Bylo mu dvacet let, studoval historii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě UK a vůbec mu nebylo lhostejné, co se děje s jeho rodnou zemí – Československem. Proto se Jan Palach rozhodl k zoufalému a zároveň hrdinskému činu. Aby vytrhl obyvatele země z letargie, do které upadali po srpnu roku 1968, symbolicky se právě před budovou Národního muzea v Praze 16. ledna 1969 zapálil. Přesně o 46 let později se jeho památce a odvaze poklonili současní studenti a představitelé UK v čele s rektorem prof. Tomáše Zimou během pietního setkání před fakultou, kde studoval.
„Mám za to, že Jan Palach patří k nejvýznamnějším osobnostem boje proti autoritativnímu komunistickému režimu v Československu. Proto – avšak nejen proto – nesmí být jeho čin nikdy zapomenut. I v dnešní době bychom si díky jeho sebeobětování měli připomínat, že svoboda a demokracie nejsou žádnou samozřejmostí a že je můžeme ztratit snáz, než se na první pohled zdá,“ promlouval rektor UK prof. Tomáš Zima k účastníkům setkání, které se konalo u pamětní desky věnované Janu Palachovi, jež je umístěna na budově Filozofické fakulty UK.
„Na tomto místě bych dnes rád řekl, že Palachovo výročí – 46 let od jeho sebeupálení a 26 let od tzv. Palachova týdne – má stále větší váhu. Proč? Při vysvětlování bychom se neobešli beze slov, jako jsou hrdinství nebo statečnost, sebeúcta či pravda. Tyto hodnoty jsou základní pro nás, náš život a společnost. Všem lidem vzpomínajícím na statečný čin Jana Palacha a zároveň lidem, jimž není lhostejné, v jaké zemi a v jakých časech žijeme, patří moje poděkování,“ zdůraznil rektor.
Kromě něj se piety zúčastnila řada členů akademické obce Univerzity Karlovy, ať už z řad akademiků, nebo studentů. Hold za jeho statečnost a hrdinství složila Janu Palachovi také současná děkanka FF UK doc. Mirjam Friedová. „Dnes se stále ještě vedou debaty o smyslu jeho oběti. Já osobně bych chtěla zdůraznit, že události časů minulých i nedávných mu opakovaně dávají za pravdu. Jemu šlo o jediné, o nic menšího než o to, ukázat, že je potřeba a lze postavit osobní statečnost a zodpovědnost proti síle zbabělosti, konformismu a pokrytectví. Chtěl nám ukázat, jak strašně je důležité a že je možné stavět vnitřní svobodu proti vnějšímu žaláři. Chtěl nám ukázat, že je důležité postavit víru v dobro proti zlu, proti kterému je stále třeba se stavět velmi aktivně, aby nevyhrálo,“ upozornila docentka Friedová.
Pátečním setkáním vyvrcholil týden univerzitních kulturních a společenských akcí, jež připomínaly odkaz činu Jana Palacha a které se konaly na FF UK. Zájemci mohou ještě v neděli 18. ledna večer zajít na mši svatou do kostela Nejsvětějšího Salvátora na pražském Křižovnickém náměstí, již bude celebrovat Tomáš Halík a při níž vzpomene právě i na Jana Palacha.
Chcete si přiblížit životní příběh Jana Palacha, odhalit motivy a důvody, které ho vedly k tak zoufalému činu? Zajímají vás osudy dalších „lidských pochodní“, jež vzplály po vzoru Jana Palacha? Potom se podívejte na multimediální projekt Univerzity Karlovy Jan Palach. |
