Když začnete uklízet v chrámu, můžete objevit skutečné poklady. Přesvědčil se o tom Petr Vacík, kaplan studentského kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Před rokem se rozhodl, že vymete suť nahromaděnou pod schodištěm jižní věže dómu. Kdyby tušil, že v ní nalezne šest set let starý gotický reliéf z někdejšího dominikánského kláštera zobrazující Krista v Getsemanech, a vyvolá tak všeobecné nadšení mezi historiky umění, pustil by se do velkého úklidu určitě dřív.
Byl to právě prorektor UK a kunsthistorik profesor Jan Royt, který určil, že nalezený kus kamene velký pouhých 14 centimetrů s vytesanou tváří Ježíše Krista pochází z konce 14. století. „Před sebou máme mimořádné a vynikající umělecké dílo, jež lze datovat zřejmě do let 1370 až 1380 a které patří do pokladnice karlovského a počínajícího václavského umění. Jsme v době, kdy se umění v Čechách dostává na zenit evropského. Takovéto dílo je naprosto srovnatelné s pracemi, jež vznikly ve Francii nebo v Anglii. Zachycuje ve své době velmi živé téma, které souvisí s duchovním proudem Devotio moderna,“ vysvětlil profesor Royt.
Na místě, kde dnes stojí kostel Nejsvětějšího Salvátora, byl až do husitských válek dominikánský klášter, tehdy jedno z pražských intelektuálních center. Po roce 1348 se dokonce začlenil pod Univerzitu Karlovu. Válečné běsnění se však nevyhnulo ani tomuto místu a v srpnu 1420 příznivci husitství klášter vypálili. Jediné, co se z celého areálu zachovalo, je právě onen nedávno nalezený úlomek s Ježíšovou hlavou, což farář Akademické farnosti u Nejsvětějšího Salvátora prof. Tomáš Halík považuje za symbolické. „Připadá mi významné, že se objevila jedna z posledních památek vypáleného kláštera právě v době, kdy v jiné části světa se jiní boží bojovníci snaží svou víru šířit násilím, krví, zabíjením a bořením památek,“ zamýšlel se profesor Tomáš Halík.
Od středy 1. března až do Velkého pátku 14. dubna bude vzácný reliéf v Nejsvětějším Salvátorovi vystaven i pro veřejnost. Hned 1. března večer po bohoslužbě s udělením popelce si navíc budou moci zájemci poslechnout profesora Royta, který jim přiblíží význam tohoto uměleckého díla.
