spolky využívat.
Jak komunikovat s vnějším prostředím?
Debata se poté posunula od vnitřních k vnějším vztahům. Oba kandidáti se zamýšleli nad otázkami: Jaká je pozice fakulty ve veřejné prostoru? Smýšlí o ní veřejnost tak špatně, jak by mohly naznačovat různé nálepky, které známe jak z každodenního života, tak i z alternativních médií?
Podle docenta Stanča je představa o nepříliš dobrém postavení fakulty ve veřejném prostoru spíše zkreslená. Podle jeho mínění šíří negativní pohled na fakultu pouze malá část společnosti, šíří ho ale ovšem velmi hlasitě. To ovšem naopak ukazuje na význam fakulty. Považuje tento problém za fenomén poslední dekády a osobně se s nálepkováním nesetkává. Fakulta by měla svou veřejnou tvář budovat tak jako doposud, tedy reagovat ve veřejném prostoru na aktuální témata a pokračovat v dobré komunikaci s médii a v aktivitách typu nedávno zavedeného fakultního magazínu Small Talk, který propaguje práci fakultních badatelů.
Doktorka Lehečková se naopak s určitými předsudky vůči fakultě setkala i v akademickém prostředí, kde by je neočekávala. Je podle ní třeba reagovat na skutečnost, že i kvůli sociálním sítím se dnes negativní hodnocení může šířit daleko více než dříve. Fakulta by na to měla reagovat tím, že bude vyzdvihovat své pozitivní iniciativy a úspěchy. Například v době pandemie vyvinuli studenti iniciativu v doučování studentů na nižších vzdělávacích stupních, jedna ze studentek byla za to dokonce oceněna ministrem školství. Proti nálepkám je tedy třeba bojovat dobrou prací fakulty ve prospěch veřejnosti. Jiným fakultám se v tomto směru daří mediální obraz budovat úspěšněji.
Standardní doba a pár let navíc
Kandidáti pak byli vyzváni, aby se vyjádřili ke specifickému problému FF UK, kterým je velmi časté překračování standardní doby studia. Docent Stančo poznamenal, že na pregraduální úrovni se jedná hlavně o problém některých oborů. Úspěšná byla v identifikaci těchto problematických míst studijní komise během poslední přípravy akreditací. Na základě údajů o tom, kde dochází k prodlužování nejčastěji, trvala na úpravě obsahu studijních programů. Jak velký vliv to bude mít, uvidíme u nadcházejícího hodnocení akreditací. U doktorského studia, které většina doktorandů končí v osmém roce, je situace velmi komplikovaná. Jednou z cest je dbát na to, aby byla zadávána kompaktní a ve standardní době řešitelná dizertační témata. Řada studentů píše dizertace dlouhé pět set stran a více, což je zbytečné. Zároveň je třeba dbát na odpovídající počet studentů na jednoho školitele, aby se jim mohl efektivně věnovat.
Doktorka Lehečková doplnila, že překračování standardní doby studia může být dáno i tím, že u magisterského studia není jasný nadstavbový cíl oproti studiu bakalářskému. Na magisterském studiu bývá kladen důraz na výzkumné aktivity, které ovšem zároveň nefigurují ve studijním plánu. Na její základní součásti proto vypisují alespoň odpovídající volitelné předměty. Studium by mohla zkrátit právě větší flexibilita studijního plánu směrem k potřebám magisterského studenta. Souhlasí, že k tomu může přispět hodnocení akreditací, které začne příští rok. Urychlení pregraduálního studia pak může pomoci s včasným dokončením toho postgraduálního, protože studenti, kteří mají v plánu zakládat třeba rodiny, tak učiní v pozdějším ročníku studia, pokud stráví na tom magisterském méně času. U doktorandů může být zároveň zatěžující velký počet oborových zkoušek, který by se mohl v některých studijních plánech změnit.
Místo nálepky rudé fakulty barva zelená
Na konec debaty se kandidáti vyjádřili k tématům zelené fakulty a možnosti zavedení funkce studentského ombudsmana. Doktorka Lehečková vidí toto téma jako jednu z priorit. Je třeba spojit se s odborníky, kteří pomohou převést fakultu na více cirkulární model. Lze k tomu využít například know-how univerzitního Centra pro otázky životního prostředí UK, které se zaměřuje na snížení energetické náročnosti budov, stejně jako neziskových organizací, jež se zelenými tématy zabývají. Stančo souhlasí, že jde o klíčovou věc.
Uvedl, že by se mu líbilo, kdyby byl umožněn ekologický způsob cestování na fakultu. Například umožnit dopravu na kole, která by ovšem vyžadovala vybudování šaten a sprch, což je v současné době bohužel pro fakultu neproveditelné. V otázce studentského ombudsmana se oba kandidáti shodli, že zavedení této nebo obdobné funkce je spíše otázkou času. Její zřízení je už totiž uvedeno jako závazek ve strategických záměrech univerzity i jednotlivých fakult. Otázkou je tedy pouze to, v jaké podobě bude tato funkce na fakultě zavedena.
A klání již zná svého vítěze
Tři dny po debatě kandidátů Akademický senát FF UK hlasoval o příštím děkanovi. Prostřednictvím svých volených zástupců si Filozofická fakulta UK do svého čela zvolila doktorku Evu Lehečkovou, která zvítězila poměrem hlasů 24:7. Funkce by se měla ujmout začátkem příštího roku.
Rozhodnutí Akademického senátu FF UK nyní posoudí rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Pokud rektor rozhodnutí senátu přijme, nastoupí nová děkanka do funkce na začátku února 2022 a v úřadu setrvá do konce ledna 2026.
| Spolek studentů politologie FF UK, zkráceně POLIS |
 Patří mezi nejstarší studentské spolky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vznikl již v roce 1999 a od té doby se ze spolku stal tradiční partner Ústavu politologie a Filozofické fakulty. POLIS si dal za cíl zabývat se aktuálním děním ve společnosti a přispět k veřejné debatě. Toho dosahujeme organizací diskuzí a dalších akcí, které jsou otevřeny pro širokou veřejnost, pořádajíce je za účasti významných hostů – nejen z oblasti politiky, ale také z mediálního, akademického či kulturního světa. Studenti tak mají možnost získat nový rozhled a cenné zkušenosti, které by ve školních lavicích nenabyli. Zaměřujeme se na popularizaci okrajových témat, která většinově stojí mimo pozornost široké veřejnosti, ale i politologie, jak je vyučována na jiných politologických katedrách. Nebojíme se však ani ve společnosti diskutovaných témat, která obohacujeme pohledem political theory. POLIS je aktivní na sociálních sítích Facebook, Instagram i Twitter. |
