Laboratoř invazivity nádorových buněk Přírodovědecké fakulty UK, kterou vede doc. RNDr. Jan Brábek, Ph. D., se může těšit na povzbuzující finanční injekci. The Kellner Family Foundation podpořila patnácti miliony korun její výzkum, jenž se věnuje molekulárním a buněčným mechanismům invazivity nádorových buněk.
Brábkova skupina v soutěži o grant uspěla v konkurenci dalších šesti desítek laboratoří. Finanční podporu začne čerpat už v letošním roce. Peníze využije především na platy pracovníků laboratoře, na chemikálie a drobné laboratorní přístroje a na pokrytí nákladů za nezbytné zahraniční stáže.
Tým docenta Brábka se mohl při žádosti o grant prezentovat průběžnými výsledky svého výzkumu, kterým mimo jiné objasnil, jakým způsobem pronikají nádorové buňky z mateřského nádoru do dalších tkání. Zjistit „jak“ je základním předpokladem pro stanovení úspěšného postupu léčby a nasazení účinných léčiv, která by šíření rakoviny do okolí znemožnila.
Ačkoliv na metastázy podle statistik umírá devadesát procent onkologických pacientů, docent Brábek upozornil, že na jejich výzkum jde jen pět procent z celkové sumy vynaložené na protirakovinný výzkum.
Problém je také v tom, že podle odhadů vědců a pracovníků ve farmaceutickém průmyslu trvá zhruba dvanáct let, než se praktické výsledky výzkumu použijí v běžné léčbě. „To znamená, že v tuto chvíli jsou v praxi aplikovány poznatky, které se v základním výzkumu objevovaly někdy na přelomu dvacátého a jednadvacátého století,“ podotkl docent Brábek s tím, že tato doba se především kvůli finanční i časové náročnosti klinických testů příliš zkrátit nedá. „To, co se dá zkrátit a zpružnit, je komunikace základního výzkumu s partnery z translačního výzkumu a farmaceutického průmyslu,“ zamýšlel se docent Brábek.
Jeho tým nyní s očekáváním vyhlíží dokončení výstavby Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy BIOCEV. Budou se tam totiž podílet na jednom z klíčových projektů centra pojmenovaném Buněčná biologie a virologie. „Doufáme, že se v BIOCEV dostaneme do hlubší spolupráce s dalšími laboratořemi. Výhodou bude, že si budeme daleko snáz vyměňovat nápady, laboratorní postupy, chemikálie a společně využívat příbuzné přístrojové vybavení,“ říká docent Brábek. Podle něj může BIOCEV urychlit práci výzkumných týmů a fungovat jako důležité zázemí pro velké objevy nejen v této oblasti vědeckého zkoumání.
„V tuto chvíli potřebuje aplikovaný protirakovinný výzkum a farmaceutický průmysl nové nápady. Úspěšnost protinádorových léků ve srovnání s jinými kategoriemi léčiv na jiné choroby je velice nízká. Procento léků, které se dostanou od prvního klinického testu do praxe, je velmi malé, následující účinnost léků je také velice nízká,“ povzdychl si docent Brábek a apeloval na všechny, aby nepodceňovali prevenci a dodržovali zdravou životosprávu, tedy jedli dostatek ovoce a zeleniny, nekouřili a pili s mírou. Sám docent Brábek si vnitřní rovnováhu zachovává cvičením východního bojového umění Sing I Čchüan.
