Možnosti financování výzkumných, vývojových a inovačních aktivit z prostředků fondů EU v nastávajícím programovacím období 2014–2020 doznají zásadních změn. Centrum pro přenos poznatků a technologií (CPPT) Univerzity Karlovy proto ve spolupráci s Asociací institucí a odborníků transferu znalostí, o. s., (AKTOP) a Innovation Leadership Agency, s. r. o., (ILA) uspořádalo 13. listopadu 2013 v Modré posluchárně seminář věnovaný této problematice.
Seminář se zaměřil na programy Horizont 2020, Operační program Věda, výzkum a vzdělávání, Operační program Praha pól růstu, na klíčové grantové a finanční programy Ministerstva průmyslu a obchodu a také na domácí programy Gama a Alfa Technologické agentury ČR, z nichž lze financovat aplikovaný výzkum a inovace. Všechny prezentace přednášejících jsou dostupné na webové stránce Přenos poznatků a technologií.
„Podcenili jsme tezi, že bohatý region znamená bohaté vysoké školy. Pražské vysoké školy nejsou regionálními vysokými školami, ale významným způsobem pokrývají potřeby regionů konvergence,“ uvedl během přivítání více než dvou stovek účastníků semináře prorektor pro rozvoj Stanislav Štech, když krátce bilancoval čerpání z evropských fondů.
Pražské univerzity v minulosti plně nedocenily dopady omezených možností čerpat prostředky z evropských fondů a v současné době zjišťují, že se na investice do regionální infrastruktury nabalují další. Sociologický termín Matoušův efekt („Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě víc, ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má,“ evangelium sv. Matouše 13, 12), který v souvislosti s touto situací prorektor připomněl, svým způsobem potvrdilo i vystoupení zástupkyně MŠMT Ing. Barbory Holkové. Ta v průběhu diskuse připustila, že vzhledem k technickým komplikacím nebude Praha z operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání podporována rovnocenně se školami v regionech. „V novém programovém období bude důležité se již neorientovat na stavbu center, na výstavbu něčeho nových budov, ale na zkvalitňování výzkumu, který v centrech probíhá, a na rozvoj lidských zdrojů," uvedla pro iForum zástupkyně MŠMT Holková. Ve své prezentaci zdůraznila, že se budou podporovat jednotlivé výzkumné týmy tak, aby se podpořila spolupráce mezi institucemi napříč celou Českou republikou.
Přesto naznačila, že bude snaha umožnit Praze poskytnout finance na případnou stavbu a rekonstrukci budov. „Vyjednáváme výjimku pro pražské instituce, abychom je nemuseli z podpory vylučovat,“ uvedla a dodala: „Máme jistá technická omezení, v podstatě se nyní pohybujeme v teorii na úrovni 15 procent z prioritní osy, které by mohly být věnovány na projekty, které nejsou v tzv. programovém území, ale interpretace není jasná a pracujeme s různými variantami.“
Vzhledem k probíhajícím jednáním s Bruselem se konečné schválení OP VVV a vypisování prvních výzev neočekává dříve než v dubnu 2014.
Směrem „dovnitř univerzity“ pak zazněla důležitá informace, že novým programovacím obdobím končí doba podávání malých „individuálních“ projektů, na které si v minulosti fakulty zvykly. Po jednotlivých VŠ bude požadováno, aby předem stanovily prioritní oblasti svého rozvoje a k nim pak směřovaly velké projekty.
Také o ostatních programech zazněly cenné informace. Účastníci se tak dozvěděli témata základních priorit, podmínky (typicky třeba ex-ante kondicionality) přijetí projektů i kritéria pro udržitelnost jejich výsledků.
Na závěr semináře byli účastníci požádáni o vyplnění hodnotícího dotazníku zaměřeného na relevanci prezentovaných informací a důležitá byla také nabídka všem fakultám univerzity na organizaci podobného semináře na jednotlivých fakultách. Ten by už mohl reagovat na zcela konkrétní otázky a potřeby fakultních oborů.
