V polovině února letošního roku se Knihovna FF UK připojila k projektu s názvem Ptejte se knihovny. Cílem této služby, která v mnoha státech celého světa funguje již řadu let, je poskytnout široké veřejnosti odpovědi na stručné konkrétní dotazy v podobě faktografických či bibliografických informací. Jeho organizátorem zpravidla bývá národní knihovna té které země. Koordinátorem projektu v tuzemsku je již 10 let Národní knihovna České republiky.
Knihovna FF UK je jednou z mála univerzitních knihoven v ČR zapojených do projektu a garantuje odpovědi na dotazy z humanitních oborů, které nejsou vždy dostatečně informačně zabezpečené ve fondech jiných knihoven. Mezi tyto disciplíny patří filozofie a náboženství, historie, etnografie a oblast filologie (bohemistika, slavistika, anglistika, germanistika, romanistika atd.) včetně orientálních jazyků a fonetiky. „V meziroční statistice zodpovězených dotazů jsme se vyhoupli téměř okamžitě po připojení k projektu na čtvrté místo, které si stále držíme, a patříme tak mezi nejdotazovanější knihovny. Stojíme hned za tradičními subjekty – Národní knihovnou České republiky, Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Městskou knihovnou v Praze,“ říká Mgr. Lenka Michálková, asistentka ředitelky Knihovny FF UK.
Přestože knihovnice očekávaly nápor odborných dotazů, převážnou většinu uživatelů zajímají spíše nejrůznější jazykové jevy v češtině, jako jsou např. původ jmen a příjmení, gramatika, psaní čárek, velkých a malých písmen, významy slov a podobně. „Opakovaně musíme tazatele upozorňovat, že jsme knihovníci, nikoli odborníci na český jazyk, a že můžeme poskytnout jenom informace, které nalezneme v tištěných nebo elektronických zdrojích dostupných ve fondech knihoven fakulty nebo na internetu,“ doplňuje Lenka Michálková.
K běžné práci patří vyhledávání odborné literatury na dané téma či hledání významů méně známých přísloví a slov. „Lahůdkou pro naše kolegy knihovníky z oborových knihoven fakulty byly požadavky na vyhledání faktografické literatury o venkovském životě v jižních Čechách ve 30. letech 20. století, dále dotaz, odkud pramenil negativní vztah Karla Havlíčka Borovského k jezuitům, či kde všude v ČR pobývala Božena Němcová,“ vyjmenovává příklady dotazů knihovnice PhDr. Helena Dewetterová.
Knihovníci ale dokážou doporučit i literaturu o povstání v koncentračních táborech nebo o britské politice ve vztahu k ČSR ve 30. letech minulého století. Dotazující už také například zajímalo, jaké doklady byly potřeba k sňatku v roce 1850, od jakého věku byla v polovině 19. století plnoletost či co znamená „duchovní obnova formou večeřadla“.
„Setkali jsme se i s některými kuriózními požadavky, jako byly žádosti o výklad snu či prosba o korekturu svatebního oznámení. Museli jsme odmítnout i prosby o posouzení správnosti výkladu právního textu či formulace dotazu pro referendum,“ popisuje Helena Dewetterová.
Na vybrané odpovědi je možné se podívat do archivu dotazů na internetové adrese www.ptejteseknihovny.cz/archiv/dotazy-podle-knihoven. Někteří tazatelé se vracejí a používají službu Ptejte se knihovny opakovaně, z čehož lze usuzovat, že jsou s prací odborníků z Knihovny Filozofické fakulty UK spokojeni.
Národní knihovna nyní pracuje na nových webových stránkách, protože internetové rozhraní služby je již zastaralé. A vzhledem k tomu, že Filozofická fakulta UK během relativně krátkého působení v rámci projektu nasbírala hodně zkušeností, byli její zástupci přizváni ke konzultacím ohledně nové podoby služby Ptejte se knihovny. Modernější verze webových stránek by měla být realizována do konce roku 2014.