Studenti a akademičtí pracovníci vysokých škol si dnes společně s veřejností připomínají události z let 1939 a 1989, které se významně zapsaly do dějin českého národa. Již ráno proběhlo pietní setkání u Hlávkovy koleje v Jenštejnské ulici, kde si přítomní připomněli události roku 1939, pak se účastníci přesunuli k pamětní desce v Žitné ulici, kde v témže roce došlo k násilnému střetu studentů s německou okupační správou, a následně na Albertov, který je neodmyslitelně spojený s rokem 1989.
„Žijeme bezprecedentně v nejlepších letech, které tato země kdy zažila. Je potřeba si to uvědomovat a připomínat, protože to do budoucna neznamená, že to nemůže být jinak. Jakmile svobodu, prosperitu a svět, ve kterém žijeme, považujeme za samozřejmost, jsme na nejlepší cestě je ztratit,“ řekl na vzpomínkové akci u Hlávkovy koleje Martin Kovář, prorektor pro vnější vztahy UK. Následně s rektorem UK Tomášem Zimou položili věnec u pamětní desky na Hlávkově koleji.
Představitelé největších českých univerzit společně s ministryní školství Kateřinou Valachovu se poté vydali se studenty do Žitné ulice k pamětní desce Jana Opletala a Václava Sedláčka. Díky zástupcům Studentské komory Rady vysokých škol si zde již po desáté připomněli památku obětí nacistického režimu. „Jejich odvaha a statečnost je zdrojem naší národní hrdosti i identity,“ uvedl předseda pořadatelské instituce Michal Zima.
Ministryně Valachová poznamenala, že oběti Jana Opletala a Václava Sedláčka znamenají závazek pro studenty dneška i budoucnosti a ti by měli konat a jednat v rámci akademické obce a také ve svém životě v souladu s jejich myšlenkami a odkazem. Ministryně předala zástupcům Studentské komory RVŠ lampion v národních barvách, který obdržela loni na oslavách v Brně od studentů filozofické fakulty. „Přála bych si, abyste ho nesli dál na Albertov a až se setmí, tak ho rozsvítili. Bude to symbol spojení nejen mezi Brnem a Prahou, ale mezi celou akademickou obcí,“ prohlásila.
„Studenti a akademická obec jsou velmi často v popředí dějinných změn nejen v minulém století, ale i v hlubší minulosti, což je,“ jak uvedl rektor Tomáš Zima: „dáno možností svobodně diskutovat.“
„Byl bych velmi rád, pokud by se nám podařilo zdůrazňovat myšlenky svobody a demokracie, protože to jsou dvě základní svobody, které patří k lidské důstojnosti a lidskému životu,“ prohlásil rektor ČVUT Petr Konvalinka a dodal, že doufá, že časem se 17. listopad stane mezinárodním dnem studentstva.
Rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka do Prahy doprovázely dva autobusy studentů brněnské univerzity jako doklad soudržnosti akademické obce v naší zemi. „Soudržnost je důležitá zvláště dnes, kdy se zdá, že jsou historické váhy poněkud na vážkách a my jsme nepochybně zemí, kde dominuje autoritativní nebo liberální směřování naší země. Dnes si připomínáme, že v přelomových chvílích bývají vysoké školy terčem represí, ale také hybatelem změny. Je naší důstojnou rolí být terčem a současně činitelem změny.“
Albertov letos patřil studentům
Tak jako před 27 lety, i tento rok se 17. listopadu sešli studenti, zástupci vysokých škol a veřejnost na Albertově, aby ukázali, že jim stav veřejných záležitostí v České republice není lhostejný. Setkání neslo název Uctění památky 17. listopadu na Albertově a jednalo se nejen o oslavu demokracie a hodnot, na nichž je naše moderní společnost postavena, ale rovněž o důstojnou pietu, která si klade za cíl vzpomenout na bouřlivé události let 1939 a 1989. Nešlo tedy o konfrontaci s konkrétní politickou mocí ani o konfrontaci s politickou mocí obecně. Podle rektora UK Tomáše Zimy by se mělo mluvit o pravém opaku konfrontace. O tom, co lidi spojuje dohromady, nikoli o tom, co je rozděluje.
„Univerzity jsou podle mého názoru ke spojování lidí různých názorů v mnoha ohledech přímo předurčeny. Právě ony mají pomoci hledat cestu ke spolupráci, cestu k řešení složitých problémů, s nimiž se musíme denně vypořádávat. Ukažme, že členové jednotné akademické obce společně se všemi občany dobré vůle, kteří ctí mravnost, slušnost a Masarykovy ,ideály humanitníʽ, ať už se rádi scházejí v kavárně, nebo v hospodě, ve městě či na venkově, ať už se jedná o intelektuály, nebo o ty, kteří pracují rukama, mohou společně dosáhnout toho, že se nám bude v naší zemi dobře a svobodně žít. Kdyby ke vzájemnému respektu a k tomu, o čem mluvím, dnešní shromáždění pomohlo, bylo by to dobře, protože by to znamenalo, že jsme se nesešli zbytečně,“ řekl ve svém proslovu.
Oslavy 17. listopadu vyvrcholily celouniverzitním setkáním v Karolinu
