Na střední škole ji nadchla biologie, a to natolik, že se už jako teenager začala věnovat výzkumu. Veroniku Lobellovou její zájem a mimořádný talent zavedly z Banské Bystrice až na Přírodovědeckou fakultu UK, kde prvním rokem studuje biologii. Vedle toho bádá v laboratořích Akademie věd ČR. Loni navíc spoluzaložila sdružení Veda pre mladých, které pomáhá středoškolákům na Slovensku s různými výzkumnými projekty.
Kdo vás v tak brzkém věku přivedl ke vědě?
Byl to delší proces, už na základní škole jsem se zúčastňovala různých olympiád, hlavně biologických, zkoušela jsem ale i matematické nebo geografické. Nakonec jsem zůstala u biologie. Hodně mě v tom podporovali rodiče. A protože mě to bavilo, pokračovala jsem pak i na střední škole, i když tam jsem se soustředila hlavně na různé výzkumné projekty. S nimi jsem chodila na soutěže. Několikrát se mi tak podařilo zúčastnit se různých mezinárodních konferencí. Na soutěži zaměřené na středoškolské projekty jsme v Ázerbájdžánu vyhráli s jedním naším projektem dokonce bronzovou medaili.
Která oblast biologie vás nejvíce zajímá?
Je trochu problém to definovat, protože se pro tuto oblast výzkumu používá několik různých termínů. Zajímám se o tzv. kognitivní neurovědu nebo jinak také neuropsychologii či neurobiopsychologii. Věnuji se neurofyziologii paměti a jejím dysfunkcím.
To je projekt, na kterém pracujete v laboratořích Akademie věd ČR?
Ano. Provádíme behaviorální pokusy zaměřené na animální model schizofrenie. Zkoumáme poškození paměti potkanů, u nichž aplikací vybraných látek vyvoláme dysfunkci NMDA receptorů (podtyp glutamatových receptorů), jejichž poškození vyvolává u potkanů chování obdobné schizofrenii.
Pocházíte ze Slovenska, kde jste studovala i střední školu. Proč jste se rozhodla pro studium až na vzdálené Univerzitě Karlově?
Vybrala jsem si Univerzitu Karlovu kvůli její kvalitě. Univerzita má vybudované dobré jméno i kvalitu, navíc jsem měla možnost pokračovat ve výzkumu v laboratořích Akademie věd. Nechtěla jsem o tuto příležitost přijít, proto jsem se přesunula do Prahy.
Máte úspěšně za sebou první semestr na Přírodovědecké fakultě UK. Splnila fakulta vaše očekávání?
Velmi se mi líbí, jak je na Přírodovědecké fakultě studium biologie postavené. Máme tam pět různých modulů, ze kterých si volíme předměty studia podle toho, co přesně nás zajímá. V rámci nepovinných předmětů jsou navíc v nabídce další zajímavé předměty, jako jsou filozofie, matematika nebo etika práce. To mi velmi vyhovuje, protože mohu na fakultě získat kromě odborného i všeobecnější přehled. Také se mi velmi líbí program Bakalář Plus. Je to skvělé doplnění základní výuky. Zúčastnila jsem se několika seminářů tohoto programu, bylo výborné, že na nich bylo méně lidí a mohli jsme tak o dané problematice dopodrobna diskutovat.
Můžete čtenářům představit svůj projekt Veda pre mladých?
Iniciátorkou tohoto projektu jsem byla já a moje kamarádka. Snažíme se poskytnout prostor a příležitosti středoškolským studentům na Slovensku, aby mohli pracovat na výzkumných projektech nebo stážovat v laboratořích už v době středoškolského studia. Na Slovensku je několik organizací, které se věnují soutěžním projektům, nikdo ale nenabízí pomoc při samotné práci na projektu. Snažíme se proto najít pro studenty vhodné školitele nebo třeba prostor, kde mohou výzkum dělat. Zatím je celý projekt v začátcích, fungujeme ani ne rok. Nyní se snažíme sehnat nějakou finanční podporu. Obtížně se také hledají školitelé, kteří by začínajícím vědcům pomáhali, nemáme žádné peníze, kterými bychom je mohli za jejich práci odměnit. Školitelé to tak dělají vyloženě na dobrovolnické bázi.
Mohou se na vás obrátit i čeští středoškoláci, nebo se soustřeďujete ryze jen na mladé slovenské výzkumníky?
V České republice sice tuto funkci do jisté míry plní projekt Otevřená věda, ale kdyby se někdo přihlásil, že chce nějaký projekt dělat, určitě by s tím nebyl problém.
Zaujal vás projekt Veda pre mladých? Všechny informace o něm se dočtete ZDE |
