Ty chceš být farář? Na tuhle otázku si musí zvyknout každý student teologické fakulty. Mýtus, že na teologických fakultách potkáte jen jeptišky a budoucí faráře, je bohužel stále živý. Proto také na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy odstartoval cyklus přednášek pro nadané středoškoláky, který chce středoškolákům představit jednotlivé předměty a probíhající výzkum, a tak ukázat, že na teologických fakultách se studenti zdaleka nesetkávají jen s teologickými předměty.
„Sociální a krizovou práci, filozofii, řečtinu, latinu, sociologii, psychologii, etiku nebo světové jazyky,“ vyjmenovává Ondřej Lukáš z Evangelické teologické fakulty předměty, o kterých jste asi netušili, že se studují v paláci Marathon, kde fakulta sídlí. „Studijní programy mají často mezioborový přesah, a proto je běžné, že studenti kombinují studium na různých fakultách nebo že je naše fakulta už jejich druhou vysokou školou. Uplatnění po promoci proto mají téměř stejné jako absolventi jiných humanitních oborů, například ve školství, státní či veřejné správě,“ vysvětluje Ondřej Lukáš.
Na přednášce doc. Petra Slámy Jsme opravdu křesťanskou civilizací? se sešla téměř dvacítka středoškoláků se zájmem o humanitní vědy. „Studuji Střední pedagogickou školu v Litoměřicích, ale zatím nemám jasno v tom, co budu studovat. Uvažuji o Filozofické fakultě a téma dnešní přednášky mě zaujalo,“ prozradila Anna Frostová. „Nás hodně baví dějepis a v programu je dost seminářů, které se historie dotýkají,“ shodují se gymnazistky Nela Bradíková a Anna Pýchová z Prahy. Právě předchozí přednáška byla věnována archeologickým vykopávkám v Izraeli.
Docent Sláma potěšil i přítomné zájemce o filologii, když se studenty rozebral jejich křestní jména. Společně vystopovali křesťanské kořeny většiny z nich. Někteří byli překvapeni příjemně – třeba Tomáše, jehož jméno je odvozeno od slova dokonalý, někteří méně – třeba Rebeku, ale význam jejího jména si najděte sami. Dostalo se i na aktuální otázky, např. zda Turecko patří do EU, jaký postoj zaujmout k migrační vlně apod. Spousta současných politických otázek totiž s otázkami křesťanských tradic souvisí.
„Některé věci jsem už znala, ale díky téhle přednášce se mi to všechno pospojovalo dohromady. Líbí se mi, že téma bylo vztaženo k dnešku, k tomu, co se kolem nás děje,“ říká středoškolačka Rebeka Fučíková. „Myslím si, že třeba i v otázce imigrace je třeba znát vlastní historii a kořeny, abyste k tomu mohli něco říct,“ dodává studentka pražského gymnázia.
A co ještě vrtá hlavou případným zájemcům o studium na Evangelické teologické fakultě? „Hodně se nás středoškoláci ptají, jestli musí být věřící, pokud u nás chtějí studovat. Pochyby, jak zapadnou do ročníku, když nejsou věřící, trápí často zájemce o studium sociální práce,“ prozrazuje studentka Evangelické teologické fakulty Vladěna Ptáčková, která odpovídala na Informačním dnu UK středoškolákům. „Není důvod se bát. Na základě vlastních zkušeností a hlavně názorů našich studentů můžu říct, že atmosféra na fakultě je jedinečná. Zakládáme si na toleranci a respektu, a tak většina našich nevěřících studentů naopak bere spiritualitu jednoznačně jako plus. Něco, co jinde nenajdou,“ uzavírá Vladěna Ptáčková.
