Vzácnou kolekci rukopisných map, starých atlasů a digitalizovaných glóbů představuje veřejnosti v těchto dnech Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty UK. Na výstavě pojmenované Poklady Mapové sbírky se návštěvníci mohou těšit na nově objevené světové unikáty – Gijsbertsonovu mapu Evropy, De Witovu mapu Německa nebo Camociův plán obléhání Malty Turky. Celý soubor kartografických exponátů bude v této podobě prezentován veřejnosti vůbec poprvé. Výstava je otevřena až do konce července, vstup je zdarma.
„Výstava představuje originální soubor děl, která dosud veřejnost neviděla. Je určena milovníkům geografie, historie, kartografie, ale i výtvarného umění, grafiky a řemesel. To všechno staré mapy, atlasy i glóby představují a zahrnují. Jsou odrazem doby, kdy bylo možné poznat autora podle jeho kartografické přesnosti, použitých barev, rytin i originálních kompozic,“ upozornila ředitelka Mapové sbírky PhDr. et Mgr. Eva Novotná.
Výstava, která se koná za podpory Ministerstva kultury ČR, představuje díla významná pro nejstarší historickou kartografii Evropy, jako jsou římské, arabské a středověké mapy. Zvláštní místo zaujímají kartografická bohemika. Návštěvníci si budou moci prohlédnout mapy a dokumenty zobrazující celistvost zemí Koruny české po řadu staletí. K nim přináleží rukopisné mapy Podolského či Kreibicha a tištěné, ručně kolorované mapy Crigingera, Aretina, Vogta, Fabricia, Komenského i Helwiga. Představovat se bude i slavná Kosmografie česká od humanisty Zikmunda z Puchova.
Pravděpodobně největšími poklady výstavy jsou ve sbírce zcela nedávno objevené a veřejnosti naprosto neznámé nástěnné mapy, které byly také kvůli výstavě restaurovány – mapa Německa od Frederika de Wita (jedná se o skutečný unikát, žádné jiné světové sbírky tuto mapu nevlastní) a mapa Evropy od Everta Gijsbertsona.
Těžiště výstavy představují nizozemští mistři zlatého věku kartografie z přelomu 16. a 17. století. Mezi ně patřili rytci i výborní tiskaři, kteří se vyznačovali znalostí geografie, rozsáhlým přehledem o nových zámořských objevech, širokým vzděláním, ale i značnými uměleckými schopnostmi, v nichž se vyrovnali dobovým malířským mistrům.
Svou roli v expozici sehrává i renesanční Itálie, země, jejíž mnohé originální a unikátní mapy sbírka vlastní. Mimo jiné se může pochlubit světovým unikátem 2. vydání mapy z roku 1565 od Giovanni Francesca Camocia, který na ní zachytil dobývání Malty Turky v témže roce.
Na výstavě se představuje i německá kartografická škola. Zvláštní část expozice tvoří také města zachycená topografickými obrazy, vedutami nebo podrobnými plány s popisem a historií sídla. Zde nesmí chybět mistr Václav Hollar, kromě jeho slavného Londýna vlastní sbírka i brazilskou Olindu, o niž v roce 1630 svedli Portugalci s Nizozemci bitvu.
V historii kartografie hrály svou roli i glóby, armilární sféry či teluria. Na výstavě si budou moci zájemci prohlédnout digitalizované 3D modely glóbů od Blaeua a Seuttera. Na své si přijdou též zájemci o atlasy.
Výstava umístěná v předsálí Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK (Albertov 6, Praha 2) je veřejnosti otevřena až do 31. července letošního roku. Přístupná je zdarma od pondělí do pátku od 9 do 18 hodin.