Se způsobem financování vědy na lékařských fakultách souvisí výuka nové generace odborníků. Neoddělitelnou součástí vědecké komunity jsou studenti postgraduálního doktorského studia. „Jsou financováni z prostředků určených na vědu a výzkum. Pokud je nebudeme podporovat, nevyroste nám další generace špičkových odborníků, z nichž se rekrutují budoucí docenti a profesoři – tedy klíčové osoby jak pro výuku, tak pro kontinuální akademický rozvoj jednotlivých lékařských disciplín. Věda na lékařských fakultách je tedy přímou podmínkou kvalitní péče o pacienty v budoucnosti,“ říká děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.
Pokud se však mladí lékaři věnují vědě či pedagogické práci, mají obvykle menší příjmy, než když pracují celým úvazkem v nemocnici. „Podle mzdových tabulek docent dosahuje výrazně nižšího platu než třeba atestovaný lékař v krajské nemocnici. Akademická kariéra tedy není příliš atraktivní a naším úkolem je najít cestu, jak u ní naše nejlepší adepty udržet,“ říká děkan.
Rozdělování prostředků na vědu a výzkum nelze, podle děkana, oddělit od hodnocení výsledků. Metodika hodnocení vědy není ovšem po řadu let ustálená a je dosud místem konfliktů jak odborných, tak politických. „Zejména v podmínkách naší politické kultury je naprosto zásadní zohledňovat v hodnocení výsledků měřitelná a doložitelná kritéria a vyvážit je tak, aby nevedla k účelové produkci výstupů pro výstupy,“ uvádí prof. Šedo.
Diskusi o budoucím systému hodnocení vědy v ČR navíc v současnosti komplikuje skutečnost, že se zatím nedaří hodnotit ani podle současného, dohodnutého a vládou schváleného sytému (tzv. Metodika 2013). Údaje za období 2009–2013 totiž stále ještě nebyly zpracovány, protože se ani napodruhé nepodařilo vysoutěžit firmu, která by to mohla udělat.
Výsledky 1. LF UK představují 27 % sumy výsledků všech lékařských i jiných zdravotnických fakult v naší republice dohromady. Teoretická i klinická pracoviště se věnují jak základnímu, tak aplikovanému výzkumu. Spolupracují s vědeckými pracovišti v celé ČR i v zahraničí. „Velkým potenciálem fakulty je skutečnost, že přirozeně spojuje potenciál obou typů výzkumu,“ říká děkan Šedo. Základní a aplikovaný výzkum jsou spojené nádoby a – zejména v biomedicíně – jeden bez druhého nemůže smysluplně fungovat. „Při rozdělování státních dotací by se tedy neměl ani jeden z nich násilně upřednostňovat,“ míní.
V roce 2014 získala 1. LF na vědu a výzkum dotaci zhruba 350 milionů korun, z toho 150 milionů korun byly účelové prostředky. V porovnání s rokem 2010 se celkový objem peněz téměř nezměnil, ale změnil se poměr institucionální (210 mil. v r. 2010) a grantové (105 mil. v r. 2010) podpory.
