Odborníci z CERGE-EI v rámci projektu „IDEA anti COVID-19“ pravidelně přináší studie na téma koronavirová pandemie z pohledu ekonomie. Jeden z posledních příspěvků se týká postoje Čechů k aktuálním vládním nařízením. Cílem celého projektu je předkládat studie a doporučení, která mohou pomoci zmírnit dopady očekávané ekonomické krize na českou společnost.
Už v předchozím článku ekonom Filip Matějka zdůraznil důležitost testování na onemocnění Covid-19, abychom dokázali lépe predikovat vývoj situace. A efektivnosti testování se věnuje i jeden z dalších příspěvků. Aktuálně máme totiž pouze omezený počet přesných PCR testů, a proto by testování mělo probíhat co nejefektivněji.
Rozhodnutí, kdo bude testován, by mělo vycházet spíše ze společenského než osobního přínosu. Jinak řečeno měli bychom primárně testovat osoby, u kterých hrozí největší riziko možného šíření viru. Toto riziko se odvíjí od místa pobytu a způsobu života dané osoby a také od tzv. epidemiologického významu osoby. To znamená, nakolik daná osoba přichází a bude přicházet do styku s dalšími ohroženými lidmi, například v souvislosti s výkonem povolání.
V jedné z posledních studií vědci z CERGE-EI zkoumali postoj Čechů k aktuálním vládním nařízením souvisejících s koronavirovou pandemií. Ve spolupráci s výzkumnou agenturou Behavio Labs provedli 20.–21. března 2020 na reprezentativním vzorku uživatelů internetu dotazníkové šetření. „Cílem tohoto šetření bylo zjistit přístup lidí k možné nákaze a příslušným vládním nařízením. Kdyby totiž lidé nařízení jako omezení volného pohybu nebo nutnost nosit roušky nepovažovali za vhodné a nezačali je dobrovolně plnit, tak jsou tato opatření neúčinná a vláda by je musela upravit nebo vynucovat jejich plnění,“ říká pro iForum Michal Šoltés, ekonom a spoluautor studie.
„Z výsledků vyplynulo, že důvěra lidí v to, že vládní opatření povedou k úspěšnému překonání současné situace, je vysoká. Potěšilo nás, že jsme nezjistili žádný politický postoj vůči nařízením vlády. Nedochází k přístupu: Tuto vládu jsem nevolil, nebudu respektovat jejich nařízení,“ konstatuje ekonom.
Pokud to bude potřeba, dvě třetiny dotazovaných jsou ochotny omezit své společenské a venkovní aktivity i na několik měsíců. Z dalších výsledků vyplývá, že 72 % lidí je ochotno omezit svůj pohyb venku pouze na nutné činnosti. A lidé se i poměrně shodnou, co mezi nutné činnosti patří: „Přes 90 % lidí považuje za nutné jít si nakoupit, 57 % by šlo vynést plast do tříděného odpadu. Naopak nás příjemně překvapilo, že pouze 5 % lidí by šlo ven kvůli rodinné oslavě. I tak ale více jak polovina respondentů chodí ven každý den,“ shrnuje Šoltés.
Češi dbají na prevenci a jsou ochotni nosit roušky
Velká část výzkumu se týkala nošení roušek: „Před pár týdny bychom si jen těžko představili, že budeme chodit venku s rouškami a budeme to očekávat i od ostatních,“ říká Šoltés. „My jsme zjistili, že 92 % lidí roušky používá a přibližně 40 % dotázaných by v obchodě upozornilo člověka bez roušky, že by si ji měl vzít. Čtvrtina lidí v šetření uvedla, že by se na dotyčného zamračili jako projev nesouhlasu.“
Více než polovina lidí přistupuje k preventivním doporučením zodpovědně: 56 % lidí si pravidelně myje ruce alespoň 20 sekund, nadpoloviční většina dotázaných se snaží maximálně vyhýbat kontaktu s lidmi. „Lidé nad 65 let a také lidé kteří se více bojí nákazy preventivní opatření dodržují více. Naopak mladí lidé ve věkové kategorii 18–24 let mají podle výsledků menší strach z nákazy a jsou laxnější v pravidelném mytí rukou, zůstávání doma i v nošení roušek,“ komentuje graf.
„Výsledky studie poskytují nové a důležité informace pro přípravu dalších opatření. Tento průzkum byl proveden na začátku karantény, kdy to pro lidi bylo nové a opatření dodržovali. Kdyby ale stejná karanténní nařízení měla trvat dlouho, ochota lidí se jimi řídit bude slábnout. Proto aktuálně intenzivně pracujeme na navazující studii, která se věnuje důležitosti připomínání daných nařízení a také stylu komunikace,“ dodává pro iForum Michal Šoltés.
