Život ve vesmíru nemusí být sci-fi. Vědci na veřejných přednáškách vysvětlí, proč

Friday, 24 March 2017

Jsme ve vesmíru sami? To je otázka, kterou si láme hlavu řada pozemšťanů. Tím, za jakých podmínek by v kosmu mohl vzniknout život a jak by nejspíš vypadal, se zabývá také samostatný vědní obor – astrobiologie. A věnovat se tomu hodlá i série veřejných přednášek, které se po celý letní semestr budou konat každý čtvrtek na Přírodovědecké fakultě UK.

alien693

Vytvořit astrobiologické vědecké centrum je složitý úkol. Jde totiž o multidisciplinární obor vyžadující specialisty z celé řady vědních disciplín. Při jedné fakultě, natožpak katedře se proto těžko buduje. Přesto je to téma, jež má hodně fanoušků, ať už mezi vědci, nebo laiky.

Mezi ně patří také RNDr. Tomáš Petrásek, Ph. D., z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, doktorandka Přířodovědecké fakulty UK Mgr. Julie Nováková a Mgr. Jan Toman z Přírodovědecké fakulty UK. Společnými silami připravili před dvěma lety na Přírodovědecké fakultě UK semestrální kurz věnující se tomuto tématu. Na něj pak v dalším semestru navázali přednáškami určenými nejen studentům UK, ale i široké veřejnosti, kterým téma mimozemského života nedá spát. Na začátku března začal jejich další cyklus.

Tomáš Petrásek upozornil, že jedním z jejich cílů je ukázat, že v České republice je celá řada lidí, již mají k tématu co říct. „Rozhodli jsme se pozvat také přednášející, kteří se věnují příbuzným tématům, abychom ukázali, že i v českém rybníku se v tomto oboru něco děje. Přednášky budou mít hodně široký tematický záběr: od extrémofilních organismů přes geofyziku až po neurobiologii. Já se těším na přednášku o přístrojích na kosmických sondách, které budou zkoumat mimo jiného Jupiterův systém. To je taková moje láska. Určitě bude hodně zajímavá i přednáška Matyáše Šandy o projektu Hydronaut (Matyáš Šanda jako amatér postavil vodní základnu pro trénink pobytu ve vesmíru, pozn. red.),“ podotkl vědec.

Právě neurobiologii se věnovala hned první přednáška letošního cyklu. Mgr. Petr Telenský, Ph. D., z katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK posluchačům nastínil okolnosti vzniku „chytrého“ lidského mozku. Další přednášky se budou konat každý čtvrtek od 15 hodin. Vítáni jsou všichni, kdo mají o obor zájem. „Snažíme se seminář dělat tak, aby byl přístupný pro každého, kdo má alespoň základní přírodovědné znalosti. I středoškolští studenti by si z přednášek určitě odnesli něco zajímavého,“ pozval zájemce na astrobiologický kurz Tomáš Petrásek.

Program celého cyklu astrobiologických přednášek naleznete ZDE.

Author: Helena Zdráhalová
Photo: Thinkstock