Protiklady se přitahují, nebo naopak? Výzkumů o tom, jak vzájemná podobnost muže a ženy v heterosexuálním vztahu ovlivňuje spokojenost páru, je celá řada a často plní stránky odborných i lifestylových časopisů. Jak je to však u párů homosexuálních, už tak probádané téma není. Již několikátým rokem se jím proto zabývá doktorandka na Fakultě humanitních studií UK Mgr. Klára Bártová. Vedle toho na 1. lékařské fakultě UK pracuje na doktorském projektu věnujícímu se lidské sexualitě.
Tématem lidské sexuality a problematikou partnerských vztahů, ať heterosexuálních, nebo homosexuálních, se Klára Bártová zabývá už od svých bakalářských studií, kdy ji zaujaly kurzy Mgr. Jaroslavy Varelly Valentové, Ph. D., a Mgr. Kateřiny Klapilové, Ph. D., na Fakultě humanitních studií UK. Doktorka Varella Valentová se také posléze stala vedoucí její bakalářské, diplomové a nakonec i disertační práce.
Už ve své diplomové práci se studentka pustila do ověřování teorie homogamie (jež tvrdí, že si lidé vybírají partnery, kteří jim jsou v základních charakteristikách podobní) a komplementarity (podle této teorie si lidé naopak vybírají partnery na základě opačných charakteristik). Zaměřila se přitom na dlouhodobé homosexuální páry, což bylo dosud nestudované téma.
„Výsledky naší studie, která sledovala čtyřicet mužských párů, ukázala, že větší podobnost partnerů ve váze, v míře BMI (index tělesné hmotnosti) a v genderové a/typičnosti predikuje větší partnerskou spokojenost ve vztahu. Dále se ukázalo, že partneři vykazovali komplementaritu v sexuálních rolích. Homosexuální partneři si také byli podobní ve věku, v povolání a v míře extraverze a vykazovali stejnou míru celkové partnerské spokojenosti a sociosexuality,“ upozornila Klára Bártová.
Na svou práci pak navázala i se svým doktorským projektem. „Posléze jsme se rozhodli, že toto téma rozpracujeme ještě do větší hloubky a zaměříme se na preference partnerů. Zajímá nás, jakého partnera muži i ženy s homosexuální orientací upřednostňují, zda se jejich preference odrážejí v reálném výběru a nakolik má rozdíl mezi vytouženým a reálným partnerem vliv na spokojenost ve vztahu,“ nastínila Klára Bártová témata svého právě probíhajícího výzkumu, který finančně podpořila Grantová agentura Univerzity Karlovy.
Dobrovolníky, kteří se do výzkumu zapojili, čekalo jednak vyplňování různě zaměřených dotazníků, od psychologických po ty, které sledovaly demografické údaje respondentů či vztahové preference dotázaných. Zájemce pak doktorandka také vyfotografovala, změřila jejich tělesné míry a nahrála si jejich hlasy. Sledované páry navíc průběžně kontaktuje, aby věděla, jak se jejich vztahy vyvíjejí. Všechna nasbíraná data nyní Klára Bártová analyzuje s tím, že by do podzimu ráda představila výsledky celého výzkumu.
Toto však není jediný projekt, na kterém talentovaná doktorandka pracuje. Vedle toho také usiluje o získání doktorátu na 1. lékařské fakultě UK. V rámci svého výzkumu se soustředí na tzv. dual control model. „Jedná se o dotazník autorů Ericka Janssena a Johna Bancrofta, který se týká sexuálně excitačních a inhibičních procesů. Jedinečný je v tom, že dosavadní psychofyziologické výzkumy, které se zabývaly sexualitou, do značné míry ignorovaly problém týkající se individuální variability v sexuálních reakcích. Valná část těchto výzkumů byla založena na experimentálních podmínkách, na srovnání určitých skupin nebo na nějakém typu měření. Dual control model ovšem tuto individuální variabilitu postihnout umožňuje, soustředí se totiž nejenom na aktivaci, ale i na potlačování sexuální reakce. Dosud se však prostřednictvím tohoto dotazníku dělaly výzkumy převážně jen na severoamerické populaci, chtěli bychom ho proto ověřit i na populaci české a standardizovat ho pro české prostředí, “ vysvětlila Klára Bártová. Tento projekt plánuje dokončit do dvou let.
