Italský vědec Testa: Zkoumám oživování religiozity

Alessandro Testa napsal již tři knižní monografie. Italsky vydané práce se věnovaly vztahu starověkých mýtů a moderní mytologie, lidovým karnevalům anebo dějinám religiozity v regionu, z nějž sám pochází. Kromě toho je italský vědec čilým editorem a rovněž autorem studií v renomovaných časopisech, jako jsou Folklore, Method and Theory in the Study of Religion, anebo Social Anthropology.

Testova erudice, píle i nápady byly nyní oceněny prestižním tzv. Starting grantem ERC CZ, který je tuzemskou variantou pro vynikající žadatele o podporu Evropské výzkumné rady (ERC), kteří před bruselskou komisí sice výborně „zabodovali“, ale v náročném klání už pro ně nezbyly finance k zajištění projektu. Testův výzkumný záměr s názvem „The Re-Enchantment of Central-Eastern Europe“ (česky ve významu „Znovu-okouzlení střední a východní Evropy“) dostal od ministerstva školství dvanáct milionů korun na dva roky s povinností utkat se opět o další mezinárodní zdroje – především opět o unijní ERC grant.

Univerzita Karlova získala celkem tři projekty ERC CZ, vedle Testy získali ještě ERC CZ Consolidator granty teoretický matematik Zdeněk Dvořák z Matfyzu, a ekolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty.

„Lidé si ERC a ERC CZ docela pletou. Pohovor před komisí, jakousi ,popravčí četou´ více než dvaceti odborníků, kteří si navíc přečetli asi deset externích posudků a každé mé slovo pečlivě zvažovali, bylo dosti stresující a mentálně vysilující,“ říká dnes – již s úsměvem ve tváři – historický antropolog, jenž má za sebou bohatou kariéru a řadu úspěchů.

Týmově do archivů a terénu

Čím se bude v dvouletém projektu zabývat? „Můj projekt zkoumá náboženské fenomény, které se znovuobjevují v zemích takzvané východní a střední Evropy. Stručně řečeno: Zajímat se budu o religiozitu v zemích Visegrádu a ve východním Německu. Nezabývám se nezbytně jen formami oficiální religiozity, jako je například křesťanství, nýbrž různými formami lidové víry či novými náboženskými hnutími. Chtěl bych postihnout širší obraz v porovnání více států, a jak se změnila situace po pádu komunistických režimů,“ říká Alessandro Testa.

Usiluje o zachycení důvodů a jevů patřících k religiozitě, ale na něž nebyl dosud brán dostatečný zřetel. Odhalit subtilnější vrstvy náboženskosti mají pomoci historických a etnografických metod, s nimiž má Alessandro coby vystudovaný historik, religionista a také antropolog bohaté zkušenosti. K metodám patří terénní výzkum, zúčastněné pozorování, řízená interview i bádání v archivech, ale také sběr materiálu, tiskovin anebo neoficiální literatury. Jde o široké spektrum zdrojů. Vědecký tým plánuje nákup softwaru pro analýzu dat i koupi potřebných knih a podkladů.

„Stěžejním úkolem bude studovat a porozumět důvodům pro návrat spirituality čili obecným kulturním podmínkám a motivacím, které umožnily, aby se ve středovýchodní Evropě tento jev znovu objevil, a pochopit historické a společenské faktory, které podmiňují tuto sociální transformaci,“ vysvětluje svůj projekt, který má v hledáčku Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko a východ Německa. O to se má postarat pětičlenný tým: kromě Testy další tři doktorandi vzešlí z mezinárodního výběrového řízení a jeden postdok, nejspíše z české univerzity. „Bude moji pravou rukou,“ dodává sympatický Ital a světoběžník, který na Fakultě sociálních věd UK působí přes rok, ale Prahu si zamiloval už dávno předtím.

Dávné nadšení pro Prahu

Českou metropoli navštívil prvně už v roce 2002. Během studií a akademické činnosti následně zavítal do Španělska, do Francie (na Sorbonnu), ale také do Estonska, na Island anebo do Vídně, přičemž působil na různých univerzitách. Mezitím vším ale strávil i dva roky v roli postdoka na Univerzitě Pardubice (2013 až 2015). Proč právě tam? Jak se tam dostal?

„Byla to tak trochu náhoda. Pár dnů po doktorátu jsem dostal nabídku z východních Čech, do Pardubic, a řekl jsem si: carpe diem, zkus to. Je to milý region, ale blízko Praze, kterou jsem si zamiloval,“ vzpomíná Testa. Zvláštním způsobem jej okouzlila i východní část Evropy, protože v dalších letech žil také v Tallinnu.

Co ho nejvíce obohatilo? „Je extrémně důležité pro výzkumníky, zvláště v začátcích kariéry, aby si rozšířili obzory, jak jen to jde. Pomohlo mi to ohromně, naučil jsem se sedm jazyků – a mohli bychom tohle interview dělat i česky, nicméně angličtina je pro mé vyjadřování přesnější. Nasávat znalosti v zemích je nedocenitelné, viděl jsem různá vědecká prostředí, přístupy a podobně,“ hodnotí Alessandro, který rád poslouchá kapelu Dead Can Dance a miluje literaturu a umění. Není jen kabinetním vědcem: plave, hraje tenis, je aktivní.

Prahu a působení na Univerzitě Karlově si pochvaluje. „V Česku je dobrý poměr mezi kvalitou života a vyžitím, zázemím. Jsem tu velmi spokojen. Studenti dobře hodnotí mé kurzy; píšu, publikuji, mám zajímavé příležitosti ke spolupráci. Chci si tu šanci zasloužit. Mám tu také plno přátel. A samozřejmě tajným důvodem je to výborné pivo... Teď úpím, protože nemůžu jít s kamarády do hospody,“ přepne se smíchem do plynulé češtiny.

Epidemie jako šance pro tvorbu

Pandemie nemoci Covid-19 jeho projekt zatím neohrožuje. Omezení mobility je pro vědu ničivé, nicméně ERC CZ záměr začne během několika dalších měsíců a terénní výzkumy jsou plánovány až na závěr prvního roku. „Je tam docela bezpečná časová rezerva. Ale doktorandi by měli v příštím semestru přijet na pohovory, takže věřím, že nebude platit to, co říkal prezident Miloš Zeman – že budou hranice zavřené na celý rok,“ vypráví Ital.

„Moje rodina v Itálii je naštěstí v pořádku, region, odkud pocházím – oblast mezi Římem a Molise – je postižena nejméně v celé zemi. „Využívám nynější karantény jako sabbaticalu (tvůrčího volna) a soustředím se na psaní,“ říká Testa, jemuž během pár měsíců vyjde další kniha –u nakladatelství Routledge a s pracovním názvem „A Cultural History of Popular Carnival in Europe“, což bude první komparativní historicko-antropologická studie v angličtině o lidových karnevalech v Evropě.

A další kniha by se měla zrodit z jeho výzkumů střední Evropy. „Doufejme, že z ERC CZ vznikne hodně publikací, ale ve výzkumu podstupujete vždy riziko, protože nevíte, jak bádání skončí. Určitě ale vznikne kniha, články a konference. Chtěl bych navíc dostat získané poznatky k širšímu publiku – na přednáškách, akcemi v muzeích a podobně. Mám ambici posunovat poznání nejen k vědcům a odborníkům, ale také širší veřejnosti,“ uzavírá Testa.