„Všichni by se měli stát členy spolku. Vše, co teď dělám a co se mi podařilo, bych bez spolku nikdy nedokázala,“ říká studentka, ilustrátorka a nejznámější „jednorožkyně“ Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Eliška Andělová.
Lidé vás mají asi nejvíce spojenou s kostýmem jednorožce. Jak k tomu došlo?
Jednorožci mě provázejí už od prvního ročníku na střední škole. Stejně jako růžová barva jsou skvělou recesí a zaručeným způsobem, jak získat pozornost. Když jsem šla poprvé na fakultní festival Dvorky, vzala jsem si jednorožčí roh a už mi to zůstalo.
Kolik podobných pokladů vlastníte?
Mám minimálně dvacet jednorožců. Lidé často nevědí, co mi dát třeba k narozeninám, pak někde uvidí něco s jednorožcem a koupí mi to. Dostávám také přáníčka a různé obrázky.
Není to po čase už trochu nudné?
Beru to jako roztomilý vtip.
Zmínila jste Dvorky. O co jde?
Dvorky jsou studentský jednodenní festival, který se každoročně koná v prostorách fakulty. Vítáme tím nový akademický rok a také prváky.
Na pedagogické fakultě pravidelně vedete kurzy jógy. Jak jste se k nim dostala?
V podstatě všechno, co dělám, plyne z toho, že jsem členkou spolku Agora. Po prvním roce studia jsem jela na seznamovací akci pro první ročníky, abych poznala nové lidi. V jednu chvíli jsme potřebovali vyřešit volné okénko v programu, a tak jsem udělala půlhodinové cvičení jógy. Všem se to moc líbilo a velmi rychle vznikl nápad, že bychom mohli začít cvičit jógu společně a pravidelně.
Jaký typ jógy si s vámi mohou studenti zacvičit?
Jde o hatha jógu s prvky power jógy. Přece jen chodí často mladí lidé, takže je potřeba trochu vybít energii. Není to ale výuka v pravém slova smyslu. Cvičíme v největším sále, který na fakultě je, hodiny jsou volné a otevřené, neplatí se žádný poplatek. Každý si jen musí přinést vlastní karimatku.
Vedle jógy se věnujete také ilustraci, kterou prezentujete na Instagramu. I za kreslením stojí členství ve fakultním spolku?
Kreslím od dětství, nicméně až spolek mi dodal sebevědomí. Má ilustrace se k němu nijak neváže, ale členství v Agoře mi umožnilo vyzkoušet si různé aktivity na vlastní pěst a především nebát se přijmout zodpovědnost. Přestala jsem se bát a pustila se do vlastního projektu. Už vím, jak na to, vím, co čekat, a není to tak děsivé.
Čím je spolek Agora jedinečný?
Je ze spolků Pedagogické fakulty UK oficiálně nejstarší. Já si ale cením zejména volnosti, kterou fakulta nabízí, spolků máme hned několik. Například Drosophila se více zaměřuje na biologii a její aktivity tomu odpovídají. My v Agoře spojujeme zase spíše studenty základů společenských věd a dějin a zajímají nás větší měrou politická a společenskovědní témata.
Spočívá členství ve spolku především ve společném studiu?
Vedle oficiálních aktivit získáte neobyčejně soudržnou partu lidí, kteří vás podrží, ať se děje, co se děje. Každý z nás je dost svérázný, ale vzájemně se doplňujeme. Vítáme mezi námi každého. Smyslem spolku je také to, aby studenti k sobě měli blíž. Starší členové pomáhají těm mladším a inspirují je, fungují jako pozitivní vzory v tom, co se všechno dá dělat a zvládnout. Nechceme se jen anonymně potkávat na chodbě a přednáškách.
Zdá se mi, že jdete silně proti onomu stereotypu, že na pedagogické fakultě jsou nejtěžší dveře.
Naše školství potřebuje probudit. A kde jinde začít než na pedagogických fakultách. Změna musí přijít od nás, od nové generace učitelů.
Jak přesně potřebuje školství probudit?
Potřebovalo by přestat zahlcovat žáky a studenty kvantem podrobných informací a faktů. Ve výsledku se tak mladí lidé topí ve vědomostech, které jim ale dohromady nedávají smysl. Myslím, že by se daleko větší důraz měl klást na samostatné myšlení. A taky na praktičnost.
Pedagogická fakulta není jedinou, která svým studentům nabízí možnost zapojit se do chodu nějakého spolku. Jeden nebo více spolků nabízí každá fakulta, některé jsou i celouniverzitní. Jejich seznam najdete na našem webu.
