V zasedací síni pražského Karolina probíhalo v pátek 8. listopadu po celý den symposium nazvané Historiam scribere (et legere), které pořádal Ústav řeckých a latinských studií Filozofické fakulty UK k životnímu jubileu emeritní profesorky Univerzity Karlovy, klasické filoložky a velké propagátorky latiny prof. PhDr. Bohumily Mouchové, CSc.
Symposium bylo věnováno celoživotnímu badatelskému zájmu profesorky Mouchové: antické (a zejména římské) biografii a historiografii. Jednotliví přednášející se ve svých příspěvcích soustředili jak na počátky historiografie v antickém Řecku a na její další proměny v díle Thúkydidově, tak na způsoby reflexe významných osobností římských dějin, jako jsou Cicero, Marcus Aurelius či Hadrianus, v dílech historiků. Stranou nezůstala ani změněná optika, kterou v mnohačetných podobách přináší křesťanství či vazby mezi pohanským a křesťanským světem. Symposium uzavřel příspěvek věnovaný aktuální otázce, co ještě mají z pohledu historiků společného dnešní Řekové se svými antickými předky.
Profesorka Mouchová vždy inspirovala studenty svou energií, vědomostmi, neocenitelnými zkušenostmi i laskavou pobídkou. V několika generacích vzbudila zájem o latinu i řečtinu a lásku k antice a její žáci dnes působí na gymnáziích, v nakladatelských domech a vědeckých institucích.
„Latina že je mrtvý jazyk? Je tak živá, jak je živý ten, kdo do ní zasvěcuje. Žijeme s ní dodnes. A ještě živější je antická kultura včetně křesťanství. Ať byla jakkoliv nedokonalá, je tu stále s námi,“ říká profesorka Mouchová k současnému ústupu latiny z učebních programů gymnázií a malému zájmu o antickou kulturu.
Prof. PhDr. Bohumila Mouchová, CSc. Významná badatelka na poli latinských studií a vysokoškolská učitelka se jako ředitelka Ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty UK v letech 1991–2000 zasloužila o zintenzivnění a zkvalitnění zdejšího studia oborů latina a řečtina. Do povědomí širší veřejnosti se zapsala jako spoluautorka úspěšného třicetipětidílného televizního kurzu latiny a antické kultury, v knižní podobě známého jako Disco latine I a II (1995, 1996), a v roce 2000 jako spoluautorka pořadu Českého rozhlasu Millenniorum maiora et minora – latinsky vysílaných zpráv o významných historických a kulturních událostech. Podílela se také na řadě překladů děl řeckých a římských historiků. Naposledy byly v edici Antická knihovna vydány její překlady díla Eutropiova a Festova (Stručné dějiny Říma, Arista, Baset, Praha 2008) a díla Velleiova a Florova (Dvojí pohled na římské dějiny, Arista, Baset, Praha 2013). Iniciovala vznik Asociace učitelů klasických jazyků v ČR (ALFA). |
