Zapomenuté památkově hodnotné budovy na pražské periferii hledají studenti pražských vysokých škol, včetně Univerzity Karlovy. Práci památkářů si mohou vyzkoušet už během studií díky projektu Studentská mise při zhodnocení památkového potenciálu Prahy, na kterém se podílejí Národní památkový ústav, Klub Za starou Prahu a vybrané pražské vysoké školy. Financován je z Operačního programu Praha – Adaptabilita.
Kromě posluchačů Filozofické fakulty UK a Katolické teologické fakulty UK se do projektu zapojili také studenti Českého vysokého učení technického a Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Jejich úkolem je prozkoumat historické objekty ve vnějších částech Prahy mimo území městské památkové rezervace.
„Od projektu si slibujeme nový pohled na dokumentaci památek na pražské periferii a přezkoumání památkové hodnoty tohoto území,“ vysvětlila koordinátorka celého projektu Mgr. Kateřina Samojská, Ph. D., s tím, že jde o oblasti, které se v současné době výrazně proměňují a během krátké doby mohou dramaticky změnit svou tvář. Mnohé cenné stavby by tak mohly zaniknout.
Vedle toho mají studenti přinést do památkové péče nový náboj a pohled na věc. „Mají působit jako takový burcující element a rozbořit stereotypy oboru. Čekáme od nich, že do toho půjdou se zápalem a idealismem, který je jim vlastní. Studenti jsou schopní obrovského pracovního nasazení, ovládají moderní technologie, pod zkušeným vedením a po proškolení jsou schopní odvést práci profesionála, což je fantastické,“ usmívala se doktorka Samojská.
Celý projekt odstartoval na podzim loňského roku, kdy se do terénu vydali nejdříve studenti Fakulty architektury ČVUT pod vedením doc. Ing. Michaela Rykla z fakultního Ústavu památkové péče. Budoucí architekti vypracovali stavebněhistorickou urbanistickou analýzu Hlubočep a Košíř. Na jejich práci navážou studenti klasické archeologie na Filozofické fakultě UK pod vedením PhDr. Petra Juřiny, Ph. D., a PhDr. Pavla Titze, Ph. D., kteří budou zpracovávat mapu ohrožených archeologických lokalit v Hlubočepích, kde se vyskytuje mnoho zaniklých historických výrobních objektů, jako jsou lomy, cihelny nebo továrny.
Už během podzimu loňského roku se studenti dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty UK pod vedením PhDr. Vladimíra Czumala, CSc., vydali prozkoumávat ty části Dejvic, jež nejsou součástí památkové zóny.
„Je překvapivé, že v Dejvicích, které jsou přitom z pohledu památkové péče hodně zpracované, jsme našli zajímavé nepodchycené objekty. Jedná se především o různé vily na Hanspaulce. Našli jsme báječné domy, které jsou jednoznačně vhodné pro prohlášení za kulturní památku. Je zajímavé, že jsme objevili i řadu domů, o kterých se kvůli jejich výjimečnosti přednáší, prohlášeny za kulturní památku však nejsou,“ podotkl doktor Czumalo.
Během zimního semestru dokumentovali studující oblast v nejbližším okolí fakulty, nyní se vydají do vzdálenějších končin. Na konci letního semestru by s nimi doktor Czumalo chtěl připravit kompletní návrhy na prohlášení vytipovaných staveb za nemovité kulturní památky.
Do terénu se během letního semestru vydají také studenti Filozofické fakulty UK. I ti navážou na práci svých kolegů z Fakulty architektury ČVUT a soustředit se budou na pražské Košíře a oblast v okolí Smíchova, opět prozkoumají lokality, jež nejsou součástí památkové zóny. „V této části města najdete všechny typy staveb, usedlosti, vily, činžovní i industriální zástavbu. Je třeba projít ulici po ulici, dům po domě. Toto území se bude pravděpodobně v budoucnu hodně měnit. Je třeba proto zaznamenat, co je v této oblasti hodnotné,“ podotkl PhDr. Richard Biegel, Ph. D., z Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK.
I jeho studenti připraví podklady pro Národní památkový ústav o cenných stavbách. To je také jedním z hlavních smyslů celého projektu, naučit studenty to, co ve svém budoucím profesním životě uplatní.
Na projektu budou studenti se svými vyučujícími a pod vedením specialistů z Národního památkového ústavu, který celý projekt zaštiťuje pod vedením Mgr. Josefa Hájka, pracovat až do konce roku 2014. Už nyní si Kateřina Samojská pochvaluje, že se jim za prvních pár měsíců, co projekt běží a kdy na něm pracovala padesátka studentů, podařilo zdokumentovat na 700 objektů na dvou katastrálních územích Prahy.
