Jeho posláním je podporovat občany, aby se lépe orientovali ve veřejném prostoru a aby se účinněji zapojovali do občanského života. Letos na podzim se analyticko-aplikační Centrum občanského vzdělávání spojilo s Fakultou humanitních studií UK, aby společnými silami pracovaly na rozvoji občanské společnosti České republiky, a zabránily tak např. šíření populistických, nebo dokonce extremistických tendencí v zemi.
„Naším posláním je podporovat lidi v tom, aby se aktivně a informovaně zapojovali do veřejného života, to znamená, aby byli svobodnější v tom, co dělají, a věřili, že to má smysl. Snažíme se vybavovat je potřebnými dovednostmi i znalostmi,“ vysvětlil ředitel Centra občanského vzdělávání Mgr. Ondřej Horák.
Centrum občanského vzdělávání vzniklo před pěti lety a do letošního podzimu působilo pod hlavičkou Masarykovy univerzity. Nyní však přešlo pod Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy, a to vzhledem k blízkosti problematik, kterým se obě instituce věnují. „Především Katedra studií občanské společnosti Fakulty humanitních studií UK je nám velmi blízko. Zabývají se podobnými problémy jako my, mají skvělou praxi a akademické znalosti,“ upozornil Ondřej Horák a podotkl, že Centrum počítá, že se do jeho vědecko-pedagogické práce zapojí i studenti či absolventi.
Činnost Centra se zaměřuje na celou společnost. V prvé řadě se tak obrací na učitele základních a středních škol vyučujících občanskou výchovu a základy společenských věd, kterým pomáhá ve vytváření vlastního zázemí a metodik výuky. „Centrum občanského vzdělávání kromě jiného připravilo projekt a publikaci pojmenovanou Politika do školy patří, ve které vysvětlujeme, proč i aktuální a kontroverzní témata patří do vyučovacích hodin a proč je žádoucí o nich s dětmi hovořit. Je důležité, aby učitel, když se svými žáky mluví, to dělal nemanipulativním způsobem a vyváženě, a umožnil tak dětem nahlédnout oba póly problému. Je třeba rozvíjet kritické myšlení žáků, aby se mohli svobodně rozhodnout, který z názorů jim je bližší,“ zdůraznil Ondřej Horák.
Když stát nebude podporovat a pracovat na občanském vzdělávání, zranitelnost lidí a schopnost podlehnout extremistickým náladám nebo populismu bude nesrovnatelně vyšší. A stát za to bude posléze platit mnohem víc peněz, než kolik je potřeba na začátku investovat do vzdělávání lidí.
Vedle nejmladší generace, respektive jejich vyučujícím, se Centrum věnuje také rozvoji občanského vzdělávání dospělých, což je v České republice velmi zanedbané téma. Centrum se soustředí především na lidi hůře dosažitelné, tedy osoby méně vzdělané žijící v menších obcích s horším přístupem k informacím. „Tyto lidi je těžší nějakým způsobem vzdělávat a vybavovat schopnostmi či dovednostmi k tomu, aby se rozhodovali svobodně a informovaně. Proto se snažíme spolupracovat s místními knihovnami a realizujeme s nimi různé projekty. Knihovna by podle nás neměla být jenom místem, kde se půjčují knihy, ale i místem, kde kypí komunitní život a kde se člověk může dále rozvíjet,“ podotkl Ondřej Horák.
O tom, že občanské vzdělávání, a tedy posilování demokracie a principů právního státu, má smysl, se pracovníci Centra snaží přesvědčovat také politickou reprezentaci země. „Když stát nebude podporovat a pracovat na občanském vzdělávání, zranitelnost lidí a schopnost podlehnout extremistickým náladám nebo populismu bude nesrovnatelně vyšší. A stát za to bude posléze platit mnohem víc peněz, než kolik je potřeba na začátku investovat do vzdělávání lidí,“ zdůraznil Ondřej Horák.
V rozvoji občanského vzdělávání se Centrum mocně inspiruje v zahraničí, především v Německu a v Nizozemsku. Zahraniční metody se pak snaží adaptovat na české prostředí. V současné době vedení Centra občanského vzdělávání uvažuje o vytvoření kurzu celoživotního vzdělávání zaměřeného na tuto problematiku, případně kurzu určeného studentům-seniorům v rámci Univerzity třetího věku.
