Studenti i pedagogové čtou přes akademický rok opravdu hodně, většinou ale texty, které číst musí. A při tom si stále slibují, že až budou mít více času, konečně si prolistují ty stohy knih, které se hromadí na nočním stolku nebo které viděli v knihkupectví. Ten čas právě přišel a my vám přinášíme několik tipů na tituly z produkce Nakladatelství Karolinum, které by vám neměly uniknout.
Jan Sokol – Thinking About Ordinary Things
Jak vyučovat filozofii mladé disidenty, kterým komunistický režim odepřel možnost získat vyšší vzdělání? Autor této knihy, někdejší disident, programátor a příležitostný politik, se pokouší uplatnit své zkušenosti při výuce na vysoké škole. Tato kniha není vyprávěním o filozofii a filozofech, ale je spíš pozvánkou. Jejím cílem je nejprve vzbudit ve čtenáři zájem a vést ho k samostatnému filozofickému myšlení. Ve zhruba třiceti krátkých kapitolách, které se zabývají širokým spektrem témat v závěru doplněných otázkami, čtenáři ukazuje, že filozofie není jen specializovanou disciplínou, ale že je spíš způsobem myšlení, který může a měl by být používán kdekoliv.
Zdeněk Beránek – Alžírsko: krize 90. let
Devadesátá léta v Alžírsku byla obdobím nesmiřitelného sváru vyhraněných politických osobností, zájmových skupin a diametrálně odlišných koncepcí společenského uspořádání. Snaha vyčerpaného autoritářského režimu o kontrolovanou politickou liberalizaci na konci 80. let byla dokonale využita islamisty, kteří se ke zděšení sekulární části společnosti stali mohutnou silou hrozící získat hegemonní postavení. Snaha o eliminaci islamistů ze strany jejich odpůrců uspěla až po několika letech krvavých bojů s radikálně islamistickými gerilami. Výsledkem byl obnovený autoritářský režim, pro nějž se hrozba radikálního islámu stala důležitým zdrojem legitimity.
Autor knihy se mimo jiné za použití výzkumu některých původních pramenů či dobového tisku snaží přinést nový a nestranný pohled na události, jež lze s trochou nadsázky označit za předehru arabského jara.
Marie Vágnerová – Ladislav Csémy – Jakub Marek – Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí
Bezdomovectví je bezesporu zajímavým fenoménem současné doby. Představuje jednoznačný společenský propad, který lze označit jako syndrom komplexního sociálního selhání. Každý bezdomovce zná a denně vídá, ale málokdo o nich ví víc, než že vypadají zanedbaně, konzumují alkohol a přespávají na nejrůznějších místech. Skutečnost je ale v mnoha směrech jiná, především u mladých lidí, pro něž může být život na ulici jen přechodnou životní fází. Kniha Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí přináší informaci o těch, kteří ztratili své zázemí nebo je dokonce nikdy nezískali. Je o jejich životě na ulici i před ním, o jejich přístupu k různým problémům, s nimiž se museli vypořádat – a leckdy se jim to ani nepodařilo. Text vychází z rozhovorů s těmito lidmi a je autentickým obrazem uvedené sociální skupiny.
Jan Šír – Denuklearizace Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu
S odstupem dvou desetiletí od rozpadu Sovětského svazu přichází na knižní trh původní česká monografie přibližující významnou, leč doposud málo probádanou kapitolu dějin mezinárodních vztahů. Práce z pera experta na politický a bezpečnostní vývoj zemí bývalého Sovětského svazu rekonstruuje nejdůležitější momenty jaderného odzbrojení tří postsovětských republik. Fundovaná studie poodhaluje pozadí rozhodovacího procesu na straně nezávislé Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu ve vztahu k jaderným zbraním, které zdědily. Podává odpověď na otázku, jaké motivy a faktory stály za rozhodnutím těchto tří nově nezávislých států zavrhnout ohromný arzenál jaderných zbraní a nastoupit cestu úplného jaderného odzbrojení.
Richard Biegel – Mezi barokem a klasicismem
Publikace pojednává o architektuře 2. poloviny 18. století. Jejím hlavním cílem je nahlédnout architekturu v Čechách během tohoto složitého období v kontextu architektury evropské, bez předem určených slohových kategorií a nutnosti sledovat jejich „národní příběh". Kniha je členěna na tři části. První se zabývá reflexí tohoto období v odborné literatuře 20. a 21. století, druhá pojednává o evropské architektuře a třetí o tendencích a vlivech v architektuře české. Autor se zaměřuje především na Prahu mezi lety 1751 a 1790, tedy mezi smrtí K. I. Dientzenhofera, značící konec „velkého baroka", a úmrtím Josefa II., a seznamuje s bohatostí typů a idejí, která vyvrací zažitý obraz této doby jakožto doby úpadku.
Josef Kořenský – In Japan (1893–94)
Původní verze populárního cestopisu byla v češtině publikována v roce 1896. Josef Kořenský, český cestovatel, přírodovědec a fotograf, který procestoval téměř celý svět, se vydal získat etnografický materiál pro soukromého sběratele, jehož sbírky se později staly nezbytnou součástí Národního muzea. Pozorování Josefa Kořenského jsou velmi bohatá na informace a týkají se mnoha aspektů tehdejšího Japonska – botaniky, zoologie, ornitologie, entomologie, geologie, vulkanologie i astronomie a rovněž náboženství, historie, architektury a kultury.
