V sobotu 15. října se na více než 60 místech České republiky sešli archeologové, antropologové, egyptologové, památkáři a další odborníci, aby se podělili s veřejností o své poznatky a radost z poznávání minulosti. Jak se letošní ročník Mezinárodního dne archeologie povedl a v čem byl jiný než ty předchozí? Na to jsme se zeptali archeologů dr. Pavla Titze z Ústavu pro klasickou archeologii a Národního muzea a doc. Miroslava Popelky, ředitele Ústavu pro archeologii FF UK.
Povedl se letošní ročník Mezinárodního dne archeologie (MDA)?
PT: V tuto chvíli mohu hovořit především o pocitech z festivalu, který jsme společně s mnoha dalšími pražskými archeologickými institucemi uspořádali v areálu UK v Celetné 20. Během šesti hodin k nám neustále proudily davy návštěvníků od malých dětí po seniory. Těšil nás jejich živý zájem o archeologii, ale i jednoznačně nadšené reakce. Vzhledem k tomu, že se MDA konal na dalších šedesáti místech v ČR, oproti loňským 27, je nutno přiznat, že se tato myšlenka v naší zemi mimořádně ujala. A nás to pochopitelně těší.
MP: Máme velkou radost a dalo by se říci, že zažíváme až pocit štěstí, že se letošní ročník tak vydařil. Musíme zde zmínit i velmi pozitivní přístup fakulty v čele s paní děkankou, která nás podpořila, a to nejen finančně. Celá akce je vlastně založená na pouhém dobrovolnictví všech pořadatelů a pomocníků, ale samozřejmě, že určité náklady s tím vším jsou a bez podpory fakulty a paní děkanky bychom těžko tak velkou akci uspořádali.
Kolik se přišlo podívat lidí a které akce v rámci MDA stojí za to vyzdvihnout?
MP: Pokoušeli jsme se letos návštěvníky počítat, ale opravdu se nedalo zvládnout, abychom podchytili úplně každého. Myslíme si však, že to není až tak o počtech návštěvníků. Z množství akcí se těžko vybírají ty nejatraktivnější, ale velký zájem byl v Praze, mimo naši velkou společnou akci v areálu fakulty, například o komentované prohlídky rotundy sv. Václava, workshopy a přednášky v Náprstkově muzeu nebo o středověkou slavnost v Archeologickém parku Liboc. Co se týká mimopražských akcí, tak mezi atraktivní patřily všechny archeologické vycházky, např. ta věnovaná archeologickým výzkumům na Stříbrnoskalicku nebo vycházka pořádaná prostějovským muzeem. Připomeňme ještě velké množství workshopů, například v Dolních Břežanech nebo v Telči. Uskutečnila se i řada přednášek, organizátoři nabídli volný vstup do muzejních expozic, komentované prohlídky výstav atd.
Kromě několika hlavních organizátorů a profesionálních archeologů z různých institucí vám pomáhaly i desítky studentů. Jak velký byl celý tým například v Praze?
PT: Organizátorů v Celetné bylo kolem šedesáti a šlo jak o archeology z FF UK, tak o kolegy z pražských muzeí a dalších odborných institucí. Je skvělé, že potřeba vstoupit s archeologií do veřejného prostoru je takto široce sdílena. A MDA krásně demonstruje nezištnou spolupráci všech zúčastněných pražských institucí.
Jak dlouho trvá příprava tak velké akce?
PT: Fázi příprav předcházela příjemná, ale i dlouhá fáze jednání na mnoha frontách. S finanční podporou pražského magistrátu jsme například vytvořili dvacetistránkovou publikaci přibližující laikům smysl celé akce i archeologické instituce, které se jí účastní. Co se týče vlastních příprav, jejich intenzita je proměnlivá a stupňuje se, pochopitelně, s blížícím se datem akce. První setkání se konala už zjara.
MP: Teď, když už je to všechno za námi, tak si vlastně nějakou přípravu už ani neuvědomujeme. Ale dobře vnímáme, že všechna snaha před i při vlastní akci je výsledkem společné práce, která se nese ve velmi přátelském, spíš až kamarádském duchu. Nikdo si nenárokuje nějakou „vedoucí roli“, celou akci jsme připravili „my všichni“ a tak je také celá akce „nás všech“!
MDA je rok od roku větší a někteří návštěvníci se vracejí i opakovaně…
PT: U mnoha organizátorů jsem pozoroval nepochybnou vášeň pro věc. A protože je u nás MDA zdarma, návštěvníci vycítí i upřímnost našeho přístupu k nim. Myslím si, že lidé dobře vnímají, že z celé akce má prospěch právě a jen archeologie a my archeologové jsme v roli prostředníků mezi archeologickým dědictvím, o které dovedeme pečovat, a veřejností, která je z našeho pohledu skutečným vlastníkem tohoto dědictví.
MP: To, že se návštěvníci vracejí, přičítáme hlavně tomu, že se na akci dobře cítí. Setkají se na ní s oživenou archeologií a co víc, mohou se spousty atraktivních předmětů dotknout a zeptat se přímo na místě na to, co je zajímá. Velký význam má pro nás organizátory stále rostoucí podpora médií, např. České televize, Českého rozhlasu a pro letošek i pomoc tiskové mluvčí FF UK.
Můžeme se na archeologický den těšit i příští rok? Je už předem známé datum konání?
PT: Rozhodně ano. Mezinárodní den archeologie se slaví vždy třetí říjnovou sobotu, takže se opět setkáme 21. 10. 2017. Nicméně do té doby budou řadu dalších akcí pro veřejnost pořádat archeologové nezávisle na sobě.
PhDr. Pavel Titz, Ph. D. Vystudoval klasickou archeologii a historii na FF UK. Účastnil se řady archeologických výzkumů ve Středomoří. Pracoval na Univerzitě Pardubice, nyní působí v Národním muzeu a v Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Věnuje se především římské archeologii a popularizaci oboru. Doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Vystudoval prehistorii na FF UK. Po ukončení studia pracoval krátce ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy, od roku 1982 působí na FF UK. Specializuje se na mladší dobu kamennou, zejména na štípanou industrii a na prezentaci archeologie laické veřejnosti. |