Kateřina Smutná studuje na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK obor aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami a fyzioterapii na ČVUT. Pro školu ve finském Vierumäki se rozhodla proto, že měla možnost vzdělání v rámci prestižního programu EUDAPA (European University Diploma in Adapted Physical Activity).
Město Vierumäki bylo právě díky programu EUDAPA moje první volba a vlastně jsem se na Erasmus ani jinam nehlásila. Na škole se sešlo asi 15 zájemců o studijní pobyt ve Finsku, takže jsem absolvovala regulérní výběrové řízení, včetně psaní motivačního dopisu, pohovoru v angličtině přímo na FTVS a podobně. Před výjezdem na mě ještě čekal online test z angličtiny a trochu nezbytné byrokracie. Do Finska jsem se vydala v lednu ve druhém ročníku bakalářského studia a ve Vierumäki jsem strávila letní semestr. Po návratu do Prahy jsem si jen dodělala chybějící zkoušky, takže jsem ani nemusela opakovat ročník.
Na semestr v olympijském středisku
Vierumäki je městečko s tisícovkou stálých obyvatel, ovšem díky olympijskému tréninkovému středisku nabízí skvělé sportovní vyžití. Kromě špičkových hokejistů, běžkařů nebo krasobruslařů sem jezdí na dovolenou i rekreační sportovci, které v zimě lákají desítky kilometrů upravených běžeckých tratí, v létě zase golfová hřiště a krásná příroda všude kolem. Pro studenty sportovní školy to byl úplný ráj. Vstup na sportoviště všeho druhu jsme měli zdarma a naplno jsme toho využívali.
V kampusu bydleli hlavně zahraničních studenti, ale v programu EUDAPA studovali i Finové, s nimiž jsem se také brzy spřátelila. S některými studenty jsme trávili i dost času mimo školu – sportováním, společným vařením, koukáním na filmy, procházkami po zamrzlém jezeře nebo stavěním sněhuláků. Pro poslední jmenované jsou ve Finsku velmi dobré podmínky, rtuť teploměru párkrát klesla pod minus třicet stupňů. Mám zimu ráda, takže mi to nevadilo. Vyhovovalo mi, že jsem před domem nazula běžky a dojela do školy na lyžích.
Trénink ve věznici i lyžování s vozíčkáři
Program EUDAPA byl zajímavý v tom, že jsme se učili v tematických okruzích od těch největších odborníků na dané téma. Ti za námi přijížděli z různých koutů světa. Jednomu tématu jsme se tak intenzivně věnovali nejdřív teoreticky a pak následovala praxe, na níž tu byl kladen mnohem větší důraz než u nás. V rámci praxe jsme se věnovali například sportování osob s handicapem, seniorů nebo vězňů. Vedli jsme cvičení v psychiatrické léčebně, trénink ve vězení nebo jsme učili lyžovat lidi s dětskou mozkovou obrnou.
Každý z nás měl na starosti jeden projekt, já jsem pořádala pobyt se cvičením pro seniory. Ve Finsku je sport součástí životního stylu v každém věku a sport seniorů je štědře dotován z veřejného rozpočtu. Existují zde sportovní centra s fitness stroji upravenými speciálně pro starší ročníky. Příkladem je například finské město Lahti. Cvičení s kvalifikovanými instruktory je zde samozřejmostí, což se pozitivně odráží na fyzické kondici a zdraví nejen seniorů, ale celé finské populace. Děti na základní škole nemají hodinu dvě tělocviku týdně, ale třeba i dvě hodiny tělesné výchovy denně.
Finské školství je fenomén a učitelé z celého světa se jezdí na Sever inspirovat. Vůbec se tomu nedivím, protože kvalita je znát na všech stupních, od základní školy po univerzitu. Učitelská profese má prestiž – nejen kvůli tomu, že učitelé jsou dobře placeni, ale i proto, že společnost klade důraz na vzdělání a učitel má v rámci systému velkou zodpovědnost i dost pravomocí. Na základní škole se děti neděsí známek a ani na vyšších stupních se znalosti netestují formou zkoušení, jak jsme zvyklí u nás. Mnohem spíše se studenti učí systematicky pracovat a spolupracovat.
Finský humor a taje saunování
Co mě ještě na Finsku zaujalo? Určitě finský smysl pro humor. Rádi si dělají radost sami ze sebe, z typického finského počasí nebo finské (ne)ochoty družit se a komunikovat. Finština je zvukomalebná, ale naučit se ji není nic jednoduchého, raději jsem zůstala u angličtiny. A co se finské sauny týče, zapomeňte na střídání saunování, sprchování a odpočinku po patnácti minutách. Finové si do sauny vezmou klidně na hodinu knížku a pak skočí do ledového jezera.
Kromě školních pobytů na praxi, jako byl třeba lyžařský výcvik v Laponsku, jsme v partě se spolužáky často jezdili na výlety. Navštěvovali jsme také různé sportovní akce, každý víkend se něco dělo. V únoru jsme měli krátké prázdniny, a tak jsme procestovali Pobaltí a Švédsko. Využívali jsme „free walking tours“, kdy nás po městě provázeli zadarmo nebo za symbolické vstupné místní lidé, kteří nejsou profesionální průvodci, ale ukážou vám město z jiného úhlu.
Díky studijnímu pobytu ve Finsku jsem získala diplom EUDAPA uznávaný po celém světě, poznala jsem nové kamarády a novou zkušenost. Na Erasmu vypadnete z každodenní rutiny, ze svého prostředí a rytmu a musíte si ho znovu vytvořit. Odpadají povinnosti, které máte doma, a můžete se soustředit na sebe a na vstřebávání nových znalostí a zážitků. Vždycky mě překvapí, jak málo lidí se o studium v rámci programu Erasmus zajímá. Kdyby mi to studijní program dovolil, jela bych studovat do zahraničí klidně hned znova.
