Když se sejde rabín, kněz a imám u jednoho stolu… Tak nezačíná vtip, ale diskuze představitelů jednotlivých náboženských směrů na Husitské teologické fakultě UK. Fakulta tak podporuje dialog skupin, o kterých by se mohlo zdát, že společnou řeč nikdy nenajdou. Další veřejné setkání, tentokrát na téma Svoboda: její význam a místo v judaismu, křesťanství a islámu, se uskuteční ve středu 10. prosince, kdy si svět připomíná Den lidských práv.
Neveřejná setkání se na fakultě konají díky péči doc. Pavla Hoška a doc. Zdeňka Vojtíška několikrát ročně, zhruba jednou za rok účastníci vyjdou společně na veřejnost při panelové diskuzi. „Téma diskuze odkazuje k 25. výročí sametové revoluce a připomíná lidská práva. V předchozích letech jsme opakovaně hovořili o potřebě hájit lidská práva druhých, proto jsme připravili tuto diskuzi a její termín stanovili právě na 10. prosince, tedy na Den lidských práv,“ vysvětlil vedoucí katedry religionistiky HTF UK docent Vojtíšek.
O tomto tématu budou ze všech úhlů pohledu diskutovat prof. Tomáš Halík, Sylvie Wittmannová, kardinál Miloslav Vlk, rabín Ron Hoffberg, synodní senior Českobratrské církve evangelické Mgr. Joel Ruml, imám Emir Omić a RNDr. Vladimír Sáňka.
Nápad připravit podobná setkání vznikl před pěti roky, kdy docent Vojtíšek na fakultě uspořádal konferenci u příležitosti dvacátého výročí získání náboženské svobody v České republice. „Jako religionista jsem se o vztahy mezi příslušníky různých duchovních tradic pochopitelně vždycky zajímal a zabýval se tím. Nikdy mě ale nenapadlo, že bych do jejich vzájemných vztahů měl sám aktivně vstupovat. Po této konferenci za mnou a za panem docentem Hoškem začali chodit její účastníci, vzpomínám si například na pana kardinála Vlka a pana rabína Sidona, kteří označili fakultu jako vhodné neutrální prostředí pro podobná setkání a ptali se, zda nebude mít konference nějaké pokračování. Přidali se k tomu i muslimové a ukázalo se, že je o to velký zájem,“ vzpomínal docent Vojtíšek.
Na základě toho vznikla iniciativa Společný hlas: fórum židů, křesťanů a muslimů a začaly se připravovat nepravidelné panelové diskuze, které Pavel Hošek a Zdeněk Vojtíšek moderují. „Bohužel právě lidé z extrémnějších křídel všech tří náboženských tradic – judaismu, křesťanství a islámu –, kteří by se do dialogu měli zapojit nejvíce, se do toho úplně nehrnou. Není ale radno diskuzní setkání podceňovat. Už jenom ta skutečnost, že běžný člověk, který chodí do synagogy, kostela nebo do mešity, vidí, že rabín, kněz a imám mohou sedět u jednoho stolu, a když je jeden z nich neoprávněně napaden, druzí dva se ho zastanou, je důležitá. Člověku to ukazuje nemít a priori negativní vztah k příslušníkům jiných vyznání a snažit se jich zastat, když to potřebují,“ podotkl docent Vojtíšek. „Nemyslím si, že by se dalo na podobných setkáních v nejbližších sto letech otevřeně hovořit o Izraeli a Palestině, o jiných tématech však ano,“ doplnil.
Do diskuzních panelů se zatím zapojují jen představitelé tří největších monoteistických náboženských směrů, docent Vojtíšek však nevylučuje, že by se do budoucna k setkání nemohli připojit i představitelé dalších vyznání, buddhisté či hinduisté, případně i představitelé nových náboženských hnutí.
Zajímáte se o svět náboženství? Husitská teologická fakulta UK pořádá veřejné semestrální kurzy Večerní akademie religionistiky. Další série začíná v únoru příštího roku. Odborníci během nich budou přednášet o súfismu, současných nových náboženstvích, křesťanství ve východní Asii, sikhismu, křesťanské mystice, západní ezoterní tradici, o bozích a rituálech Aztéků a Mayů nebo o současném pohanství a čarodějnictví. Chodit lze na jednotlivé přednášky zvlášť, případně na ucelené cykly kurzů. Více informací naleznete ZDE. |
