5. 4. 2012; autor: Lucie Kettnerová; rubrika: Věda na UK
Unikátní výstavu s množstvím dosud nezveřejněných materiálů připravila u příležitosti výročí rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity Filozofická fakulta UK ve spolupráci s Právnickou fakultou UK a dalšími institucemi. Příprava expozice nazvané Cesty filozofie a práva 1882–2012 trvala více než rok, návštěvníkům je zdarma otevřena v prostorách Křížové chodby Karolina až do 13. května. Více informací o výstavě i-Foru prozradila její kurátorka Mgr. Karolína Chundelová z Filozofické fakulty UK.
Projekt vznikl ve spolupráci s Ústavem dějin Univerzity Karlovy a archivem Univerzity Karlovy a Národním technickým muzeem a mapuje počátky budov dvou prvních fakult, které se konstituovaly po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity v roce 1882, tedy fakulty právnické a filozofické. „Lékařská fakulta české univerzity vznikla o rok později a teprve v roce 1891 dotvořila čtveřici fakulta teologická,“ podotýká Karolína Chundelová. Expozici kurátorka rozdělila do několika samostatných částí. „Úvodní část se věnuje rozdělení univerzity, vysvětlení samotného aktu a jeho praktických dopadů, tedy dělení ústavů a seminářů nebo odchod pedagogů, a připomíná také významná jména tohoto období,“ popisuje.
|
|
Druhá se část se zaměřuje na filozofickou fakultu a ukazuje původní prostor, na němž měla být fakulta vybudována. „Povedlo se nám například shromáždit málo známé fotografie z období asanace z přelomu 19. a 20. století,“ upřesňuje Karolína Chundelová. Expozice se snaží vytvořit jakýsi příběh stavby od výběru architektů přes návrh stavby až po vlastní realizaci. „Snažili jsme se také o vyvážený přehled osobností, jejichž jména jsou s fakultou spojena. Proto jsme nevynechali ani Zdeňka Nejedlého nebo Jana Mukařovského.“ Obdobně je stavebně-historický vývoj zachycen také u právnické fakulty v další části výstavy.
„Díky spolupráci s Národním technickým muzeem se podařilo zajistit unikátní třírozměrné modely, například sádrové modely budov obou fakult i sádrové modely nerealizované sochařské výzdoby z průčelí budovy filozofické fakulty. Originální model filozofické fakulty z 20. let minulého století snad ještě nebyl nikdy vystavován a považujeme ho tak trochu za náš objev,“ zdůrazňuje Karolína Chundelová.
Výstavu uzavírá tvoří panel Quo vadis universitas? / Quo vaditis facultates?, který je netradičně pojat jako velký psací stůl s rozloženými texty, fotografiemi a plány, jež zachycují jak současnou tvář obou fakult, tak i změny, ke kterým v životě fakult dochází v souvislosti s rostoucími nároky na materiální i prostorové zabezpečení vysokoškolského studia.
I když se organizátoři museli vyrovnávat s atypickými prostory Křížové chodby v Karolinu, rozhodli se zařadit do expozice i vitrínu s materiály z archivu UK a Archivu Jana Patočky, která představuje reprodukce dokumentů o Janu Patočkovi, například žádost o udělení docentury nebo dokumenty o jeho vynuceném odchodu z fakulty. „Celou expozici uzavírá audiovizuální smyčka, v níž hovoří současné vědecké a pedagogické osobnosti obou fakult na téma Role univerzity/fakulty ve společnosti. Za naši fakultu odpovídají profesoři Verner, Hilský a Halík, děkan Michal Stehlík a předseda Akademického senátu doktor Chromý. Za právnickou fakultu hovoří děkan Gerloch, doktor Staša, profesoři Pavlíček a Malý a proděkanka Štangová,“ vyjmenovává Karolína Chundelová. Promluvy byly natáčeny v současných interiérech obou fakult, které nejsou veřejnost vždy běžně přístupné.
„Naší snahou bylo ukázat nejen vývoj dvou fakultních budov během jednoho století. Vztahujeme se k rozdělení univerzity v roce 1882 a snažíme se nahlížet na osudy akademické obce a jejích konkrétních osobností. A tím by měla tato výstava poukázat především na širší kontext nezastupitelné role univerzity ve společnosti, “ uzavírá Karolína Chundelová svůj pohled na výstavní projekt Cesty filozofie a práva 1882–2012.
Co ještě na výstavě uvidíte V archivu Národního technického muzea se podařilo objevit originál pozvánky na otevření budovy filozofické fakulty v létě roku 1930. Nelehké bylo sehnat fotografii architekta Josefa Sakaře. Nakonec ji Karolína Chundelová dohledala v evidenci policejního ředitelství, kde byla založena v souvislosti s vystavením Sakařova cestovního pasu. |
