Na trestní právo Evropské unie a jeho vliv na právní řád České a Slovenské republiky se zaměřila mezinárodní vědecká konference, kterou 22. dubna hostila Právnická fakulta UK. Během celodenní akce došlo na témata imigračního a pobytového práva, na problematiku obchodu s lidmi a zneužívání žen a dětí či na vliv evropského práva na vězeňství.
Konferenci spolu s katedrou trestního práva Právnické fakulty UK uspořádal v Malé aule Karolina Ústav veřejného práva Fakulty práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě. Akce se konala v rámci programu PRVOUK 06.
Program konference byl rozdělen do čtyř bloků, v nichž vystoupila se svým příspěvkem řada významných osobností české a slovenské právní teorie i praxe. Celý program zahájil retrospektivním proslovem prorektor UK prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph. D., pod jehož záštitou se vědecké setkání konalo. Na jeho projev navázali s úvodním slovem za českou stranu vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty UK prof. JUDr. Jiří Jelínek a za stranu slovenskou děkan Fakulty práva PEVŠ prof. JUDr. Jaroslav Ivor.
Hned v ranním příspěvkovém bloku vystoupil prof. Michal Tomášek z katedry evropského práva Právnické fakulty UK s kontroverzní a poněkud provokativní otázkou, zda vůbec existuje trestní právo Evropské unie. Ranní blok pak uzavřel doc. Sergej Romža, vedoucí katedry trestního práva z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, který na příkladech z praxe poukázal na nebezpečí formalistické aplikace harmonizovaných slovenských předpisů o justiční spolupráci v Evropské unii.
Druhý dopolední blok odstartoval svým příspěvkem prof. JUDr. Jiří Jelínek, jenž s ohledem na aktuální rostoucí hrozbu mezinárodního terorismu upozornil na nedostatky české úpravy trestných činů teroru a teroristického útoku, které zcela neodpovídají závazným právním nástrojům Evropské unie, a navrhl několik konkrétních legislativních změn v českém trestním zákoníku.
Že by bylo chybou nazírat na téma konference pouze zorným úhlem trestních právníků, potvrdil závěr dopoledního programu, který obstaraly příspěvky z řad odborníků na správní právo věnované zejména správnímu trestání v kontextu evropské legislativy a judikatury.
Tematicky bohatý byl i odpolední program konference. Velká část příspěvků se věnovala promítnutí práva EU do postihu jednotlivých trestných činů v národních právních řádech, a to v nejrůznějších oblastech: otázku praní špinavých peněz otevřel prof. Jaroslav Ivor, na jehož vystoupení navázal JUDr. Vladimír Pelc. Další vystupující – doc. Tomáš Gřivna z Právnické fakulty UK v Praze a doc. Ingrid Mencerová z Panevropské vysoké školy v Bratislavě – poukázali na závazky vyplývající z práva EU pro kriminalizaci obchodování s lidmi a sexuálního zneužívání žen a dětí a zhodnotili jejich implementaci v české a slovenské právní úpravě. Doc. Jana Navrátilová se v rámci svého tématu korupce z pohledu EU zmínila i o nedostatcích připravovaného a v médiích značně diskutovaného zákona o státním zastupitelství. Zajímavý příspěvek z oblasti pobytového a imigračního práva přinesla JUDr. Anna Syková (Ministerstvo zahraničních věcí ČR), která hovořila o vízové politice EU jakožto nástroji ochrany schengenského prostoru.
Další početnou skupinu odpoledního programu tvořily příspěvky z oblasti nadnárodní spolupráce ve věcech trestních. Například doc. Polák se věnoval poměrně novému a do značné míry dosud nezažitému institutu společných vyšetřovacích týmů. Otázkou střetu práva na svobodu projevu s verbálními projevy rasismu a xenofobie z pohledu recentní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a zejména pak popíráním holocaustu se ve svém vystoupení zabýval doc. Jiří Herczeg. S poněkud opomíjeným tématem vlivu evropského práva na vězeňství vystoupil JUDr. Daniel Volák, který upozornil na skutečnost, že Česká republika doposud nepřistoupila k reformě vězeňství pod vlivem Evropských vězeňských pravidel, která reflektují požadavky vyplývající z Evropské úmluvy o lidských právech a z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.
Z průběhu konference vyplynulo, že je třeba se věnovat jednotlivým problémům evropského trestního práva a jeho vlivu na národní zákonodárství i nadále a detailněji, neboť každé ze zmiňovaných témat by si zasloužilo svou vlastní konferenci. Z přednesených příspěvků si však každý z účastníků konference mohl odnést mnoho podnětných myšlenek i četných legislativních návrhů, které mohou být využity nejen při další vědecké práci, ale i v legislativní praxi. Přednesené příspěvky a několik dalších, na které v nabitém programu již nezbylo místo, vyjdou knižně péčí právnického nakladatelství Leges ještě v průběhu tohoto roku.
