Na Právnické fakultě UK se v současné době debatuje o tom, jak efektivně proměnit způsob výuky práva. K tématu přispěl i hostující profesor Richard Grimes z Univerzity v Yorku, kde vyžívají metodu tzv. problem-based learningu. Místo vysedávání na přednáškách se studenti učí právo při řešení různých úkolů, které jim zadávají jejich lektoři. Profesor Grimes v rámci diskuze ve středu 26. dubna vysvětlil, že nejde o to, aby se studenti memorovali zákoníky zpaměti, ale o to, aby se naučili myslet jako právníci.
Profesor Grimes vyučoval na řadě britských i zahraničních univerzit, v Yorku, kde se podílel na šíření nové výukové metody, působí od roku 2010. „Chtěli jsme studentům nabídnout něco jiného než ostatní univerzity. Metoda založená na bázi problem-based learningu se velmi osvědčila. V různých srovnáních dosahují naši studenti opravdu dobrých výsledků a mezi zaměstnavateli jsou žádaní,“ upozornil.
Studenti Právnické fakulty Univerzity v Yorku jsou rozděleni do skupin po deseti až dvanácti lidech. Jednotlivé oblasti práva si osvojují tím, že řeší různé problémy a úkoly, které jim zadávají jejich vyučující. U toho přirozeným způsobem rozšiřují své znalosti práva a zlepšují vlastní právní dovednosti. Jak profesor Grimes objasnil, cílem je „studenty naučit, aby přemýšleli jako právníci, nikoli aby se naučili všechno zpaměti a po zkouškách to zase zapomněli“.
Výuka pro tento způsob vzdělávání není úplně to správné pojmenování, jde spíše o diskuzi mezi lektorem a jeho studenty. Ta navíc neprobíhá jenom během společných setkání v učebnách, ale i na internetu, prostřednictvím e-mailů, chatovacích místností či blogů. Využití nových technologií je velmi důležitou součástí problem-based learningu. Student je se svým lektorem i svými spolužáky neustále v kontaktu. Pokud se při hledání řešení vydá špatným směrem nebo něco opomene, vyučující ho nasměruje jinou cestou. Lektor nemá nadřazenou pozici, je partnerem v dialogu.
Jako zdánlivá nevýhoda metody se může jevit, že je pro studenty časově relativně náročná a nutí je intenzivně pracovat po celý rok, nejenom během zkouškového období. Odměnou jim však je, že se už během studia výborně připraví pro budoucí praxi. „Studenti, kteří se chtějí opravdu něco naučit, to ocení. Když jsem byl já mladý, studium na vysoké škole bylo zdarma, dnes se ale za něj platí hodně peněz. A jakmile se už lidé rozhodnou investovat do svého vzdělání, chtějí toho také plně využít. Z toho plyne i tlak na nás, abychom jim poskytli to nejlepší, co můžeme.“
