Na konci května podepsala Pedagogická fakulta UK smlouvu o spolupráci s Národním památkovým ústavem, díky níž budou moci studenti dějepisu, ale časem třeba i dalších oborů, část výuky realizovat přímo v autentickém prostředí hradu Bečov. Spolupráce mezi oběma institucemi je ale daleko starší, sahá až do roku 2008.
První kontakt navázali zástupci katedry dějin a didaktiky dějepisu PedF UK s Národním památkovým ústavem před pěti lety v Českém Krumlově, kde se konal seminář zaměřený na didaktické programy památek UNESCO. „My jsme zde prezentovali projekt realizovaný pod Evropským sociálním fondem, jenž se věnoval výchově ke vztahu ke kulturně historickému evropskému dědictví,“ vzpomíná PhDr. Hana Havlůjová, Ph. D., odborná asistentka na katedře dějin a didaktiky dějepisu PedF UK.
V Českém Krumlově zároveň představovalo své aktivity při rozvíjení vzdělávacích programů hned několik národních památek, včetně třeba Telče nebo Bečova. „Když jsem výstupy překládala kolegyni z Velké Británie, tak jsem si uvědomila, že pro některé projekty nedokážu vymyslet paralelu ze zahraničí, protože jsou to naprosto unikátní návrhy,“ popisuje Hana Havlůjová.
Na základě tohoto semináře se zástupci katedry spojili se Státním hradem a zámkem Bečov a klášterem v Plasích a připravili výběrový seminář, který proběhl v roce 2009 a v rámci nějž studenti připravovali pro tyto dva památkové objekty návrhy programů na to, co by se zde dalo s žáky a studenty škol dělat. Zároveň studenti jednu či druhou památku navštívili, aby si lépe představili, co je a není reálné tu uskutečnit.
Paralelně do aktivit zapojila doktorka Havlůjová i skupinu středoškolských studentů, které v té době učila dějepis, a na nich „zkoušela“, jak pro jejich věkovou skupinu může být národní památka inspirativní a které aktivity vymyšlené budoucími pedagogy by zvládli. Studenti střední školy, mezi nimiž byla i nevidomá dívka, vznesli požadavek, aby na hradě Bečov bylo více objektů možné zkoumat hmatem.
Protože památka spravovaná státem nemá na takovéto předměty finance, přihlásili se středoškoláci do grantového řízení, které vyhlašuje Nadace Vodafone, a ve spolupráci s vězni z Horního Slavkova vyrobili repliku relikviáře svatého Maura, která je mobilní, takže je možné ji převážet jak po hradu, tak ji lze v zimním období přemístit na přednášku do školy nebo domova seniorů. „Prezentaci relikviáře jsme vymýšleli tak, aby si posluchači lépe představili pojmy, jako jsou relikviář, světec nebo ostatky. Středoškoláci vytvořili v rámci projektu například haptickou mapu Evropy s místy, kde se ,domečkové? relikviáře nacházejí,“ říká Hana Havlůjová.
V roce 2012 se Pedagogické fakulty UK a MU zapojily s Národním památkovým ústavem do projektu ministerstva kultury nazvaného Vzdělávací role Národního památkového ústavu: Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky, který trvá až do roku 2015 a jehož cílem je zpřístupnit památky pro různé vzdělávací aktivity zaměřené na všechny generace.
„Protože výběrové nebo didaktické semináře jsme si už vyzkoušeli, chtěli jsme přemýšlet o památkovém objektu globálně jako o svědku minulosti, kterému bychom chtěli rozumět. Proto jsme studenty v rámci kurzu do úvodu studia dějepisu vzali do reálného prostředí Bečova, kde je nejen hrad, ale i historické městečko a obnovující se botanická zahrada, díky níž jsme mohli něco zajímavého nabídnout i studentům, kteří mají druhý obor biologii,“ vysvětluje Hana Havlůjová. Výsledkem byla čtyřdenní interaktivní exkurze, na níž měli studenti možnost si spoustu věcí prakticky vyzkoušet a pochopit v souvislostech.
„V tuto chvíli vyhodnocujeme, nakolik byly splněny cíle semináře a jaký byl přínos pro studenty. Rádi bychom pokračovali i příští rok, uvidíme, zda je tento koncept přenositelný třeba i na jiné projekty realizované v rámci vysokoškolské výuky.“
Již zmiňovaná smlouva o spolupráci mezi Národním památkovým ústavem a Pedagogickou fakultou UK byla podepsána 29. května a na jejím základě získává Státní hrad a zámek Bečov status Fakultního památkového objektu. „Věřím, že navázaná spolupráce může být zajímavá pro pedagogický výzkum nejen pro historiky, ale třeba i speciální pedagogy nebo další obory Univerzity Karlovy,“ hodnotí význam nové smlouvy doktorka Havlůjová.
