Ačkoliv světová pandemie COVID-19 paralyzovala výjezdy studentů do zahraničí, ať už v rámci programu Erasmus+ či dalších typů spolupráce mezi univerzitami, je v současné době opět možné přihlásit se na studijní výjezdy v nadcházejícím akademickém roce 2020/2021. Zahraniční oddělení Filozofické fakulty UK uspělo i v tomto roce v grantové soutěži Domu zahraniční spolupráce, a studenti FF UK tak mají unikátní možnost se přihlásit do výběrového řízení na semestrální pobyty na univerzity v Norsku a na Islandu. Ty jsou podporovány z programu Vzdělávání fondů EHP 2014 – 2021.
V rámci fondů EHP jsme měli možnost se setkat přímo v Reykjavíku se studentkami, které v minulém semestru na Háskoli Íslands studovaly. Studentka sociologie Aneta Zvolská a studentka anglického jazyka Tereza Pazderová uspěly ve výběrovém řízení na studijní pobyt v letním semestru 2019/2020 a na Islandu pobývaly od ledna do května letošního roku. Rozhovor proběhl těsně před koronavirovou krizí.
Co vás na Islandu nejvíc překvapilo - ať již kladně, nebo záporně?
Tereza: Na Islandu panuje klidná atmosféra, což je oproti Česku velký rozdíl. Všechno je tam příjemně pomalejší, což má i své stinné stránky, protože všechno trvá déle. Všichni jsou mírně laxní, takže během pandemie ani moc nepanikařili. Co mě překvapilo? Možná vstřícnost, protože se na první pohled může zdát, že jsou odtažití, ale když s nimi začnete mluvit, jsou velmi ochotní. Zároveň se nikdo do druhých neplete a máte relativní volnost. Islanďané jsou nadšení z toho, že tady výměnní studenti jsou, takže se běžně stává, že se domorodci upřímně diví, že studenti cestují zrovna na Island a jsou nadšení, že mohou trochu sdílet svou kulturu.
Aneta: Mě překvapilo, že počasí není až tak hrozné, jak jsem čekala. Na Islandu jsem byla asi dva roky zpátky a počasí nebylo moc dobré, takže jsem se chystala na stejně špatné počasí, byla jsem ale mile překvapená.
Jak probíhá výuka a v čem se liší od výuky na UK?
Tereza: Oproti UK není vůbec označené, co je seminář a co přednáška. Vše je tak nějak napůl: část je přednáška a část je seminář. Většina předmětů je za 10 kreditů, což znamená, že mnohé předměty jsou o mnoho náročnější. Každý týden to znamená napsat nějakou esej, přečíst nějakou knihu a tak podobně. Nicméně kreditová odměna je zase znatelně vyšší.
Aneta: Výuka se liší především ve zkouškovém systému. Hodně se dělá průběžná klasifikace, hodně se dbá na přípravu z hodiny na hodinu a zároveň není tak moc kladený důraz na závěrečné zkoušky, ale některé předměty to samozřejmě mají i opačně. Je to hodně odlišné v tom, že prakticky není ústní zkoušení.
Vyhovoval vám tedy takový systém víc?
Tereza: Vlastně moc ne, protože jsem si mohla zapsat jen 30 kreditů, takže když je jeden předmět za zhruba 10 kreditů, můžete zapsat jen tři předměty. Systém je takový, že za jeden semestr v průběhu studia máte těch 30 kreditů, tedy 60 za akademický rok. U bakalářského studia je to nastavené tak, že za tři roky studia nasbíráte 180 kreditů a dostanete titul, nepíšete žádnou bakalářku. Práce se píše pouze v případě, kdy chcete pokračovat ve studiu na navazující magisterské.
Aneta: Líbil se mi koncept výuky a možná i ten koncept průběžné práce. Univerzita tam není prostor pro vyloženě mladé lidi, ale pro všechny věkové kategorie. Zároveň i tím, že je na Islandu spousta žijících cizinců, takže jednotlivé třídy jsou hodně diverzní.
Vyhovovaly vám studentské služby univerzity?
Aneta: Myslím si, že služby jsou srovnatelné jako v Česku. Co je hodně zvláštní, je neustálé odkazování někam dál, když někam napíšete s dotazem. Vlastně si Vás často posílají po kolečku a nikdo nebyl moc ochotný věc řešit.
Jakým způsobem vám EHP fondy pomohly uskutečnit studium v zahraničí?
Tereza: Vůbec tou možností. Je to vážně výjimečná a skvělá příležitost a finanční podpora je určitě dostatečná v porovnání např. s Erasmem.
Aneta: Úplně. Jsem moc ráda, že jsem jela, EHP mi pomohly hodně.
- Fondy EHP podporují studijní pobyty a projektovou spolupráci s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Dům zahraniční spolupráce zprostředkovává pro školy program Vzdělávání
. Přihlášku k výběrovému řízení si studenti mohou podat i tento rok, podmínky jsou k nalezení na webových stránkách či facebooku Zahraničního oddělení FF UK.
Věděla jste, že chcete na Island, nebo jste se pro něj rozhodla na základě vyhlášeného výběrového řízení?
Tereza: Z části, ale také už jsem tam byla jako turista a říkala si, že by bylo fajn vrátit se na Island na delší dobu. A vůbec mě nenapadlo, že by to šlo skloubit i se školou. Když se pak objevila tato možnost, všechno to krásně dávalo smysl.
Doporučily byste výjezd přes EHP i dalším studentům?
Tereza: Určitě. Nenarazila jsem na žádné větší problémy. 
Aneta: Myslím si, že je to skvělá zkušenost. Měla jsem velký strach, ale tím, že se mnou mohl jet partner, tak mi to hodně usnadnilo. Myslím si, že vzhledem k výuce, kdy přednášky jsou často nahrané a materiály jsou dostupné online, bylo studium na Islandu vážně příjemné, a i lepší v porovnání s výukou na UK.
Jak jste na Islandu trávily svůj volný čas?
Tereza: Hodně klidně. Odpočívala jsem, začala jsem také víc plavat a byl to zážitek. Nebo jsem se procházela po městě i vyrazila na výlety mimo město. Například jsme byli asi na tři dny na poloostrově Snæfellsnes, předtím ještě na Golden Circle.
Jaké zkušenosti ze svého pobytu dále uplatníte ve studiu a v životě?
Tereza: Nabízí se odpovědět, že nové komunikační schopnosti, nový systém, ve kterém se musí člověk zorientovat. V prvních dnech to bylo velmi náročné, navyknout na nový styl, ale je to zážitek. Myslím, že z toho ještě budu někdy těžit a určitě využiji schopnost rychle se adaptovat na novou kulturu a nebát se překonat jazykovou bariéru.
Aneta: Asi nejvíc s obecnou zkušeností života v jiné kultuře a schopnost spolehnout se sám na sebe bez vazby na své přátele. A studijně určitě s jiným typem znalostí a systémem učení se, protože systém na Islandu byl v různých aspektech vážně odlišný. Také jiné prostředí hraje velkou roli, tam je výuka velmi heterogenní.
