Ve funkci rektora UK je více než 60 dní. Co Tomáše Zimu v nové pozici překvapilo a jak změnilo vedení největší vysoké školy jeho život? V přátelském rozhovoru ve Faustově domě rektor přítomným prozradil, i za co by se upsal ďáblovi.
„Čas měří každému stejně a záleží, jak s časem člověk naloží,“ poznamenal v úvodu Křesla pro Fausta rektor Tomáš Zima. „Pozitivní je, že si nyní ráno mohu přispat. Byl jsem zvyklý jezdit do práce v 6.30, ale protože pan řidič jezdí rychleji než já, vyrážím o deset minut později,“ začal s výčtem pozitivních změn ve svém životě.
Většinu povinností na fakultě a v ústavu se daří rektorovi stěsnat do časných ranních hodin, vzhledem k novým povinnostem omezil výuku studentů a zkoušení. Na výzkum zbývá čas už jen víkendu. „Děti už jsou velké, takže mne zastihnou ráno i večer, kdy se vracím kolem desáté hodiny. To si ještě, jak tomu říkám, „přebalím" tašku – vyndám papíry, které se nahromadí, roztřídím, udělám si hromádky na druhý den a je lehce kolem půlnoci. Podívám se na půlnoční zprávy, nastavím si budíka na šest deset a vypiju sklenici mléka,“ komentoval rektor svůj tradiční závěr dne.
„Univerzitě sloužím více jak 60 dní a některé věci mě mile překvapily. Někteří lidé mají snahu hýbat věcmi dopředu,“ hodnotí své první dny na novém pracovišti Tomáš Zima. Mezi jednu ze změn, kterou ihned po svém nástupu zavedl, patří nová tradice setkávání pražských rektorů veřejných vysokých škol. Tradice, kterou už po řadu let v Brně mají.
České společnosti by rektor chtěl představovat zajímavosti z oblasti vědy, aby pochopila, že věda a základní výzkum jsou pro společnost potřebné. Na univerzitě již vznikl cyklus kulatých stolů, který prezentuje zajímavá témata pro veřejnost i novináře, chystají se výstavy v Karolinu nebo se připravuje připomenutí výročí 17. listopadu. Rozběhly se i přípravy připomenutí výročí Bedřicha Hrozného, mistra Jana Husa a Karla IV. Oslavy jubilea zakladatele Univerzity Karlovy se chystají ve spolupráci s univerzitami v zahraničí, ale i panovnickými a šlechtickými rody, které byly s Lucemburky spřízněny. Univerzita bude více myslet i na své absolventy. Jedním z prvních chystaných kroků bude vydávání karty absolventa, opravňující čerpat řadu výhod a slev nejen v knihkupectví v Celetné, ale třeba i v plánované kavárně u Kamzíkovy ulice.
V rozhovoru v Křesle pro hosta došlo i na způsob rozdělování financí na univerzitě. „S vedením univerzity se budeme bavit o kritériích vnitřních komparátorů,“ prohlásil rektor. Jednotlivé obory by si měly najít partnery, které je budou dále rozvíjet a směřovat. V čem jsou fakulty silnější a slabší, záleží podle Tomáše Zimy na úhlu pohledu. „Pokud to vezmeme podle rozpočtu, tak jsou fakulty, které mají na rok 30 miliónů, a jsou fakulty, které mají na rok 1,2 miliardy. Existují fakulty, které mají osm objektů nebo mají jednu budovu. První lékařská fakulta je přibližně stejně velká jako celá Vysoká škola chemicko-technologická,“ uvedl rektor a zdůraznil nutnost být solidární s fakultami, které mají problémy dané nízkým koeficientem ekonomické náročnosti.
„Jedna z mých snah je, aby humanitní a přírodovědné světy spolu nesplývaly, ale překrývaly se. Je řada společných otázek, které se řeší nejen na humanitních oborech. Jsem-li na lékařské fakultě, tak zmíním etické aspekty moderní medicíny, genetiky, otázku eutanázie, péče o chronicky nemocné. Proto chceme diskutovat finanční nástroje, jak pro interdisciplinární projekty v rámci UK, tak s jinými vysokými školami v České republice i zahraničí ,“ řekl profesor Zima.
„Jsou kritéria, která můžete konáním někdy lépe, někdy hůře ovlivnit,“ uvedl rektor v reakci na pozici Univerzity Karlovy v mezinárodních žebříčcích. Počet nezaměstnaných absolventů univerzity se pohybuje kolem 1,7 procenta, nejhorší údaj z jedné fakulty činí 3,4 procenta. Počty vědeckých publikací rostou, ale po období dramatického růstu se křivka v posledních dvou, třech letech spíše oplošťuje. „Měli bychom se zaměřit spíše na kvalitu než kvantitu, která je někdy nesmyslnými metodikami vyžadována. Některé ratingy významně hodnotí například počet nobelistů, kteří na univerzitě pracují, a počet nobelistů mezi absolventy. To je výzva, ale kolegové z Matematicko-fyzikální fakulty, jako je pan docent Dolejší a další, byli velmi blízko. Jsou úzkými spolupracovníky kolegů z CERNu, kteří Nobelovu cenu dostali. Takže to není tak nereálné,“ poznamenal rektor.
Zvýšení kvality a snížení masifikace by podle profesora Zimy mělo platit i o počtu vysokoškoláků. Zatímco v sousedním Rakousku pokračuje ve studiu třetina maturantů, v České republice nastupuje 69 procent celého populačního ročníku. „Počet maturantů je přibližně 85 tisíc a na vysokých školách je 105 tisíc volných míst. Český maturant má 1,3–1,4 místa na vysoké škole,“ uvedl rektor a podotkl, že na řadě škol se faktor kvality nestýká úplně s optimismem.
Při zodpovídání tradičního závěrečného dotazu moderátorky večera, kvůli čemu by se byl ochoten upsat se ďáblovi, rektor nezaváhal a odpověděl: „Možná bych se upsal ďáblovi za zdraví svých dětí.“