Když cyklista Lance Armstrong veřejně přiznal, že dopoval a že slavnou Tour de France sedmkrát po sobě vyhrál za pomoci zakázaných přípravků, vyvolalo to u mnoha lidí úžas a pohoršení. Jak se však na požívání zdraví ohrožujících látek, které slibují snadnější vystoupání na vrchol, dívá česká mládež? To se budou snažit osvětlit odborníci působící na katedře pedagogiky, psychologie a didaktiky TV a sportu Fakulty tělesné výchovy a sportu UK. Jejich projekt Doping českých adolescentů: Prevalence, související faktory a zkušenosti nyní finančně podpořila Světová antidopingová agentura (World Anti-Doping Agency).
Odborníci na základě zahraničních studií předpokládají, že problematika dopingu se týká 2 až 10 procent mladé populace. Najít odpověď na to, jaké motivy vedou český dorost k dopování, je jedním z úkolů, který nyní výzkumníky čeká. Zahraniční studie nejčastěji hovoří o nízké sebedůvěře jedinců, neadekvátním body image (tedy představě o vlastním těle) a přemrštěné orientaci na výkon a soutěž.
„Zabývat se budeme především otázkou inklinace k případnému užití něčeho, co může pomoci sportujícím k výkonu a úspěchu. Zajímají nás tendence k užívání dopingu a motivační zdroje, které k němu vedou. Zabývat se budeme jak vrcholovými, tak rekreačními sportovci. Z předchozích výzkumů víme, že zejména chlapci v posilovnách a fit centrech jsou ochotní konzumovat různé podpůrné prostředky, což je pro ně rychlejší a snazší cesta k formování postavy. Problém je, že u rekreačního sportu, na rozdíl od vrcholového, nefunguje žádná forma kontroly,“ podotkl vedoucí projektu prof. PhDr. Pavel Slepička, DrSc.
Výzkumný tým se pro vytvoření úplné představy zaměří na skupiny nesportující mládeže, členy školních sportovních klubů i na dívky a chlapce, kteří patří do juniorské reprezentační špičky. „Výzkum se bude skládat ze dvou částí, máme připravenou baterii dotazníků, které se zabývají jak postoji respondentů, tak strukturou motivace. U skupiny vrcholově orientovaných jedinců chceme dělat individuální pohovory, abychom zjistili hlubší motivaci a sociální kontext toho, co je vede k tomu, dopingu se vyhnout, nebo se naopak k tomuto způsobu dosažení úspěchu přiklonit,“ vysvětlil profesor Slepička.
Spolu s odborníky katedry pedagogiky, psychologie a didaktiky TV a sportu FTVS UK se do výzkumu zapojí i další externí pracoviště, zejména ve fázi terénního šetření. Na projektu bude český tým pracovat až do konce roku 2016. „World Anti-Doping Agency přiděluje projekty s odlišnými tématy pracovištím v různých zemích světa. Na základě jednotlivých studií z mnoha států si poté může udělat komplexnější představu o stavu dopingového problému v rozličných věkových skupinách, v různých typech sportovních činností i z hlediska historického vývoje,“ nastínil profesor Slepička, v čem tkví mezinárodní přínos práce jeho týmu.
