23.1.2014, Rubrika: Příloha - Nejlepší vysoké školy, Strana: 2, Autor: Julie Daňková
Hospodářské noviny letos již posedmé přinášejí vlastní žebříček vysokých škol v osmi prestižních oborech: ekonomii, informatice, právu, medicíně, psychologii, sociologii, architektuře a strojírenství. Právě ve strojírenství letos došlo na příčkách vítězů k největšímu posunu. Praha se do čela žebříčku vrátila po třech letech, kdy ji poráželi strojaři z Brna. Další významná změna se odehrála v kategorii právnických fakult - dlouhá léta odepisovaná Plzeň poskočila ze čtvrtého místa na třetí a předehnala Olomouc.
Univerzita Palackého v Olomouci letos bodovala i jinde, její filozofická fakulta se dostala mezi nejlepší školy pro studium psychologie. Jde o obor, kde letošní hodnocení vůbec nejvíce zamíchalo pořadím - na prvním místě sice zůstala Fakulta sociálních studií v Brně, ale do první trojky se poprvé probojovala Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Na nižší příčky vytlačily Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity.
Přetahovaná pokračuje na první příčce kateder sociologie. Jen těsně letos sociologové z pražské filozofické fakulty uhájili prvenství před brněnskou konkurencí. Naopak stabilní zůstávají vítězové kategorie informatika a ekonomie. V obou kategoriích vítězí největší česká vysoká škola - Univerzita Karlova. Pro studium počítačů je tak stále nejlepší volbou matfyz a na ekonomii jsou mistři v Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Školy vzdělávající budoucí architekty se umístily stejně jako loni.
Výběrová psychologie Srovnávání HN se zúčastnilo 60 fakult. Nejvíce z nich nabízí ekonomické obory: na 19 hodnocených fakultách aktuálněstuduje53661vysokoškoláků. Nejvýběrovějším oborem je tradičně psychologie. V přijímacím řízení v průměru uspěje jen 11 procent přihlášených. Většina českých veřejných vysokých škol přijímá přihlášky pro příští akademický rok jen do konce února.
Strany v závěru této přílohy patří hlavně těm, kteří se po maturitě chtějí vydat technickým či přírodovědným směrem. Firmy se o absolventy těchto oborů stále více přetahují, a HN proto už podruhé přibližují vybrané „obory budoucnosti“. Tentokrát jde o nanotechnologie, energetiku, dopravu, stavitelství a chemii. V této příloze hodnotíme pouze veřejné vysoké školy. Ty soukromé do žebříčků vzhledem k jejich různorodé úrovni nezařazujeme.
Letošní hodnocení HN letos upravily kritéria, podle kterých jednotlivým fakultám přiřazují body. Změny se týkají oblastí, na něž samy školy HN upozorňovaly. Se seznamem kritérií a principem hodnocení byly jednotlivé fakulty seznámeny na začátku sestavování žebříčku. A jak se hodnocení změnilo?
Aby HN zjistily, v jaké míře jsou fakulty otevřenézahraničním výměnám studentů i učitelů, nově o mezinárodním zapojení školy rozhoduje i počet cizinců, kteří na školách studují po celou dobu studia. A také to, kolik vyučujících dané katedry odpřednášelo na zahraničních vysokých školách (či pracovalo ve výzkumu za hranicemi) alespoň jeden akademický rok.
Škrtalo se naopak v kategorii věda. O celkovém pořadí škol v rámci jednoho oboru už rozhoduje pouze to, kolik bodů z databáze RIV připadá na jednoho akademického pracovníka. Dříve HN braly v potaz i prostý počet záznamů. Zájem o školu nově měří i to, kolik doktorandů, kteří přicházejí s magisterským či inženýrským titulem z jiné školy, se do jejích doktorandských programů zapsalo.
Každý žebříček je zjednodušující a nemůže dokonale postihnout přednosti jednotlivých škol. Není to ani cílem hodnocení HN. Žebříček HN pomůže odkrýt studijní podmínky, které na školách na budoucí vysokoškoláky čekají. Jak kvalitně se tam učí, ale tato příloha postihnout neumí.
