Se studenty a zaměstnanci UK přišla debatovat ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová. Na univerzitní půdu zavítala v úterý 23. května. Jako aktuálně nejpalčivější téma se ukázaly finanční podmínky lidí, kteří se rozhodnou pokračovat v doktorském cyklu studia.
Sami doktorandi dlouhodobě poukazují na to, že jejich finanční ohodnocení je nedůstojné a neadekvátní. V současné době je systém financování nastaven tak, že ze státního rozpočtu každý řádně zapsaný doktorand dostane 7 500 korun měsíčně, částku pak o několik tisíc navyšuje univerzita z vlastních peněz. Pokud se mu nepodaří zapojit se do nějakého grantového programu, měsíčně musí vyjít s částkou okolo deseti tisíc korun. Počítat ale musí s tím, že jakmile dosáhne věku 26 let, z těchto peněz mu znatelnou část ukousnou povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění. Doktorandi proto upozorňují, že za těchto podmínek není možné plně se věnovat vědě a výzkumu a peníze musejí vydělávat jinde na úkor svého studia.
Jejich volání letos částečně vyslyšela vláda, která prosadila, že od nového akademického roku bude stát platit zdravotní pojištění i za doktorandy starší 26 let, pokud studují v denní formě a nepřekračují standardní délku studia. I tak je však jejich finanční situace neútěšná, jak podotkl na debatě s ministryní školství rektor UK profesor Tomáš Zima.
„Jsem jednoznačně zastánce toho, že je třeba rozpočet určený na doktorské studium navýšit. Příspěvek ministerstva školství je 7 500 korun, tuto částku ještě o pár tisíc v rámci možností vlastního rozpočtu navyšuje Univerzita Karlova. Minimální mzda je dnes 11 000 korun. To, že je výchova našich budoucích vědců ohodnocena méně, než kolik je minimální mzda České republiky, vyjadřuje vztah státu a jeho představitelů k této oblasti,“ podotkl rektor.
Ministryně Kateřina Valachová pak vysvětlila, že pokud by se měla částka určená doktorandům zvýšit alespoň na dvojnásobek, muselo by vysokým školám z rezortních peněz putovat o miliardu ročně navíc. „Máme zájem na tom, aby měli naši doktorandi co nejlepší podmínky, protože jsou naší budoucností. Dokážu si představit, že by se dohodli ministerstvo školství, Česká konference rektorů a Pavel Bělobrádek jako místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, že bychom ze státního rozpočtu nasměrovali miliardu směrem k doktorandům,“ plánovala ministryně.
Do debaty o financování vysokých škol se zapojil také prorektor UK docent Jan Konvalinka, který varoval před tím, aby se na úkor přesouvání peněz mezi jednotlivými položkami v rozpočtu neškrtaly peníze určené na vědu a výzkum. „Jsem naprosto pro navýšení peněz doktorandům, jsem vděčný za tuto iniciativu, ale nesmí to být na úkor prostředků určených na vědu a výzkum, protože chceme, aby doktorandi pracovali ve výborných týmech, kde jejich školitelé mají účelové prostředky na vědu a budou schopni doktorandy zaplatit z grantových prostředků. Je nebezpečné přidat na stipendiích a ubrat na vědě a výzkumu, to by byla tragédie. Získali bychom více špatně placených studentů, kteří pracují v mizerných týmech,“ varoval prorektor UK.
