4. 4. 2012; autor: Helena Stinglová; rubrika: i-Forum informuje
První univerzitu ve střední Evropě založil Karel IV. před 664 lety, přesně 7. dubna. Toto významné datum v dějinách české vzdělanosti s předstihem oslavila akademická obec na slavnostním shromáždění ve středu 4. dubna ve Velké aule Karolina. U příležitosti oslav získali prof. RNDr. Beloslav Riečan a prof. Kumbakonam R. Rajagopal čestné doktoráty. Uděleny byly také Ceny za tvůrčí počin a Ceny za prezentaci UK.
Velká Aula Karolina se ve středu 4. dubna zaplnila členy akademické obce Univerzity Karlovy i dalších vysokých škol, studenty, poslanci, senátory i velvyslanci. Všichni si chtěli připomenout den, kdy se Praha stala zásluhou Karla IV. centrem vzdělanosti v srdci Evropy.
Úvodní slovo patřilo rektoru univerzity prof. RNDr. Václavu Hamplovi, DrSc., který ve svém projevu připomněl jak samotnou éru vlády Karla IV., tak i rozkvět vědy a umění v Praze za vlády Rudolfa II., tedy politika, jenž si podobně jako Karel IV. uvědomoval, i díky svým vlastním zájmům, důležitost vzdělání.
„Je to jen naše akademická, od pragmatické reality odtržená představa, že ‚státní mecenát‘ vědy a akademického vzdělání má dnes stejně jako před čtyřmi sty lety tak velkou cenu? Vezměme za příklad Německo, jehož kancléřka Angela Merkelová, která včera navštívila naši univerzitu, formulovala na počátku světové finanční krize jasný koncept: ‚Z této světové krize musí Německo vyjít posíleno a s ještě výraznější globální pozicí, než jakou mělo před krizí.‘ Jediný způsob, jak to docílit, je podle Merkelové – a to při obecném, v německé ústavě od léta 2009 zakotveném drsném šetření – masivně investovat do vědy, výzkumu a do vysokých škol,“ přenesl se rektor Hampl z historie do současnosti.
Soudobým tématem, které se velmi úzce dotklo i nejstarší středoevropské univerzity, je chystaná změna vysokoškolské legislativy, do jejíž navrhované podoby se rektor nebál opřít. „Českým vysokým školám, které se po léta dožadují skutečných, potřebných a zdůvodněných reforem, je ministersky vnucována zcela nepřehledná kvazireforma jaksi pragmaticky výprodejové povahy,“ zdůraznil rektor. „Místo opatření, která by skutečně efektivně pomohla rozvinout mnohem intenzivnější a oboustranně přínosnou spolupráci vysokých škol s průmyslovými a dalšími podniky, se jako jediná náplast na propadající se veřejné financování nabízí – či spíše vnucují – podivné recepty tzv. odloženého školného, které hrozí rozvrátit sociální bázi českého vysokého školství a následně české vědy,“ podotkl.
Na závěr svého projevu právě proto volal po vládě, která by po vzoru Karla IV., Rudolfa II. či Tomáše Garrigua Masaryka pochopila důležitost rozvoje a podpory vědy a vzdělání ve společnosti.
Den oslav založení UK se stal také dnem, kdy profesor Beloslav Riečan z Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici a prof. Kumbakonam R. Rajagopal z Texas A&M University získali čestné vědecké hodnosti doktor honoris causa matematicko-fyzikálních věd.
Zleva: manželé Riečanovi, rektor UK prof. Václav Hampl, a prof. Kumbakonam R. Rajagopal s manželkou
Po slavnostním projevu rektor také vyznamenal studenty 5. ročníku 3. lékařské fakulty Scotta Keela a Petra Olivu Cenou za prezentaci UK. Studenti před dvěma lety založili charitativní organizaci Běžet s těmi, kteří sami nemohou, prostřednictvím níž pomáhají invalidním dětem zdolávat Pražský maraton. Pro děti pořídili speciální vozíky, na nichž je při závodu tlačí, aby dětem zprostředkovali pocit běhu.
Rektor při oslavách udělil také dvě Ceny za tvůrčí počin UK. Přišli si pro ni prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., a doc. PhDr. Martin Kovář, Ph. D., za monografii Kolaps a regenerace. Cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností. Druhou cenu obdržel MUDr. Jan Borovanský, CSc., za publikaci Melanins and Melanosomes: Biosynthesis, Biogenesis, Physiological, and Patological Functions.
