Poněkud netradiční komiks inspirovaný postavami české historie nazvaný Opráski sčeskí historje vyšel konečně i v knižní podobě. Diskusi s autorem, který za studenty dorazil tradičně v masce Zmikunda Lucembruskiho, uspořádal včera ve Velké aule Filozofické fakulty UK Spolek studentů historie FF UK.
Ještě před rokem znali Opráski hlavně návštěvníci diskusního klubu Čtyčpístek mame kemix na webu Okoun.cz, kde autoři sdíleli své příběhy o postavičkách jako Remcajz, Kruteček či Myšulip. Úspěch ale na sebe nenechal dlouho čekat a ilustrátor skrývající se pod přezdívkou Jaz si vybudoval početnou facebookovou komunitu čítající k dnešnímu dni přes 27 tisíc fanoušků. Před volbami několik dílů komiksu zveřejnil zpravodajský web iHned.cz, v listopadu si autor došel pro ocenění Křišťálová Lupa v kategorii One (wo)man show a 1. prosince se uskutečnil před Novou budovou Národního muzea slavnostní křest stejnojmenné knihy.
Možnost spatřit autora kontroverzního komiksu na vlastní oči vyvolala mezi studenty značný zájem, takže diskuse musela být nakonec přemístěna do největší posluchárny, která se v budově Filozofické fakulty na Palachově náměstí nachází. Přímo na místě bylo možné si zakoupit jak výtisk čerstvě vydané knihy, tak placky s nejoblíbenějším hrdinou Zmikundem. Po skončení diskuse si zájemci mohli dojít pro autorův podpis. Autogramiáda však měla poněkud netradiční podobu – aby autor zůstal nepoznán, podepisoval výtisky ukrytý v chodbičce u zadního východu z auly.
Masku Zmikunda Lucembruskiho autor neodložil ani po celou dobu diskuse. Posluchače samozřejmě zajímalo, proč se tvůrce nejvíce zaměřil zrovna na postavu Zikmunda Lucemburského. „Je to bída, jak se o něm píše. Přitom je jeden z mála, který se nám tu narodil a umřel, a jeden z mála, který měl zájem o to, aby vedl zemi, která byla v totálním rozkladu. Přitom mu všichni jen házeli klacky pod nohy. Myslím si, že Zmikund Lucembruski by měl být v národě rehabilitován. To je ostatně jedním z hlavních poslání našeho ústafu,“ uvedl autor, mimochodem absolvent právě Filozofické fakulty UK. V diskusi také přiznal, že tak velký úspěch komiksu rozhodně neočekával a doteď je mu záhadou, čím se obliba jednotlivých stripů vlastně řídí. „Hodně jsem sázel třeba na Krameriovu expedici, a ta úplně zapadla,“ uvedl příklad.
Debata se stočila také na nejvíce probírané téma v médiích či odborných kruzích, a to, zda se nejedná o zneuctění historických osobností. „Je lepší, když historickou osobnost vidíme v nějakém světle, než kdyby tam byla tma,“ obhajoval netradiční způsob jazyka i posouvání historických skutečností autor, který slíbil, že další díly Oprásků už připravuje.
