Celoživotní učení v historickém prostředí skýtá velký potenciál

V polovině února se v prostorách Pedagogické fakulty UK již podruhé sešli zástupci pedagogické veřejnosti a památkové péče, aby diskutovali o možnostech, které nabízí historické prostředí pro celoživotní učení. Zúčastněné zaujaly zvláště otázky spojené s koncepcí nově ustaveného metodického centra pro vzdělávání Národního památkového ústavu se sídlem v Telči.

Východiskem pro debatu se staly zkušenosti z pilotních programů tzv. památkové edukace, které byly realizovány ve spolupráci se správci státních památkových objektů nebo s odborníky na památkovou péči v letech 2013 a 2014 v rámci projektu NAKI Vzdělávací role Národního památkového ústavu: Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví v ČR.

„Velmi inspirativní však byly také zkušenosti zástupců územních odborných pracovišť a památkových správ NPÚ, kteří se osvětě a edukaci dlouhodobě věnují z vlastního zájmu. Například Radim Vrla z kroměřížského pracoviště prezentoval obdivuhodné výsledky patnáctileté komunitní péče o hradní zříceniny. Pavel Macků z Telče a Hana Pavelková z Ostravy naznačili, že vrozený pedagogický talent lze rozvinout navzdory školnímu formalismu a posléze zúročit i v jiné než učitelské profesi. A Dagmar Michoinová z Technologické laboratoře NPÚ představila motivace i cesty, které mohou odborníky přivést k popularizační práci,“ řekla za pořadatele Hana Havlůjová z katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK.

Už loni seminář ukázal, že na památkách ve správě NPÚ působí mnoho nadšených lidí, kteří se chtějí o své znalosti a dovednosti podělit s nejširší veřejností. Nyní je jasné, že mnoho dobrovolníků působí i na územních odborných pracovištích. „Proč by se však lidé garantující kvalitu památkové péče v České republice měli věnovat popularizaci problematiky péče o kulturní dědictví a památkových hodnot pouze na dobrovolnické bázi? Proč by NPÚ nemohl účinněji podpořit a zároveň i lépe zúročit jejich nadání a kapacity?“ ptá se Martina Veselá, ředitelka územního odborného pracoviště NPÚ v Telči, jež je zároveň hlavní řešitelkou zmíněného projektu NAKI.

Díky programu NAKI se již mohlo začít pracovat na koncepčním řešení; například se podařilo ustavit sedm regionálních edukačních center NPÚ. Koordinátoři center vycházejí z rozdílných vzdělávacích potřeb odborné i laické veřejnosti a musejí také respektovat podmínky na památkách či pracovištích ve spádovém regionu. „Díky projektu koordinátoři při tvorbě a realizaci edukačních programů mohou spolupracovat nejen s odbornými garanty památkové péče nebo správci objektů, ale také se zástupci pedagogických fakult v Praze a Brně. Do rozvoje památkové edukace se tak daří vnášet odborné přístupy, bez nichž si už kvalitní a úspěšné vzdělávání, zájmové ani profesní, nelze vůbec představit,“ dodává Naďa Rezková Přibylová, bývalá regionální koordinátorka edukačního centra NPÚ v Telči a současná ředitelka metodického centra NPÚ pro vzdělávání.

Dalším podstatným krokem, který směřuje ke zlepšení systémové podpory osvěty, edukace i dalšího vzdělávání pracovníků památkové péče, je zřízení metodického centra NPÚ pro vzdělávání v Telči. Podařilo se jej založit letos v lednu. Existuje tak jistá záruka, že zkušenosti a kontakty nabyté díky projektu nezůstanou po jeho skončení v prosinci 2015 jen na papíře. Metodické centrum se stane prostředníkem mezi skutečnými špičkami v oblasti péče o kulturní dědictví a těmi, kteří jsou připraveni jejich znalosti a zkušenosti přijímat.

Z debaty na semináři však vyplynulo, že stejnou energii bude třeba věnovat internímu vzdělávání a rozvinout ho napříč odborným spektrem NPÚ. Navrhovány byly například kurzy věnované tréninku informačních a komunikačních dovedností zaměstnanců nebo školení pro začínající průvodce či odborné garanty vedené zkušenými specialisty.