Displaying items by tag: evoluce

Ve svém výzkumu se vrací až ke vzniku života na Zemi. Spát jí nedá především 20 aminokyselin, které od samého počátku tvoří bílkoviny všech organismů od těch nejjednodušších až po člověka. Jak by vypadal život, kdyby se jejich počet změnil, a mohl by vůbec vzniknout? Těmito otázkami se zabývá Klára Hlouchová z Přírodovědecké fakulty UK. 

Zvířata žijící na velkém území rychleji tvoří nové druhy – jedna z Darwinových hypotéz v principu stále platí, ale jen někde. Ostrovy nebo pohoří totiž pořádně míchají „evolučními kartami“, jak v Nature Communications zjistil tým z Centra pro teoretická studia při UK.

„Průměrná evropská horská rostlina je jak Sisyfos. Během dob meziledových se škrábe do vysokých nadmořských výšek, pak ale přijde zalednění, které ji zase srazí dolů do podhůří,“ přirovnává výsledky nové publikace v Nature Communications evoluční biolog Jan Smyčka z Centra pro teoretická studia.

Zooložka Zuzana Musilová je čerstvou laureátkou Ceny Neuron pro mladé nadějné vědce. Jen o pár dní dříve si výsledků jejího mezinárodního vědeckého týmu „všiml“ prestižní časopis Molecular Biology and Evolution. Prvním autorem zveřejněné studie je doktorandský student Nik Lupše.  

Evoluční biolog Lukáš Kratochvíl z PřF UK a jeho kolega Matthias Stöck se stali editory dvou čísel prestižního časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. Speciály vznikly na oslavu stoletého výročí formulace hypotéz o evoluci pohlavních chromozomů.

„Evoluce je náhodný proces,“‎ zní obecně známá definice. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK publikací v prestižním časopise Americké akademie věd (PNAS) ukazují, že to za některých podmínek neplatí a existují vnitřní zákonitosti, podle kterých se evoluce opakuje.

„Doporučuji měnit týmy v každém stupni studia, ideálně vyrazit na zahraniční zkušenost,“ říká Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK, jejíž výzkum ryb ozdobil obálku časopisu Science...