Nově zvolený kandidát na funkci rektora Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima využívá poslední týdny před svým jmenováním k rozpracování zásadních změn, které chce ve svém volebním období v rámci univerzity realizovat. Hovořili jsme o jeho plánech...
Všichni s napětím očekávají vaše první kroky v únoru 2014. Můžete prozradit, jaké změny chystáte a jak se v současné době na novou funkci připravujete?
V tuto chvíli oslovuji kolegyně a kolegy z akademické obce ohledně vytváření týmu, protože jsem před volbou nikomu nic dopředu nesliboval, takže mám volné ruce. Probíhají konzultace s akademiky a pracovníky univerzity a plánuji nutné analýzy. Po oficiálním uvedení do úřadu 1. února začnou jednání s představiteli senátu o návrhu složení vědecké rady, prorektorů a vedení Univerzity Karlovy. Abychom nastavili způsob komunikace a spolupráce, sejdu se také s děkankami a děkany a plánuji i setkání s vedoucími jednotlivých odborů rektorátu, které bych rád seznámil se svými vizemi a představami o fungování této instituce.
V rámci předvolebních setkání diskutovali studentští senátoři o informačním systému UK. Jaké změny plánujete v této oblasti, která je aktuální nejen pro studenty?
Informační systém je pro mne jednou z velkých priorit a ve velmi krátké době vytvořím komisi, která mi pomůže s vypracováním podkladu pro přijetí zásadního strategického rozhodnutí. Buď budeme mít i nadále řadu informačních programů, které budeme různě opravovat různou rychlostí, ale nikdy to nebude lepší, anebo připravíme a vytvoříme na základě analýzy novou informační platformu s různými modalitami. Chtěl bych, aby tato komise ve spolupráci s profesionály mimo univerzitu a na základě diskuse uvnitř univerzity připravila podklady pro strategické rozhodnutí, které by mělo padnout do konce roku 2014. Obdobně podrobíme analýze i webové stránky, které sice jsou nedávno změněné, ale byl bych rád, kdyby to byl skutečný plně funkční web.
Diplom z Univerzity Karlovy by měl odrážet vysoké standardy výuky na této instituci a být motivací pro zahraniční studenty. Máte pocit, že v současné době se v Čechách diferencuje, z které školy absolvent přichází?
Současní studenti UK se uplatňují po celém světě a jsou velmi konkurenceschopní. Nezaměstnaných absolventů Univerzity Karlovy je průměrně 1, 7 procenta a ani nejhorší údaj nepřekračuje čtyři procenta. Existují přitom vysoké školy, kde mají 20 až 30 procent nezaměstnaných absolventů. I z toho usuzuji, že se zaměstnavatelé na různých pozicích dívají, na které škole dotyčný diplom získal, a nevnímají jen to, že je bakalářem nebo magistrem.
Abychom byli opravdu mezinárodní vysokou školou, musíme vytvořit podmínky – tedy mít řadu programů v anglickém jazyce, protože představa, že sem někdo přijde studovat v českém jazyce, je iluzorní. Pokud čtete světové a evropské dokumenty věnující se vysokému školství, tak vnímáte, jak obrovskému konkurenčnímu tlaku jsou a budou vysoké školy vystaveny.
S tím ale souvisí možnost zaměstnávat zahraniční akademiky...
Ze zdrojů, které Univerzita Karlova má, může zaměstnat několik jednotlivců, ale pokud to má být systémové, pak je potřeba vytvářet konsorcia a aplikovat evropské projekty a v rámci nich zde mohou působit špičkoví zahraniční odborníci. Evropské projekty jsou velkou nadějí. Na druhou stranu musíme také nabízet prostředí, do kterého zahraniční odborníci budou chtít vstupovat. Pokud budova vypadá jako z minulého století, jak sem chceme přitáhnut člověka, který v současné době působí v Německu v moderní budově s fungující infrastrukturou? Univerzita Karlova má v Evropě nezpochybnitelně jméno špičkové světové univerzity, ale je nutné k tomu přidat další atributy – prostředí a zázemí. Přitom příjemné prostředí nemusí vzniknout pouze stamilionovými rekonstrukcemi. Někdy stačí jednoduché změny.
Dotknou se změny i prezentace UK?
Kde má Univerzita Karlova reprezentační prodejnu, v níž by prezentovala samu sebe a svých sedmnáct fakult? Co potřebujeme, je moderní návštěvnické centrum, jaké mají všude po světě a kde je možné koupit reprezentativní publikace o naší univerzitě, publikace Nakladatelství Karolinum a upomínkové předměty všech fakult. Máme výhodu, že prostory máme na Královské cestě ve středu města. Tyto prostory musí být vizitkou naší univerzity pro návštěvníky Prahy z celého světa.
Nakladatelství Karolinum plánuje změny, budou i s ohledem na konkurenci nakladatelství Academia dostatečné?
Byla schválena nová nakladatelská koncepce univerzity, kde je řada věcí nových a moderních. Nakladatelství by mělo vydávat prestižní monografie, špičková díla autorů Univerzity Karlovy, a to nejen v češtině, ale i jiných jazycích. Velkou roli bude Nakladatelství Karolinum hrát i v e-knihách a e-skriptech, což je směr, jímž se bude vývoj ubírat. Je zde řada dalších otázek, které budu s kolegy diskutovat.
Pokud zůstaneme u prezentace UK – jen minimum akademiků si přišlo připomenout listopadové události roku 1939 a 1989. Jak si vysvětlujete tuto apatii?
Myslím si, že hlavní, co je nutné změnit, je dát o takových akcích vědět včas a co nejširší veřejnosti. Je nutné včas a lépe komunikovat. Když otočím vaši otázku, jak mohlo přijít více lidí, když se o akci málo vědělo? Několika vybraným přišla pozvánka, ale jak se informovali studenti a veřejnost? Malou účast jak na pietní akci před Hlávkovou kolejí, tak na akci v Žitné ulici vnímám negativně. Příští rok si připomeneme 75. výročí nacistické zvůle nejen vůči českým vysokoškolským studentům a 25. výročí sametové revoluce. Tato výročí si musíme důstojně připomenout.
Vzpomenete si, kdy jste naposledy jedl v menze?
Abych se přiznal, tak v menze jsem na jídle nebyl možná patnáct let. Menza na Albertově je příliš vzdálená od mého pracoviště, abych to s ohledem na svůj denní program stihl. O stravování v menze jsem slyšel hodně od studentů a je otázka, zda tu má být tolik menz a v takové struktuře. Samozřejmě budu chtít návrhy od ředitele Kolejí a Menz, protože menzy musí být zařízení konkurenceschopná na trhu. Rozhodující pro mne bude názor představitelů studentů a studentské obce a zaměstnanců. Zaslechl jsem návrh, že by příspěvek mohli dostávat studenti přímo na ISIC kartu a sami by se rozhodovali, kde ho realizují, což by možná vedlo ke zdravé konkurenci. Je to otázka ekonomiky provozu a kvality poskytování služeb.
