Loňský státní převrat ve Středoafrické republice rozkymácel už tak chatrnou stabilitu země. Jedním z nejchudších států světa již rok zmítají boje mezi muslimskými a křesťanskými povstalci, které tvrdě dopadají i na civilní obyvatelstvo. Země se ocitla na pokraji občanské války a humanitární krize. Přímo do středu událostí zavedl posluchače, jež přišli ve středu 23. dubna na přednášku na Fakultu humanitních studií UK, italský misionář Aurelio Gazzera.
Příslušník řádu bosých karmelitánů Aurelio Gazzera na misii ve Středoafrické republice působí již přes dvacet let. Zároveň je hlavním spolupracovníkem české neziskové organizace Siriri, která se soustředí na rozvojovou pomoc v této zemi a jejíž práci podporuje i Fakulta humanitních studií UK.
Aurelio Gazzera v současné době působí v oblasti okolo města Bozoum na západě země. Právě v tomto městě organizace Siriri pomohla vybudovat střední školu nebo stacionář pro sirotky.
Když loni v březnu v zemi došlo ke státnímu převratu, rozhořely se boje mezi přívrženci samozvaného prezidenta Michela Djotodia – vůdce povstalecké organizace zvané Séléka – a jeho odpůrci, označovanými názvem Anti-balaka. Zatímco přívrženci Séléky vyznávají islám, členové Anti-balaky jsou převážně křesťané. Boje mezi těmito znepřátelenými skupinami obyvatel tvrdě dopadají na život celé Středoafrické republiky. Dochází k vypalování vesnic, zabíjení civilistů, a ani po roce po vypuknutí konfliktu se situace nezklidnila.
Anti-balaka požadovala odchod Séléky a odchod muslimů ze země. S odchodem Séléky jsme všichni souhlasili, s odchodem muslimů ne.
Aurelio Gazzera
Právě oblast Bozoum a misie, na které působí Aurelio Gazzera, se stala útočištěm tisícům uprchlíků křesťanského i muslimského vyznání. Aurelio Gazzera nejenže misii dočasně proměnil v uprchlický tábor a staral se o distribuci potravin mezi lidi, kteří přišli o své domovy nebo je museli narychlo opustit, ale stal se také jedním ze zprostředkovatelů vyjednávání mezi oběma znepřátelenými skupinami. „Anti-balaka požadovala odchod Séléky a odchod muslimů ze země. S odchodem Séléky jsme všichni souhlasili, s odchodem muslimů ne,“ podotkl Aurelio Gazzera.
Přesto situace vypadá tak, že civilní obyvatelé vyznávající islám dnes po tisících opouštějí svou rodnou Středoafrickou republiku a nedobrovolně odcházejí do sousedního Čadu. „Jsou to lidé, kteří se narodili ve Středoafrické republice, mají tu své rodiny, přátele. O všechnu tu ale přišli a jsou donuceni uchýlit se do země, kde nic nemají, nikoho neznají a nic je k ní neváže. Takováto řešení mohou do budoucna vyvolat jen další konflikty,“ poznamenal Aurelio Gazzera.
Po loňském převratu v zemi naprosto zkolabovala státní správa. Dnes tam nefunguje ani armáda, ani policie, soudy a místní samosprávy se rozpadly. Elektřinu mají jen ti, kdo vlastní generátory, a výuka dětí probíhá podle Aurelia Gazzery jen v jediné oblasti v celé zemi, a tou je právě Bozoum. „Role státu během konfliktu naprosto selhala. Když rebelové zaútočili, první, kdo prchli, byli vojenští velitelé, řadoví vojáci a policisté. Stát je v posledních čtyřiceti letech velmi slabý. To také v podstatě způsobilo současnou krizi. Středoafrická republika získala nezávislost v roce 1960, od té doby stát nepostavil jedinou školu,“ zdůraznil misionář a podotkl, že misie se podílí nejen na budování škol a nákupu vybavení potřebného k výuce, ale místním též pomáhá v rozvoji zemědělské činnosti, která patří mezi stěžejní způsob obživy v tomto státu.
Aurelio Gazzera se během posledního roku snažil zdokumentovat zločiny páchané oběma ozbrojenými skupinami v zemi. Poskytoval také informace o celé dramatické situaci ve Středoafrické republice do zahraničí, i proto se stal několikrát terčem útoků rebelů.
Během své cesty po Evropě, kdy si misionář vyhradil čas také na to, aby předal studentům Univerzity Karlovy svědectví o dění ve Středoafrické republice, se má setkat i s představiteli Ministerstva zahraničních věcí ČR a v Bruselu se zástupci Evropské unie.
